Hrajte to nahlas

Hrajte to nahlas https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/158644/hrajte-to-nahlas-158644.jpg 4 9 4

Historie rockové hudby 50. až 70. let v osmnácti obrazech od Leoše Šeda je fascinujícím a zasvěceným průvodcem tím „nej nej nej“, co se v moderní populární hudbě po druhé světové válce odehrálo. Nejde o chronologicky suchý přehled dat, názvů singlů či sestav jednotlivých kapel, na stránkách téměř pětisetstránkové knihy se totiž před čtenářem otevírá pohled zaujatého fanouška, programově neobjektivního, protože píše o tom, co měl a má rád, co v posledních desetiletích poslouchal, sháněl po burzách a pídil se po všem možném okolo, aby získal o svých miláčcích co nejvíce informací. Pro nás, kdo jsme to všechno prožívali s ním, je důležité připomenutí desek, které jsme třeba nějaký čas neslyšeli, ale navíc i ověření, zda nám tehdy něco náhodou neuniklo. Ipodová generace tak získává přehledný jídelní lístek, na co by si měla opravdu najít čas a doplnit si vzdělání o nádhernou muziku, která za komunismu prosvítila život jejich prarodičů i rodičů, a navíc výrazně nahlodala železnou oponu, protože koneckonců kameny valící se do Prahy definitivně převálcovaly všechny nezvané tanky. ... celý text

Přidat komentář

encyklopedie
25.03.2022 5 z 5

....kurecpalec, tu jsem nic nenapsal?
Tak píšu - PARÁDA
JInak je všechno v anotaci a platí nej,nej a nej.....
100%

Metroušek
13.07.2019 4 z 5

Výborná knížka, kterou bych mohl podepsat, natolik se s ní ztotožňuji. Rocková hudba pro mnohé z nás, dospívajících v 70. a 80. letech 20. st. nebyla pouhou konzumní zábavou nebo drogou, ale živoucí ohnivou vodou, která nás v těch šedivých, odporných letech normalizační a posléze stagnující ČSSR udržovala nad hladinou v jakž takž svobodném stavu ducha. Po těch několika tisících albech, které jsem od své puberty vyslechl, a mnohá i naposlouchal, musím jenom smeknout před těmi umělci, kteří dokázali vytvořit tak úžasná díla, že se - bez přehánění, jsem soudný a znám i klasickou hudbu a jiná umění - vyrovnají tomu největšímu, co lidský duch vytvořil. Tolik miniaturních symfonií! Tato kniha může být, stejně jako jiné podobné encyklopedie, 100 nebo 1000 nejlepších... atd. důležitým kompasem, který vás v dnešní požehnané, chaotické době nadbytku všeho, včetně hudby, dovede k dílům, která vás snad dokáží oslovit, nadchnout a strhnout. (Datumy příště nechte internetu, pane autore!)


jerisno
16.01.2019 5 z 5

K této nenápadné hudební publikaci jsem se dostal až nyní, prostřednictvím pana Ježíška (a jako rockový fanoušek se za to červenám a rdím).
Jednotlivé kapitoly, přehledy a profily jsou psány velmi čtivě, zajímavě a myslím, že i odborně. Navíc jsou stručně zasazeny do historických reálií a tak se při četbě velmi dobře orientujete. Leoš Šedo nejde přehnaně do nudných podrobností, ani neklouže bulvárně po povrchu. Všeho je tak akorát, aby laický čtenář nebyl unuděn a hudební fanda odpuzen.
Autor je povoláním zubař a já, známý zubní strašpytel, bych si na tohoto hudebního dentistu otevřel hubu s chutí.
Pro čtenáře, který by si chtěl přehledně zopakovat, co se to mezi 50. a 70. lety v muzice dělo, je tato kniha ideální.

NoelHudson
25.06.2014 5 z 5

Přesně takhle má vypadat rocková kronika. Doporučuji všem milovníkům rock n rollu. Kniha je tak čtivá, že jsem četla i ty pasáže hudebníků, s jejichž tvorbou nejsem tak dobře obeznámená nebo se vůbec neřadím k jejich fanouškům. Nechtěla jsem si totiž z knihy ujít ani slovo. Je vidno, že spisovatel je opravdový vášnivý milovník rocku 50. až 70. let. Kladně hodnotím i to, že český autor neopomněl ani českou hudební scénu a často k Československu připodobňoval, srovnával a uváděl do spojitostí či souvislostí. Žádný bulvární brak jen čistá a kvalitní hudba. Určitě se ke kronice vrátím a určité milníky si připomenu.