Honzíkova cesta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.

https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61827/honzikova-cesta-xpY-61827.jpg 4.31394
Žánr
Literatura česká, Pro děti a mládež, Příběhy
Vydáno, Axióma
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (251)

Kniha Honzíkova cesta

Přidat komentář
MišusWinner
včera

Jedna kniha k mého dětství. Je moc pěkná a ráda jsem si zavzpomínala na dobu kdy mi ji četla mamka před spaním.

sgjoli
10. dubna

Honzíkova cesta je klasikou dětské literatury, je to opravdu velmi milé čtení, na které ráda vzpomínám. I když se přiznám, že to pro mne přesto nebyla ta nejoblíbenější kniha v dětství – byly takové tituly, které jsem si užívala o trochu více. Ale i tak mi tato knížečka připadala krásná a opravdu velmi milá. O to víc, když byla doplněna o pěkné ilustrace mé oblíbené paní Zmatlíkové.


georginaa
03. dubna

Kdo by neznal Honzíkovu cestu v mých letech, byla to povinná četba. Příběhy Honzíka jsou jiné, než by v dnešní době byly, ale proto je to tak pěkné a nostalgické. Vydání této knihy se věčně opakuje a je to dobře pro nové malé čtenáře.

RoBertino27
15. března

Z povinné nostalgie jsem si přečetl Honzíkův pobyt u prarodičů - podotýkám, že původní z roku 1972, nikoli ten demokratický paskvil, kdy se editoři po Sametu chovali stejně jako ti, které kritizovali. Pobavila mě pasáž, kdy se Honzík bojí ve škole jen pohnout a nějak jsem si uvědomil, že ten dětský nádech neodválo nic. Dnešním akčním digitálně tabletovým a sociálně technologickým vyznavačům mobilních youtubeřin pochopitelně nic neřekne, ale to je jejich, nikoli můj problém.

wullcann38
11. března

Krásná kniha.Vzpomínám na dětství.

nikikostadinova
08. března

klasika mého dětství

Evina.Cetba
26. února

Tohle je moje Honzíkova cesta, vydaná mezi 50.-60.léty 20.st.! Nááádherné obrázky od ilustrátora Antonína Pospíšila, které jsem si dokázala hodiny prohlížet. Knížku jsem měla ráda jako celek. Poutavej příběh o pobytu na venkově. A ty kresby, které jsem tak milovala. Třeba doteď si pamatuju na takové maličkosti jako je namalovaná hruška, na kterou jsem dostala chuť pokaždé, když jsem stránku otevřela. A s Terezkou jsem chtěla vyběhnout do zahrady a povídat si o všem možném jako se svými tehdejšími oblíbenými živými kamarádkami, s osobnostně silnou a krásnou Elen a hodnou Ivanou, které nosily stejné účesy. Klidně bych Terezku vzala k nám do dívčí party. Honzík taky bezva. Text knížky samozřejmě taky moc fajn. Všechno prostě podařené.

nicolettkaa
03. února

Jedna z nejdobrodružnějších kníh našeho dětství. Líbila se mi tehdy a líbí se mi i dnes. Nemohu ji nic vytknout a to že někomu vadí, že se píše v knížce o družstvu apod., vždyť taková byla doba, tak proč to měnit. Že to dítě nepochopí? Není nic jednouduššího než mu to vysvětlit.

1 ...