Přidat komentář
11.08.2014
Moje první od Hrabala. A jeho čeština mě velmi nadchla. Trochu jsem protrpěla povídku Taneční hodiny pro starší a pokročilé, ale jinak paráda.
1
11.02.2011
K vydání z r.1989:
Nedá se vlastně ani mluvit o knize, těchhle 12 volných listů je zajímavých především tím, že jde o reedici původního Hrabalova literárního debutu ( který vyšel v roce 1956 jako příloha výroční Zprávy Spolku českých bibliofilů v počtu 250 číslovaných výtisků), tentokrát želbohu bez Lhotákových kreseb. Ty povídky jsou ale skvělé, strejda tramvaják a těžký grand tatínek ... ti vždycky potěší.
4
Část díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Roztahané a upovídané mírně nad míru. Ale se spoustou perliček na dně jako obvykle.
75 % (17 hodnotících, průměr 85 %).
... „Ale kdepák!“ rozčiloval se pomocník, „když jsem vojákoval v Jeseníkách, tak se v těch zasněženejch horách ztratila baba na lyžích. Tak jsme ji šli hledat se dvěma bernardýnama. A pod Pradědem se nám ztratil praporčík a na ty bernardýny se nalípal tak sníh, že jsme je museli nýst v dekách. A každý to hovado vážilo metrák a dvacet kil rampouchů navíc. Snášeli jsme je jak piana tím sněhem. A v kasárnách doktoři museli dávat těm psům obklady, jak dostali horečku. Ale praporčíka jsme už nenašli nikdy. A ta baba, co se ztratila, ta se vrátila ráno, táhla za sebou lyže a bylo jí hodně přes šedesát… prej si jen tak vyšla na procházku na Praděd…“