Hledání Phoebe

Hřejivá a citlivá kniha, kterou napsal autor jako "pomocnou knihu" pro svoji malou dceru autistku, pro budoucí dobu dospívání. Jak píše v doslovu: "je v pořádku, když se člověk odlišuje - a často je to víc než v pořádku. Že i rozdíly mezi námi mohou představovat výzvy, mohou být také někdy zdrojem našich nejsilnějších stránek."
A Phoebe se svojí kamarádkou Bethany toho zažívá, a musí se vyrovnávat, se spoustou starostí a problémů - jako je nechtěné těhotenství, duchovní víra, vztahy rodičů s jiným partnerem, sociální kontakty... a některé věci jsou pro ni těžší a některé snadné.
"Phoebe, nikdo není takový, jaký si myslíme. Lidi jsou daleko složitější. Málokdy spatříme víc než zlomek jejich osobnosti"
Její hledání je hluboce dojemné a inspirativní. Ale vždy je sama sebou a nepochybně na správné cestě.

I skrz překvapivou náročnost témat z vyprávění tak moc sálá vlídnost a člověčina... táta jak z katalogu na šťastné dětství byla celkem příjemná změna po všech těch předešlých psychopatech a navíc ta brutálně upřímná lidskost mi obalila snad každou buňku v těle... NICMÉNĚ... život zkrátka životuje i na spektru... možná jsem až příliš očekávala klasická holčičí dilemata, jelikož následně se vyskytnuvší morální otazníky mi nemilosrdně vypálily vykřičník do záložky... diskutovala jsem sama se sebou a sáhla si dokonce na svůj vlastní práh vnímání toho či onoho.
Nakonec snad jen... obrovské díky za tak otevřené příběhy pro mládežnictvo!

"Phoebe má ráda pravidlá. Jenže život se pravidly pokaždé neřídí."

Phoebe je šestnásťročná študentka, má poruchu autistického spektra. PAS neni dobrý alebo špatný, správny alebo nesprávny. Je proste len jej súčasťou a ďalšie veci, ktoré utvárajú jej osobnosť. Preto má rada,keď je všetko na správnom mieste . Nerada vychádza zo svojej zóny...

Rada chodieva na prechádzky zo svojou fenkou Gladys...
A veľmi rada počúva iba fínsku kapelu Nightwish, ktorá hraje symfonický metal. Vyskúšala už rôznych hudobníkov,ale žiadny ju nezaujal,tak potom prestala plytvať svojím časom s počúvaním hudby...

Jej najlepšia priateľka je Bethany s ktorou sa pozbná už od detstva,jej otec je reverend vo farnom kostole Pani Márie na Holy Islande a je veľmi náboženský založený...
Keď prídu do školy pani Hollowayová ju poprosí či by sa nemohli spolu z Bethany postarať o nového spolužiaka Willa,aby zapadol v škole... Neskôr budú Bethany s Wiillom tvoriť pár...

Phoebe sa po prvý krát v živote rozhodne zmeniť svoje zaužívané pravidlá a prihlási sa do šachového krúžku,napriek tomu, že počas polroka sa krúžky meniť nemôžu... Pán Finch je nadšený ako vie Phoebe hrať šach a spýta sa jej či by sa nechcela náhodou zúčastniť šachového zápasu...

Keď sa už Phoebe chystala na prestávku, počula ako na ňu Will volá, rád by spolu s Bethany chcel navštíviť Edinburgh a poprosil ju či by ich nemohla kryť...

Odstupom času mala Phoebe každým dňom väčší a väčší pocit, že sa s Bethany niečo deje...

Prezradí Bethany Phoebe čo ju trápi?

P.S. Napriek tomu, že kniha je zaradená do YA žánru, myslím že by si ju mali prečítať aj dospelí...

Páčilo sa mi ako autor zasvätil čitateľa do sveta Phoebe, ktorá je autiska. Bola to moja prvá kniha s touto témou a som veľmi rada, že som mala tú česť si ju prečítať...

