Grafologie - cesta do hlubin duše
Helena Veličková
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165841/grafologie-cesta-do-hlubin-duse-165841.png
4
6
1
Podtitul: Přehled dějin písma a rozbory rukopisů slavných osobností s využitím hlubinné psychologie. Práce nás seznámí se zásadami grafologie z hlediska hlubinné psychologie, kterou autorka aplikuje nejen na ručně vytvářené, ale i tištěné písmo. Teoretická část knihy podává přehled dějin písma z pohledu vývoje lidského ducha a zčásti popisuje i metody práce grafologa. Druhá část shrnuje 25 grafologicko-psychologických rozborů písma slavných osobností (např. Shakespeare, Hus, Komenský, Mácha, Kafka, Čapek, Werich aj.), jež odhaluje mnohdy v nečekaném světle. 300 str., ilustr. v textu, váz. lamino... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Grafologie - cesta do hlubin duše |
| 2018 |  Člověk je vinen |
| 2015 |  Mlčenlivé rozhovory |
| 2013 | Grafologie - Nové pohledy |
| 2016 | Křížová cesta |
Kniha Grafologie - cesta do hlubin duše je v
| Přečtených | 7x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Skoro polovinu knihy (pro mě lepší polovinu) tvoří teorie písma a abeced. Nikoliv technický popis jednotlivých znaků rukopisu, ale tendence v tvorbě obecných abecedních znaků od piktogramů po současnou tištěnou latinku. Jaký byl vývoj znaků ve stejné abecedě, co to vypovídá o době, národě, civilizaci. Hlubiny duše z podnázvu se vztahují k hlubinné psychologii, hodí se trochu znát Junga, ale není to podmínkou. Autorka si navíc místy přidává osobité odbočky k východním učením a je poznat, že jí není cizí některá ezoterika. Není to ale nijak přehnané co do množství ani důležitosti, spíš jsem to brala jako seznámení s vykladačem, protože na tom, kdo rukopis zkoumá, záleží.
Druhá část stručně rozebírá rukopisy 26 politiků nebo umělců, většinou Čechů. Tady chybí slovníček písmových znaků, pokud čtenář není s grafologií obeznámený a chce číst s porozuměním, je třeba si dohledat pojmy jinde (a nejsem si jistá, jestli jsem pochopila všechno, co Veličková zmiňuje). Rozbory jsou zajímavé, většinou logické a k věci, ale nemůžu se ubránit dojmu, že místy znalost osoby ovlivňovala výklad (a jde o všeobecně známá jména), to se může autorka jak chce zaklínat, že stejný jev může značit různé vlastnosti a záleží na celkovém obrazu. Čím dál do historie, tím zajímavější mi kapitoly přišly, navíc je to hezký důkaz, že kladnou stopu v historii nemusí zanechávat jen harmonické osobnosti, naopak některé povahové zvláštnosti se objektivně hodí, i když oblibu u druhých zrovna nevzbuzují.