Germinal
Émile Zola
Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije – dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1949 , PráceOriginální název:
Germinal , 1885
více info...
Přidat komentář
Už si začínám říkat, jestli není poněkud trapné, jak pana Zolu neustále opěvuji a chválím. Ale když ono to ani jinak nejde! Germinal mě opět posadil na zadek a musela jsem doslova hltat stránku za stránkou. Jak to ten člověk dělal, že se hned dokážu do každé jeho knihy tak vžít, to skutečně netuším.
Netajím se tím, že mé dosud nejoblíbenější dílo byl Zabiják. Ehm, myslím, že nyní se Zabiják může chytit za ruku s Germinal a společně si tak hovět na mém pomyslném piedestalu.
Nikdy jsem si nenamlouvala, že těžba uhlí je procházka růžovým sadem, ale v tehdejší době bylo každodenní sfárání do dolů podobno vstupu do pekel. Dnešní odborníci na bezpečnost práce by nejspíše z podmínek v tehdejší době omdleli na místě, tedy hned potom, co by zbledli hrůzou a vytrhali si veškerý vlasový porost na hlavách.
Lantier nezklamal a jeho revolucionářská role mu sedla jako ulitá. Úžasně přesvědčivá a propracovaná osoba. Co se mi ovšem nesmazatelně vryje do paměti z tohoto příběhu, je závěrečná část v zavalených dolech. Neuvěřitelný zážitek.
Úžasně poutavá kniha. Vskutku celou tuto knihu jsem prožil spolu se všemi havíři. Opravdu dlouho se mi už nestalo, že by mě nějaká kniha natolik vtáhla do děje. Vřele doporučuji!
Silný čtenářský zážitek. Kniha mě svou syrovostí často zasáhla. Bylo tam spousta postav do kterých jsem se lehko vciťoval. Četba ve mě vznítila spoustu úvah, a díky ní zase pochybuji o tom co je to štěstí...
Moje první kniha od Zoly, že to bude krutý realismus to jsem čekal, ale některé scény mě fakt dostávaly (hlavně ty v podzemí). Docela zajímavé, jak se mi sešly po sobě dvě knížky odehrávající se v dolech (předtím jsem četl Ve službách klanu, kde se také havíři prokopávali ze závalu na povrch). Celkem vzato myšlenky a události v knize obsažené mě moc nepřekvapily, četl jsem pár románů Jacka Londona, který také hodně psal realistické knihy říznuté socialismem.
Děj kterým se kniha ubírá jsem nečekal, dost mě to překvapilo. Ale rozhodně nelituji že jsem po této knize sáhl. Četla se mi lépe než Nana, ale pořád vede Zabiják.
Germinal je snad ta nejemotivnější kniha, kterou jsem kdy četla. Je skvěle napsaná a nenechá člověka během čtení ani chvíli v klidu.
Kniha zobrazuje těžký život horníků v uhelných dolech v druhé polovině 19. stol. Vystupuje zde celá řada postav s jejichž každodenním životem kniha seznamuje, nechybí podrobné popisy tvrdé práce v dolech a okolností s tím souvisejících - zdravotní komplikace, důlní neštěstí, závaly. Dojde i na vzpouru horníků proti majitelům dolů v důsledku neustále se zhoršujících pracovních a mzdových podmínek.
Rozhodně doporučuji.
Tak to stojí za to !!! Hlavu vzhůru, i když je to někdy děs číst podobné knihy, ktéré ukazuji svět jaký je, jsem rád, že jsem to přečetl. Mám zas o jeden poznatek více o hornícich a jejich životě :(
Štítky knihy
19. století francouzská literatura stávky hornictví horníci, havíři
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Germinal je další úžasné Zolovo dílo, které jsem měla tu čest číst. Kromě (ano, jako vždy) úžasně vystižených charakterů postav a nádherně vykresleného prostředí se zde přidává i věčné mrazení v zádech, když jde všechno od desíti k pěti a ne a ne to rupnout, protože kolos kapitalistické Společnosti se přiživuje na mršinách svých padlých, menších bratrů. Občasné světlé chvilky první části knihy postupně mizí a jsou nahrazeny zimou, prázdnými žaludky a utrpením. Pak se nelze divit zuřivému davu, který ve vší zvířeckosti hladu a zoufalství páchá strašlivé činy, ostře kontrastující s naivitou a hloupostí některých měšťáků, kteří se chovají podobně jako dnešní "povodňoví turisté". Pro hlavního hrdinu je neskutečně těžké nevyužít revolučních ideálů k osobnímu prospěchu, k získání popularity a možnosti opíjet se mocí nad davem méně vzdělaných, kteří visí na každémjeho slůvku - pak hrozí, že se něco zvrtne a nakonec bude ještě hůř. Všichni musejí pochopit, že není možné dosáhnout všeho hned, nelze jeden den usínat v pekle a druhý den se probouzet v ráji.