Dýka
Jorge Fernández Díaz
Argentinská politika je jedna velká detektivka: všudypřítomná korupce a prostředí bující „narkopolitiky“, pro niž je typická vzájemná podpora drogových kartelů a vládnoucích elit, kdy výměnou za financování volební kampaně je nabízeno krytí trestných činů. Spisovatel Jorge Fernández Díaz coby zkušený novinář konstatuje, že noviny publikují jen asi pětinu z toho, co vědí. Naopak román umožňuje zaznamenat vše podstatné s tím, že fiktivní postavy jsou inspirovány stovkami postav skutečných: Vysloužilý voják z války o Falklandy, jakýsi protipól Jamese Bonda, nyní pracuje pro argentinskou tajnou službu, kde se zaobírá spíše podřadnými záležitostmi. Když dostane za úkol chránit španělskou právničku Nurii, která do Buenos Aires přijela domlouvat obchody s vínem, příběh nabídne i svou „bondgirl“. Jenže argentinské víno není tak čisté, jak se zdá, a vše se překvapivě zvrtne…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
El puñal , 2014
více info...
Přidat komentář
Tak bohužel toto je asi má první kniha, kterou jsem prostě nedočtetla. A začátek vypadal tak slibně, líbil se mi jiný styl psaní, ale když se vlastně pořád nic moc nedělo, motaly se mi postavy, až mi kniha jen ležela na.policce a já ji dva měsíce neotevřela, protože mě to nebavilo číst, tak jsem si vzala jinou. Dle mého je to kniha, která vás buď hned zaujme nebo ne, nic mezi tím.
Z knihy jsem byla dost zklamaná. Kdybych nebyla tak zásadová, tak ji v půlce odložím. Příběh se strašně táhl, tolik hluchých míst, zbytečné informace, které k příběhu vůbec nesouvisí. Měla jsem chaos v postavách a Remil mi teda taky vůbec nesedl. Člověk bez emocí, nechá na sobě dříví štípat a jeho myšlenkové pochody jsou taky nepochopitelné . Čekala jsem akci, vydírání, problémy, ale kromě posledních 70ti stránek, kdy se to všechno pokazilo, to probíhalo vlastně vše bez problémů. Nespisovné výrazy mi lezly krkem a o odstavcích ani nemluvě.
Trochu jsem se ztrácela v těch obchodních a politických machinacích, ale zejména v druhé půlce kniha nabírá spád a obecně je celkem poutavá a napínavá
Prakticky celou knihu jsem se ztrácel v jednotlivých postavách a jejich významu v rámci příběhu. Možná se jedná o mou chybu, ale knih jsem již přečetl opravdu hodně a tohle se mi nestává. Základní dějová linka je však napínavá a dobře vystavěná.
Drogy, politika, mafie, násilí, sex, vášeň... v syrové, surové formě bez příkras a podrobného pitvání. Valí se to na čtenáře jak lavina. Nic pro citlivky.
Text je hutný s minimem odstavců, spoustou rychle se střídajících postav, z nichž mnohé vystupují pod různými jmény, přezdívkami, což mi min. zpočátku (skoro celou první polovinu knihy :-)) znesnadňovalo orientaci v textu a často nutilo vracet se zpět. Byl by to ideální podklad pro filmové zpracování do superakčního filmu ve stylu seriálu Narcos. Druhá polovina knihy nabere rychlý spád a je to fakt akční. Poctivé 3 a půl hvězdičky.
Po několika stranách jsem si říkal co bude dále, protože se mi zdálo, že vše již je řečeno. No pěkně jsem se spletl a četl a četl a stále jsem si říkal kdy autorovi dojde dech a ono nic . Dech, ale spíše nutnost spánku však postihovala mě. Takže v tomto jsem prohrál souboj s autorem. Doteď přemýšlím jak je možné napsat knihu o více jak čtyřech stech stran a každou stranu vyloženě "nadupat" akcí a poutavostí. Já osobně mám raději méně akční knihy, ale tohle je opravdu paráda.