4.5*/5*

Ač pro děti a mládež (ani jedno z toho už pěknou chvíli nejsem), jedná se o vynikající knihu i pro "dospělé" čtenáře.

Ze začátku mě Phoebe pěkně štvala, ale postupně jsem si na nic zvykl a asi ji i porozuměl. Výborně se to čte.

Pridavam se k tem, kdo knihu precetli za jeden den.
Autor je beze sporu dobry spisovatel. Kniha je urcena mladezi, ale stejne kvalitni zazitek zpusobi i dospelemu ctenari.

Svet Phoebe me nadmiru bavil. Je to tak vtipne a pritom ne prvoplanove, ze me to nutilo cist dal a dal… na zaver pribehu jsem upustila par slz a to behem dvou kratkych vet.
Naprosto perfektni.

Nejak jsem od toho ocekavala vice autismu a mene starosti kamaradky neautistky.
Jinak je to skvele napsane. Je to vice chyba nakladatele, ze knihu vydava za neco jineho, nez je. Autoruv doslov to tak nema.

Moc se mi líbilo téma i popis problémů, které holky řešily a vyřešily, ale asi jsem čekala trochu víc hloubky. Já vím, že každý autista je jiný, pár jsem jich už potkala i hodně zblízka. Ale Phoebe mi připadala taková až moc uhlazená a na autistku extrémně přizpůsobivá. Sorry, Phoebe, na mě jsi málo cáklá, tak ti nemůžu dát plný počet.

Pokud máte rádi seriál "Good doctor", rozhodně nesmíte minout ani tuto knihu. Dává nám možnost, úsměvnou a čtivou cestou, nahlédnout do života neurodivergentní dívky.

V hlavní roli se nám představují dvě nejlepší kamarádky. Phoebe, dívka na autistickém spektru, je přímá, tichá, chytrá a má ráda pravidla. Na druhé straně její kamarádka Bethany je trochu čertík. Je hodně energická, trochu vzpurná ale hodná a upřímná. Pravidlům holduje jen v té nejnutnější míře. Vzájemně si pomáhají projít obdobím dospívání, a zatímco Phoebe staví Beth na pevnou zem, ona ji naopak pomáhá objevit svět.

Příběh plyne spíše pozvolným, až pomalejším tempem. Což ale v tomto případě rozhodně není na škodu a lépe se tak pozorují myšlenkové pochody Phoebe a její pohled na okolí. Děj není postavený na dramatických zvratech nebo šokujících odhaleních, ale spíše na každodenních situacích, které z pohledu Phoebe působí nečekaně a náročně. Hlavní pointou je proto jedinečné řešení běžných sociálních, rodinných a přátelských problémů.

V knize jsou také schovaná moudra a rady. Pozorný čtenář tak dokáže nalézt nejeden okamžik k zamyšlení nad tématy jako je dospívání, hledáním sebe sama, odpouštění, odvaha, přátelství. atd. Jak porozumět světu, když vaše mysl funguje jinak? A je to otázka pouze pro jedince s autistickým spektrem nebo se v tom dokážeme, svým způsobem, najít úplně všichni?

Věřím, že kniha dokáže poskytnou jedinečný pohled do života s autismem a některé čtenáře naopak třeba motivuje k zamyšlení nebo jim poskytne odpovědi, které dlouho hledají. Pro mladší čtenáře má kniha velký přesah, ale to své si zde najdou i ti starší a životem otrkaní. Mezi takové už se pomalu začínám řadit i já, a knihu jsem si opravdu užila. Nemám, co bych vytkla.

Hodnocení: 5/5

Snažím se sdělit své pocity, ale moc to nejde. Jsem moc vděčná za tuto knihu. Citlivá kniha, která mě mnohdy i rozesmála. Uvěřitelné, skutečné postavy. Fandim Phoebe, vzpomněla jsem si díky ní na Eleanor se má vážně skvěle. O sebepřijetí, vztazích. Moc doporučuji.

