Honzíkova cesta
Bohumil Říha
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61827/bmid_honzikova-cesta-xpY-61827.jpg
4
1832
329
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Četla jsem ji jako malá,už je to mnoho let,myslím si že to byla jedna s těch knih,kterou jsem jako první přečetla celou sama bez pomoci :-) Teď jsem ji přečetla své dceři a moc se jí líbila. A určitě si ji i ona přečte pak sama. :-)
hodně se mi líbila,byla napínavá,četl jsem stejnou,jako kdysi moje maminka.
Když jsem byla malá, tak jsem jí hodně četla. Spolu s Letadélkem Kánětem patřila k mým oblíbeným knížkám. Myslím, že by si ji měl přečíst každý.
Je krásná a pro děti moc zajímavá (četla jsem když mi bylo 7) !
A navíc ilustrace od Heleny Zmatlíkové dělají knížku ještě lepší.
ať si dneska kdo chce tu knížku shazuje a kritizuje kvůli "ideologickému pojetí", vyčítá jí družstevní život a kde co, ta knížka prostě pro děti půvab měla; nejen laskavým příběhem, ale i ilustracemi; a i já ji měla moc ráda, byť to byla povinná četba;
Tak milionkrát mi jí četla mamka a pak sem jí ještě milionkrát jako capart četla já :-) Báječná dětská knížka :-)
Milá knížka, která (když odmyslím družstevní zvířectvo, protože jsem musela dlouze dětem vysvětlovat, co to vlastně znamená:)) mi připomenula mé dětství. Je to hezky, čtivě napsané, zrovna můj čtyřleťák říkal, že ji čtou i ve školce...a ten starší byl hodně smutný z toho, že se Honzík musel s babičkou a dědečkem na konci rozloužit...
Tohle byla povinná četba a také jedna z prvních knížek co jsem četla. Jsou v ní moc krásné obrázky.
Byla to moje povinná četba, asi jedna z prvních knížek, kterou jsme ve škole četli při hodinách čtení. Teď jsem ji přečetla dětem, myslím, že se jím líbila, přestože dnes děti žijí v jiné době, ve více virtuální a materiální realitě. Jen mě mrzí, že z posledního vydání zmizelo JZD a podobná vysvětlení doby, která do této knihy prostě patří. Také doporučuji číst starší výtisky, ty před touto úpravou. Myslím, že kniha byla i zfilmovaná.
Někdy kolem roku 1975 jedna z prvních knížek , kterou jsem přečetl sám . Milý a malinko naivní příběh malého Honzíka dnešním virtuálním dětem asi moc neučaruje , pro nás , generaci Husákových dětí nostalgická vzpomínka . Ještě dnes cítím tu vůni nově vytištěné knížky .
Skvělá knížka pro děti. Jen doporučuji číst knihu vydanou před rokem 1989. Do tohohle roku je její děj ještě nezměněný. Po tomto roce se průběh děje v knize hodně změnil, když se do změny knihy začala vměšovat dcera Bohumila Říhy. Je to dobře pozorovatelné u části, kdy se Honzík vítá s dědečkem a na všechno možné se ho vyptává.
Milá knížka našeho dětství. Musím se smát tomu, jak jsou někteří čtenáři alergičtí na slovo "družstevní", vždyť družstva existují i na západě, dokonce i v Norsku, které je nám pořád dáváno za příklad skoro ve všem :-)
Krásná kniha, přesně jak píší všichni, kniha našeho dětství. I když se děj odehrává v minulém režimu, tedy se ani zde nevyhneme ideologii (jako příklad družstevní nosnice apod.), je kniha opravdová svým popisem příběhu. Vykresluje krásu venkova, spokojenost lidí, kteří zde žijí. A nejen těch, i průvodčí ve vlaku je vstřícná a vlídná. Možná utopická představa, ale úcta k lidem a dobré vychování by nám měli být vlastní napříč ideologiemi. Ráda si ji přečtu i dnes, o to více se těším, až ji přečtu svým dětem. A družstva existují i u nás. Není to alergie.
Kniha mého dětství. Už se těším až budu jednou předčítat svým dětem a vracet se tak do svých dětských let
Štítky knihy
zfilmováno venkov pro děti od 5 let kamarádi dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1957 |  O letadélku Káněti |
| 1977 | Přede mnou poklekni |
| 1986 | Vítek |
| 1984 | Dětská encyklopedie |
| 1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Knížka má své kouzlo a je skvělým vyprávěním. Příběhy blízké dětem. Akorát když jsem ji četla dceři a čelila otázkám typu "mami, co je to družstvo?", trochu jsem se zarazila, jestli si nemám svou nostalgii ponechat už pouze sama pro sebe ve skrytu duše a dceru nechat, aby si vybrala dle svého v knihovně nebo knihkupectví. Současný jazyk i téma jsou jí mnohem bližší a víc se baví.