Prorůstání drogové mafie do státních a politických struktur je popsáno se znepokojivou přesností. A jestli se tak děje v Argentině, klidně se tak může stát i v jiné zemi, třeba i v Evropě. A nedělejme si iluzi, že jsme daleko. Možná o tom ještě nevíme. Jinak minulost Remila mě přivedla k zájmu o brisko-argentinskou válku o Falklandy/Malvíny, něco si o tom budu muset přečíst. Konec příběhu s Nurií jsem předpokládal trochu jiný, ale tento byl asi v důsledku ještě drsnější. Dávám všechny hvězdy.
dýka.... román, který je jako mor.... nenápadně, pěkně pomalounku, se vám přilepí na kůži a stejně nenápadně se vám dostane i pod kůži.... až do samotného krevního řečiště.... a tam se šíří a šíří jako jed.... až vás celýho pak zadupe do země....
příběh, který by se klidně mohl stát, protože je syrový a bez příkras....
Už poměrně dlouho jsem si nepřečetl něco tak vrcholně zajímavého z oboru osobní strážce resp. manager bezpečnosti. Kdo viděl Kevina Costnera v Osobním strážci nebo Liev Schreibera v Rayi Donovanovi, tak si dovede jasně představit, o co se jedná. Je zde žhavá romanticko-erotická linka, ale také a především, akce v drogovém byznysu v Argentině. Hlavní hrdina, voják z prohrané války o Falklandy, vypráví jak to v Argentině v tomto ranku a společnosti pro nás naprosto nepředstavitelně chodí. Korupce je zcela normální, policie ráda za prachy neschopná, rozdíly mezi lidmi obrovské a cena lidského života nulová. Pouze lidé fyzicky a intelektuálně na vysoké úrovni jako Remil mohou něčeho dosáhnout byť za cenu velkého utrpení. Nechybí ani překvapení na konci a tak zde máme něco, co se dá dobře číst, ale žít bych to nechtěl.
"Nejhorší nepřítel je ten, kterého neznáš".
Štítky knihy
drogy tajné služby politické thrillery pašeráctví korupce Argentina argentinská literatura hispanoamerická literatura Buenos Aires drogové kartely
Dýka
Pokud máte náladu na nějaký řádně akční, politický, notně zkorumpovaný thriller plný zlých, ošklivých a nepříjemných lidí s drsnou strukturou nezlomných argentinských občanů, tak kniha Dýka je přesně pro Vás.
Nikdy jsem tyhle poli-thrillery moc nečetl, ani nevyhledával. Dýka byla spíš taková zkouška v rámci návštěvy Levných knih a nadšení z nakladatelství Kniha Zlín. Nějak jsem se chtěl odreagovat a tak zkusil žánr, který vůbec nemám načtený. A, pravda, nebylo to úplně nejhorší.
Autor tu pracuje s ich-formou hulváta prvního stupně. Musí Vám hlavní postava sednout na první dobrou, jinak se budete s knihou hodně prát. I když, na druhou stranu, ono ani není moc co by na ní mohlo sednout. Prostě hlavní postava je strašnej cyp, kterého byste potkat nechtěli. Navíc dělá věci, které byste dělat nechtěli. A to všechno v prostředí Argentiny, u které jsem si dlouhá léta (velice naivně) myslel, že má k evropské kultuře nejblíž ze všech těch jihoamerických zemí.
Nemá, je to jenom pozlátko, pod kterým se skrývá organizace na úrovni banánové republiky. Zkorumpované až běda. A nedá se s tím nic dělat. Snad jen bezmyšlenkovitě střílet, tak jako postavy v této knize. Největším plusem knihy je pak akce, která nebere konce. Pokud si chcete odpočinout, tak to asi funguje dobře. Pokud Vám ale nesedne hned na prvních stránkách mluva, chování a jednání postav, raději knihu odložte a už na ní nikdy nemyslete. Nestojí to za to.