Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu

2 16.07.2021

Jelikož téma volby prezidenta v moderní historii České republiky zpracované ještě nebylo, je Taberyho kniha de facto tím jediným pořádným pramenem, k němuž se lze obrátit. A nutno říct, že svou práci udělal důkladně, a i když viditelně straní Václavu Havlovi, dá se jeho práce považovat za poměrně objektivní. K tomu přispívá i několik neznámých výpovědí, které byly pochopitelně zveřejněny pod zárukou anonymity, které ukazují nové skutečnosti a poskytují trochu jiný náhled na již známá fakta. Taberyho novinářská minulost je znát, protože všechno je čtivé, psáno jednoduchým jazykem a kapitoly jsou krátké a vystihují jen to nejdůležitější. Navíc autor neopomíjí ani ohlasy svých kolegů na jednotlivé volby a hodně detailně nahlíží do jejich zákulisí. Knihu je dobré číst s odstupem několika let, kdy už emoce vychladly a na některé události je možné nahlížet s nadhledem. Je smutné, že komunistická strana byla hlavním hybatelem především Klausovy volby, což leccos vypovídá o ní samotné i o Klausovi, bohužel ale z toho je málokomu úplně dobře. Po přečtení knihy si většina čtenářů jen utvrdí názor, že přímá volba prezidenta, jakkoli s ohledem na ústavu zbytečná a přeceňovaná a s vědomím, kdo v ní vyhrál, je to nejlepší možné řešení, protože ono nechutné obchodování, výhružky, ať už reálné, nebo nikoli, neskutečné podlézání komunistické straně i celé divadlo kolem volby jsou přesně tím, co občan opravdu sledovat nechce. 80 %

1 08.02.2021

Kniha je výborná pro důkladné připomenutí prezidentských voleb v České republice, především těch, ve kterých byl zvolen Václav Klaus. Hodnotu vidím v poctivém popsání průběhu, politických vyjednávání, i zákulisních dohod a osobních svědectví. Mínusem je místy novinářská úroveň. Jakkoliv Taberyho vnímám jako jednoho z našich lepších novinářů, v knize si nejde nevšimnout, komu pan Tabery fandí, kdo jsou ti hodní, a kdo ti zlí. A tak se semtam nevyhýbá tomu, že si některá fakta rovněž trochu přizpůsobuje, zjednodušuje, případně idealizuje. U medailonků prezidentů Československa, mnohdy dost zjednodušených, se to dá pochopit, jsou to přecejen rychlosondy bez nároku na ucelenost. Ale u devadesátek by měl být autor opatrnější. Příklad za všechny: Když Tabery líčí, jak Havel v Rudolfínském projevu pranýřoval morální úpadek a zavírání očí před korupcí, což se mělo dotknout Václava Klause tak, že na Havla definitivně zanevřel, zapomene zmínit fakt, který je mu jistě znám, a sice to, že celý Rudolfínský projev byl prošpikován narážkami na Klause v osobním smyslu - odkazy na "rozmazlené jedináčky", "namyšlené premianty" a podobně, což bylo tím důvodem, který Klause vedl k definitivnímu odklonu, a nikoli primárně to, co uvádí Tabery. Havla bere Tabery v ochranu, kdežto Klause nešetří.
Nicméně pokud pomineme tyto jasné antipatie (na druhou stranu, postoje pana Taberyho jsou známé, a bylo by zbytečné je křečovitě skrývat), jako kvalitní popis voleb lze knihu jistě doporučit. Historici zatím tuto dobu ještě řádně zpracovanou nemají.

2 08.08.2018

Jako puberťák, co všemu rozuměl nejlépe, jsem se zaujetím sledoval poslední parlamentní volbu prezidenta v roce 2008 - Švejnar vs. Klaus. Fandil jsem Švejnarovi, vnímal jsem ho jako svěží vítr. A to i přesto, že jsem nemohl přijít na jméno jeho největšímu podporovateli, Paroubkovi. Z kontinuálního zpravodajství ČT24 se potom divák začal dozvídat informace o zastrašování na záchodech, kulkách v dopisech a ve velkém pak vypukla kauza Hledá se Zubová. Paradoxně tahle zkušenost podnítila můj zájem o politické dění.

Taberyho kniha pak ukázala ještě víc. Snad i to, co jsem vědět nechtěl, a to de facto rozhodující vliv komunistů na (minimálně Klausovo) zvolení. Zejména popis toho, jak si komunisté ve své roli jazýčku na vahách lebedili v roce 2003 při rozhodování mezi Pithartem a Klausem, to bylo něco nechutného. Naplno se navíc ukázalo, že komunistům nikdy nešlo o program - upřednostnili jednoho z politických architektů divoké privatizace a pravičáka jak poleno před středovým kandidátem (a disidentem), a to jen proto, že první z nich byl ochoten se jim podbízet. O funkci tak stál, že pro ní byl ochoten popřít své dřívější názory.

Netušil jsem ani, jak namále měl Havel při volbě v roce 1998. Volby Masarykovy pak k mému překvapení také nebyly tak přesvědčivou záležitostí, jak jsem se (neinformovaně) domníval. Kniha poskytuje velice zajímavý exkurz do historie a z dnešního pohledu a zkušeností z přímé volby to vypadá, že jsme jen přešli z deště pod okap.

14.09.2017

Poctivě jsem se prokousala celkem objemnou knihou. Úvod se vzpomínkami na dobu vlády T.G.Masaryka a posléze E.Beneše byly milou vzpomínkou na poměrně klidné roky mladé republiky. Přešla hektická doba po roce 1989 a vyrojila se spousta mužů chytrých, chytřejších a nejchytřejších a nastala doba pomluv, osočování a intrik. Je to období výměny něco za něco, obyčejné kšeftaření a to nic nenapovídá o kvalitě našich představitelů ani o zmoudření českého národa. Smutná bilance.

1 09.04.2013

Výborná kniha. Jsou tu hezky vysvětlené souvislosti všech prezidentských voleb v Československu a v České republice. Navíc je kniha doplněná fotografiemi.