Zajímavá kniha s nevšedním vhledem do hlavy a myšlenek mladé holky, která je na spektru. Často jsem si říkala, jak by byl svět jednodušší, kdybychom všichni říkali věci tak, jak Phoebe potřebuje.
Dojemná byla i slova autora na konci.

Ačkoliv Phoebe není úplně běžný teenager, člověk si ji okamžitě zamiluje. Will byl prostě srab a k rodičům Bethany asi ani nemám co napsat…

Hodně mě zajímají knihy s tématem autistického spektra, takže Hledání Phoebe jsem si nemohla nechat ujít. Pro ty, které by zajímal Phoebin knižní výběr, tady jsou mé (snad úplné) poznámky knih které Phoebe četla v období kdy se kniha odehrává:
* Maková válka - R.F.Kuaganová
* Silmarillion - J.R.R.Tolkien
* Hobit - J.R.R.Tolkien
* Pán Prstenů - J.R.R.Tolkien
* Rudý úsvit - Pierce Brown
* Zlomená země - N.K.Jemisin
* Levá ruka tmy - K. Le Guinová
* Kolo času - Robert Jordan
Ne že bych z toho četla víc titulů než Hobita, s Phoebe máme opravdu jiný knižní vkus.
P.S.: pro ty, které zajímá téma poruchy autistického spektra v knihách, tak můžu doporučit knihy Stínka nebo Řvi potichu brácho.

Knížka, která mi vykouzlila úsměv na tváři. Myšlenkové pochody a řád světa holčiny s poruchou autistického spektra jsou pro nás, kteří o tom jenom čteme, chvílemi zábavné, chvílemi smutné, ale především velmi poučné. Věřím že knížky tohoto typu nás podvědomě formují a rozšiřují naše sociální cítění. Moc milá kniha, kterou doporučuji.

Toto bylo opravdu krásné překvapení, knihu jsem si koupila dle ohlasů čtenářů a vlastně nevěděla co mám očekávat.

Když jsem se začetla, věděla jsem, tě to bude krásné, emotivní a čtení si užiju.

Phoebe, která má PAS, žije s tatínkem, má ještě babičku, ale ta žije ve Španělsku, má nejlepší kamarádku.
Ten příběh je tak hezky vystavěný, líbilo se mi jak hlavní hrdinka přemýšlí a snaží se občas vcítit do pocitů druhých, snaží se tím lépe socializovat.
Společně s nejlepší kamarádkou zažijí nečekané, docela vážné dobrodružství,obdivovala jsem jak to dokázaly zvládnout.
Obdivovala jsem jak se dokázala postavit za kamarádku.

Jak už jsem tu psala, kdybych mohla tak bych chtěla, aby Phoebe byla má nejlepší kámoška.

Kdo si chce přečíst krásný, emocionální příběh, který vlastně napsal autor pro svou autistickou dceru, aby až vyroste se dokázala s mnoha problémy vypořádat. Podařilo se mu to na 1*.

Tuhle knihu budu všude doporučovat.
Četl jste jí někdo?

Tahle kniha byla prostě tak emocionální, nádherná a když jsem ji dočetla, měla jsem chuť si ji přečíst znovu od začátku.

Děj knihy:
Kniha vypráví o holce jménem Phoebe, které se diagnostikoval autismus.
Proto má věci všude uspořádané a pořád se řídí pravidly. Nejraději je ve své komfortní zóně, chodí na procházky se svým psem, píše fantasy příběhy a snaží se přežívat školu. To všechno by se mělo vyhnout mimořádným situacím. Když se její jediná kamarádka Bethany obrátí ke své rodině zády a i přes jejich zákaz si najde přítele, tak Phoebe (ne moc nadšeně) souhlasí že ji bude krýt. Bohužel ještě netuší jaký chaos slibem způsobí. Zanedlouho řeší problémy jako je lhaní, podvádění, nebo matoucí politika šachového klubu. Porušování pravidel jí nikdy nebylo vlastní a když se situace postupně zhoršují, tak Phoebe objevuje to co dosud nikdy nepoznala...

