Hrozba
Dick Francis (p)
Jako odborník na únosy pomáhá Andrew Douglas obětem i jejich blízkým při sjednávání výkupného i později po únosu, protože ani znovunabytou svobodou problémy zajatců nekončí. Stačí jen malá chyba, a člověk zemře, anebo se nikdy nezbaví psychických potíží. Nyní musí řešit případ únosu mladé jezdkyně Alissie, která je už několik týdnů nezvěstá. Její otec je ochoten udělat cokoliv, aby ji zachránil, ale únosci chtějí stále více. Andrewovi se nakonec podaří Alissii zachránit, ale tím drama nekončí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
The Danger , 1983
více info...
Přidat komentář
Hodně pohodové čtení které jsem objevil náhodou a neudělal jsem chybu. Příběh je pěkně napsaný a rozhodně stojí za přečtení. Některé pasáže jsou trošku nadnesené alespoň dle mého názoru. Jsem velmi spokojený a doporučuji.
Momentálně mám spíš takové pohodovější období, kdy si dávám oddech od krvavých thrillerů a čtu poklidnější detektivky. Proto jsem si vybral další knihu od Dicka Francise a byl jsem fakt spokojený. Četla se mi dobře a zápletka byla taky zajímavá.
S knihami Dicka Francise v překladech paní Moserové si dávám opáčko; po kolikáté už? No, to je jedno, naposledy to stejně nebude... :)
Tentokrát jsem se začetla - zaposlouchala - až napodruhé. Mechanismy únosů i následného vyjednávání, nevypočitatelnost chování únosců, celá ta krutá lhostejnost s prstem na spoušti v případě jakékoliv chyby a i bez ní, následky, i když nikomu náhodou nerupnou nervy a "dobře" to dopadne. Což asi není úplně pravidlem. Protože tahle "hra" moc pravidel nemá...
Všechno mi to šlo nějak divně pod kůži.
Na druhý pokus už jsem dokázala zachovat trochu přiměřenější odstup, v čemž mi pomohl i maličko spektakulární závěr. :)
A já byla ráda, protože francisovka je to standardně čtivá a napínavá, jakkoliv v ní koníci příjdou tentokrát zkrátka.
Vydáváme se netradičně do Itálie a nahlídneme pod pokličku zdejší mafie i přesto, že romány kde mafie vystupuje moc nemusím, tady se mi to líbilo a bylo to velmi příjemné osvěžení.
Dick Francis je sázka na jistotu; když docházejí knihy vypůjčené z knihovny a ve vlastní knihovně se dá už jen vracet k dříve přečtenému, lze po tomto autorovi bez většího váhání sáhnout v knihovně kamaráda. Francisovky? – jo, ty mi přines třeba všechny…
Směle obstojí v dnešní detektivkové konkurenci, tak působí současně, jen se člověk vždy trošku podiví, když například hrdina shání telefon s pevnou linkou. Jako vždy čtivé, napínavé, zápletka logicky vystavěná, dozvíme se i leccos o únosech a je tu i trochu té nezbytné cudné francisovské romantiky…
Skvělý překlad paní Moserové, který člověk ocení až po těch současných rychlokvaškových překladech detektivek – jen některých, samozřejmě.
Jedna z těch lepších knih od Dicka Francise. Čte se jedním dechem a je napínavá.
Rozhlasová hra : rozhlasové zpracování velmi dobré , příběh vtáhne posluchače hned, nejsou žádná hluchá místa . Skvělá pohádka pro dospělé k úniku od tupé reality.
Výborný popis problematiky únosů a jejich psychických následků obětí únosu. Samotný hlavní hrdina, Andrew, si to vyzkoušel na vlastní oči. Dobré vykreslení povah všech osob v knize. Tentokrát jsem zas dala šanci audioknize, a bylo to vynikající. Dávám tak 4,5*. Od pana Francise jsou některé na 6*.
Tahle kniha mě opravdu bavila, a to nejenom pro zajímavý námět, ale i pro jeho výborné zpracování, ostatně u Francisových knih je to už takřka samozřejmostí.
I přesto, že se kniha nepohybovala tolik v dostihovém prostředí, jako ostatní knihy, mě moc bavila. Děj byl zajímavý a opět mi velice sedl hlavní hrdina.
Určitě doporučuji.
Byla to má první přečtená, opětovně přečtená, kniha po hooodně dlouhé čtecí pauze. Mlhavě jsem si vybavovala zápletku a její hlavní aktéry. Romány pana Dicka Francise se ale dají číst opakovaně, i bez toho pocitu "napětí", protože jsou to především dobré příběhy. Samozřejmě, ne všechny jsou excelentní, ale i ty slabší, mají logickou a celkem uvěřitelnou zápletku. A jsou příjemným důkazem, že i bez "dechberoucí" akce, bez nejmodernějších forenzních metod, dokonce bez mobilních telefonů, lze dopadnout padoucha, zde jednoho "profesionálního" únosce...
4,3
Z toho co jsem si pamatovala z několikeré četby kdysi před více než třiceti roky jsem knihu ohodnotila pěti hvězdičkami, teď po opětovném přečtení bych možná půl až jednu hvězdičku ubrala. Stále je to skvělá detektivka , výborně popisující problematiku únosů ovšem top napínavá četba od Francise to není, uměl i lepší.
Z mého pohledu klasická Francisovka. Byť jsou koně tenkrát spíš jen doplněk. Zajímavý pohled do práce vyjednavačů. Malinko mě zklamalo rozuzlení.
Kniha nalezena na půdě, to si neumíte představit to radostné zaplesání.. A samozřejmě se krásně četla , nebudete se chtít odtrhnout.
(audiokniha) Docela zklamání - těžko uvěřitelný příběh mi přišel jak děj nějakého béčkového filmu.
Jediné, co oceňuji je, že mi nedělalo problém knihu doposlouchat. K čemuž možná přispělo i skvělé načtení ženských rolí llonou Vaňkovou.
Ale možná autorovi dám ještě šanci s jinou knihou.
Typická detektivka Dicka Francise. Tentokrát se dostihů dotýká jen okrajově, ale dozvíme se mnoho zajímavostí o únosech. Není to žádný krvák a hlavně vše skončí dobře. Unesení jsou zachráněni a zloduch je potrestán. Musím se přiznat, že když před mnoha lety začaly Francisovy detektivky vycházet, vůbec se mi nelíbily. Později jsem ale přečetla skoro všechny dokonce i dvakrát. Každá byla sice o koních, ale přesto docela jiná. Dozvěděla jsem se z nich spoustu zajímavostí nejen o dostihovém sportu, ale třeba i z finančnictví, a dokonce i o počítačích. Dnes jsou už ale poněkud zastaralé.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Smrt favorita |
| 2003 | Chladná zrada |
| 2008 | Oheň a bič |
| 1998 | Až za hrob |
| 2008 | Drahý čas |
(SPOILER) Celkem typický román od Dicka Francise, akorát jen výrazně méně akční než jiné, které jsem četl. První část románu se odehrává v Itálii, druhá v Anglii a třetí v USA. Začátek knihy mě moc nebavil, ale nejpozději dějem z Anglie se to změnilo. Poslední desítky stran jsou strhující: hrdina románu dokáže silou vůle i za přispění štěstí přetlačit nebezpečného nepřítele a zločince. Na rozdíl od jiných čtenářů se mi však nezdá, že zločinci patřili k italské mafii. Na hodnocení románu to samozřejmě nemá vliv. 75-80 %