Honzíkova cesta
Bohumil Říha
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Mám dojem, že Honzíkovu cestu jsem nikdy nedočetla do konce. I tak jsem knížku měla moc ráda. Vždyť představuje dětství tolika z nás!
Moc milá kniha s krásnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Tuto knížku jsem měla v dětském věku moc ráda a mám ji ráda dodnes. Když byla dcera malá, knížku jsem jí předčítala a také se jí moc líbila. Takovýchto milých knížek pro děti by mělo být v dnešní době víc. A možná nejen pro ně...
Krásná kniha, která připomíná tradiční venkov a dětem se líbí. Malý Honzík totiž řeší i klasické "problémy" maličkých. Velmi příjemné na večerní čtení.
Kterak se během Honzíkovy cesty vůbec nic nestalo. A k ilustracím H. Zmatlíkové chovám od útlého dětství odpor.
Jedna z prvních knížek, kterou jsem v dětství přečetl hned po svém "vítězství" nad slabikářem a líbila se mi. Ale i na této knize je patrné, jak se časy mění. Mé děti ji četly ještě rády a se zájmem, ale má vnoučata do jednoho ji odmítala jako nezajímavou.
Pěkný příběh o zážitcích chlapce z prázdnin. Knížka je čtivá, má spád i zajímavý obsah vhodně doplněný ilustracemi.
Knížka mého dětství. Svého času jsem ji znala zpaměti a věřím, že kdybych se chvíli potrápila se vzpomínáním, Honzíka a jeho příběhy bych opět citovala :))
Možná je to vada charakteru, ale já se opravdu necítím poškozena tím, že jsem vyrůstala v době, kterou je dnes v módě nazývat totalitou a proto si také myslím, že cenzurovaná verze původního příběhu o tom, jak malý chlapec jede k babičce a dědečkovi a seznamuje se s principem družstevního hospodářství, je opravdu ubohá ukázka manipulace s dětskou literaturou. Fakt by se papír zkroutil, když dětem přiznáme, že se někdy praktikovalo společné vlastnictví a kolektivní hospodaření?
Četla jsem ji v první třídě ale stejně mě natchla ale předtím jsem ti knížky tak neprožívala
Co si pamatuji, tak moje první opravdové čtení. Hodně jsem ta dobrodružství prožívala a mám ji dodnes. Nemohu jinak než plný počet hvězd.
V dětství byla mnou tolikrát prolistována a přečtena. Občas si na ní vzpomenu a objeví se mi před očima obraz Honzíka a babičky. Kniha je obohacena o hezké ilustrace.
Z této knížky si pamatuji otravnost jménem družstvo.
Tehdy jsem nechápala co to je, dnes bych to z tama klidně vymazala.
Celkově o cestě kluka k bábině... nic mi to neříkalo, asi proto, že já na komunistické pobíhání na vesnici nebyla.
V době, kdy každé moderní vydání pohádek nadepsaných "němcová" "erben" nebo "české pohádky" (úmyslně s malými písmeny) evokují po zběžném prolistování v knihpectví touhu řvát, zažalovat redaktora a vypálit dotyčné nakladatelství, jsem sáhla doma do knihovny a omylem vyndala tohle.
A je to skvost. Nejhezčí příběh putování, dětského pohledu na svět a okolní život.
Jistě, zavání to trochu propagací doby. Berme to nostalgicky. Ono přece nebylo nutně všechno jenom špatné. A důkazem toho dobrého, umělecky hodnotného a lidsky citlivého je tato kniha.
Děkuji, pane Řího a za pět!
Krásná dětská kniha.
Dobře napsaná a děti moc baví. Krásně ilustrovaná od H.Zmatlíkové.
Dávám 5* (kam se na to hrabou dnešní ,,nesmysly")
Štítky knihy
zfilmováno venkov pro děti od 5 let kamarádi dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Neskonale milá a nostalgická knížečka. Dnes jsem se k ní vrátil po cca 20 letech a i tak mi nejedna příhoda připadala víc než povědomá. Oproti dřívějšku ale dneska podstatně děsivěji znějí fráze jako: "Družstvo za ně hodně utrží." "A dědečku, ty dostaneš taky něco?" "Jakpak ne," zasmál se dědeček. "Jsem přede družstevník!" :)