Hrobka nočních můr
J. H. Brennan
Grailquest série
< 7. díl >
„Tahle práce se ti bude líbit,“ řekl Merlin. „Není vůbec nebezpečná. Žádné zachraňování světa. Bude to procházka růžovým sadem.“ Tak proč se tě tedy zmocní zlé předtuchy sotva vkročíš do podzemního labyrintu Grottovy hrobky, abys Merlinovi prokázal ‚drobnou službičku‘? Proč ti v cestě stojí příšerná Draculina a cení na tebe tesáky? Proč je tady více oblud a smrtících pastí, než ve tvých předchozích dobrodružstvích? Co měl Merlin doopravdy za lubem, když tě poslal nepřipraveného do té strašné Hrobky nočních můr? A co je teď vůbec nejdůležitější – přežiješ dost dlouho, abys našel odpovědi na všechny ty otázky?... celý text
Přidat komentář
Svýho času jsem si k téhle knize udělal i mapu, abych se v té hrobce vůbec vyznal. Mapa se stěží vešla na formát A2. Dneska už si na sérii Grail Quest - a vůbec na gamebooky - málokdo vzpomene, a je to škoda. 90%
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hrad temnoty |
| 2000 | Dračí sluj |
| 2002 | Říše chaosu |
| 2001 | Cesta hrůzy |
| 1996 | Nostradamus: vize budoucnosti |
Kniha Hrobka nočních můr je v
| Přečtených | 15x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 4x |
Stejně jako předchozí díly série, i zde je od hráče požadována masivní úmrtnost (postavy) a hora trpělivosti. Zejména když zde autor opět nastražil své vypečené (zákeřné) chytáky. Opět stačí špatně padlé kostky a jste na prkně. Pokud libovolnou knihu ze série někdo zvládl bez podvádění dohrát aniž by měl záznam ve Smrtoměru, tak... mu nevěřím. :D
A proč tedy čtyři hvězdy? Přiznám se, zde jsem trochu nekritický. Tento kousek mám hodně rád. Pro jeho celkové ladění, atmosféru, propriety - a vůbec. Prostě vtipný horrorový gamebook, který se téměř celý odehrává v jednom dungeonu. Tentokrát nenajdete žádné specifické lokace; místo toho byl přidán mechanismus pro hledání tajných dveří. Zabijácké pasti na každém rohu. Minimum lékárniček. Zapeklité šifry. Značně vražedná monstra (ještěrky, grr!). A jako bonus „falešný“ konec, který vás vrátí na začátek (pokračujete-li do další knihy série, doporučuji). Tentokrát se mi Pipova kniha kouzel konečně doopravdy hodila.
Ale doopravdy mě potěšil konec příběhu, kdy se čtenář až po svém vítězství dozví, o co vlastně celou dobu šlo (Pokud jste ta prokletá stvoření, co si nejprve čtou konce knih, zde si absolutně zkazíte zážitek. Just don't!). U žádného jiného gamebooku (pokud vím) jsem tohle nezažil, což z knihy dělá svého druhu unikát.
Mé morbidní srdce je spokojené, pro mě nejoblíbenější díl série.