Historie celibátu
Elizabeth Abbott
Monografie shrnuje vývoj celibátu jako kulturně-společenského fenomenu od starověku po současnost. Směřování celibátu od starověké mytologie přes pohanský asketismus, prvotní křesťanství, vrcholný středověk, podobu celibátu ve východních náboženstvích, některé novověké pruderní představy až po roli celibátu v éře AIDS. Abbotová se věnuje rovněž celibátu v literatuře (např. Milton, L. N. Tolstoj, V. Woolfová) a celibátu coby možnosti potlačení nekonvenční sexuality (kupř. Leonardo da Vinci, L. Carroll, J. Ruskin, I. Newton).... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
History of celibacy , 2000
více info...
Přidat komentář
Zpravidla nemám rád příliš obsáhlé publikace - bývají plytké a rozvláčné. Tato je vyjímkou! Četl jsem ji sice 14 hodin čistého času, ale nenudil se ani chvíli. Nesmírně fundovaná, poučná a její autorka žila sama při jejím psaní (6 let) v celibátu...
Přidávám do bazaru jako titul, který chci koupit. (Už jsem koupil.)
Když se řekne celibát, každý se pravděpodobně jen škodolibě, posměšně a povýšenecky ušklíbne. Než jsem četl tuto knihu, dělal jsem to taky. A pokud to děláte vy, četbu výborné Abbottové knihy vám mohu jen a jen doporučit. Tato kniha totiž můj dosavadní názor a pohled na celibát rozmetala na kusy. Ne že bych se stal vyznavačem celibátu, ale již na něj hledím dost jinak. Kniha totiž odhalí, že celibát není a nebyl jen otázkou náboženství, ale že v různých časových úsecích byl např emancipačním prostředkem boje za sebeurčení a vzdělání žen, závěrečná část pak odhaluje, že celibát má i dnes spoustu osvobozujícího potenciálu (osvobodí vás např. od společneských konvencí a neustálého myšlení na sex). Knihu jsem čapnul jen jako jakousi senzaci, ale její obsah mě nakonec velmi zaujal.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Historie celibátu |
| 2017 | Psí šťastlivci a smolaři - Nalézání štěstí na obou koncích vodítka |
Kniha Historie celibátu je v
| Přečtených | 11x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 4x |
Fakt špatné. Vzhledem k obšírnosti žalostně málo faktů, zato stránky plné rozvitých souvětí vlastních domněnek o tom, co si konkrétní popisovaní lidé před tisíci lety mysleli, jak mysleli a proč něco dělali. Autorka trpí utkvělou představou, že všichni lidé na světě mají unifikované prožívání, a to takové, jakým vládne ona: „Ženy užívají celibátu výhradně k dosažení nezávislosti.“ Náboženské prožívání není schopna nejen pochopit, ale ani jej u popisovaných osob nerozezná, a proto neakceptuje. Rozhodla se zkrátka napsat knihu na téma „Jak vidím celibát“ a vydávat ji za historickou fresku. Výsledek je píše psychologický brak, než cokoliv jiného. Mužům se vysmívá, ženy ve zcela shodných situacích glorifikuje. Autorčin pohled na svět, konkrétní situační emoci i problematiku obecně je netaktně vecpán do každé věty a tvoří základní náplň díla. To se, snad trochu překvapivě, věnuje křesťanskému a obecně evropskému celibátu jen minoritně. O to nebezpečnější jsou autorčina tvrzení při popisování různých sexuálních a společenských praktik u Čerokíjů, Aztéků apod. – ty totiž může čtenář obtížněji ověřit a může se tedy stát, že bude autorčiny fabulace považovat za fakta. Neřekla bych, že je kniha vyloženě odpad (jak se zde jmenuje hodnocení jednou hvězdou), informační hodnotu má, ale pouze pro toho, kdo o celibátu už něco ví a je tak schopen srovnat autorčiny závěry s historickou realitou. Tím ovšem dílo z většiny bohužel ztrácí svůj smysl…