Délka čtení: 1 den. Hrozně mě to bavilo, byly tam nečekané spády, pořád se něco řešilo. Rozhodně 5 hvězdiček.

Nějaké ty poznámky:
To co mě ještě překvapilo a nadchlo, bylo to že autor se dokázal vcítit přesně do daných situací, právě proto že jeho dcera má taky autismus.
Knihu právě napsal pro ni což mě extrémně dojalo.
Rozhodně pět hvězdiček a myslím si že na tuto nádhernou knihu jen tak nezapomenu.

Být jiný znamená, že v životě může být něco jinak. Být autista či slušněji řečeno osoba s PAS znamená, že jinak nemůže být nic. Phoebe byl v pěti letech diagnostikován autismus nebo jedna z jeho forem, u nás už rozdělena na druhy. Teď má 16 let, je v 11.ročníku a nezměnilo se nic.
Dále ráda čte, žije s tátou na malém ostrově a kamarádi s Bethany. Ta jí rozumí. Nebo aspoň to tak vypadá.
Když ale dojde na to, aby Bethany kryla, když jde s klukem ven, neví, co dělat, protože už souhlasila. Autismus a lež nejde dohromady. Naštěstí má tátu, ten je vždy ochotný jí pomoc a poradit. Na knize jsem si zamilovala vše - jak rozhovory dcery s otcem, tak postavu samotnou. Souhlasím s recenzenty, kteří knihu četli přede mnou. Phoebe vám přiroste k srdci, oblíbíte si jí a budete jí na cestě životem držet palce.
Pro koho je vlastně tato kniha napsaná? Doslov autora myslím hovoří za vše.

Knížka se mi moc líbila. Člověk přičichl ke každodenním potenciálním "problémům" lidí s poruchou spektra. Bavilo mě, jak si se vším poradila a byla odvážná. Až bude dcera v pubertě, dám jí to přečíst.

Další kniha z mé knihovny a další dokonalost.
Autor napsal knihu pro dceru, která má poruchu autistického spektra.
Řád a pravidla je pro Phoebe denní chleba, je to její svět. Vše musí mít svou rutinu a miluje svůj vlastní prostor. Díky tomu je její život klidný a předvídatelný, což ji pomáhá zvládat výzvy. Žije jen s tatínkem, který se o ní stará. Jedinou její kamarádkou je Bethany, ta ji ve svém pubertálním období stáhne do situací, které jsou pro Phoebe všechno jen ne jednoduché. Phoebe je geniální, ale neumí to prodat – kdyby chtěla byla z ní šachová velmistryně, ale ona chce být spisovatelkou fantasy románů. Nechápe, že musí vystudovat školu a až pak se věnovat psaní. Nechce studovat jen tak nějaký obor, přijde ji to ztráta času.
Moc se mi líbilo jak autor s citem vykreslil přátelství mezi dívkami. I když jsou obě velmi odlišné, jejich vztah ukazuje, jak přátelství dokáže překonat rozdíly.

4,5* Krásná knížka o dospívající dívce, která je je někde na stupici autistického spektra, ale není to vlastně vůbec podstatné, protože si ji oblíbíte tak jako tak. Na knížce mě nejvíc zaujaly dvě skutečnosti, první - knížku napsat autor vlastně pro svoji dceru, která je ještě malá a také se nachází v autistickém spektru, aby měla nějakou "pomocnou knihu" až bude v dospívajícím věku jako hlavní hrdinka. To mi přijde absolutně krásná a kouzelná myšlenka. Druhá - kniha je psána celá modře, text je modrá, protože modrá je s autismem spojena, symbolizuje komunikaci a sebevyjádření, což je jedna z oblastí, ve které mají lidé s autismem největší potíže. Dále se mi samozejmě líbila i obsahově, je to moc hezky zpracovaná a vystavěná knížka, k přečtení určitě doporučit můžu a dělám tak moc ráda.