Dveře do léta
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12843/dvere-do-leta-12843.jpg
4
698
698
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Door into Summer , 1957
více info...
Přidat komentář
Popravde som z knižky zmätený. Aj napriek tomu že nieje až tak nadčasová sa mi páčila, až na to že niektoré veci sú dnes trošku pritiahnuté za vlasy. A to nehovorím o technike, to je samozrejme že v 50-tých rokoch si nevedeli svet roku 2000 predstaviť. Viac mi vadí taká jednoduchosť nápadov (pr. bum, ale ved cestovanie časom existuje), ktoré sú chybičkou krásy. Potom je pre mňa veľká chyba v tom že ten stredný text veľmi málo naznačuje alebo naopak zaplieta pointu. Viem si to predstaviť sfilmované tak aby Davisové životy lepšie zapadali do seba. No a koniec, aj keď bol urýchlený sa mi páčil. No niečo z happyendu mohlo ostať iba naznačené. Ale pripadá mi to také priekupnícke že všetko bolo vypovedané dopodrobna až do konca. Pripadalo mi to ako o päťdesiat rokov neskôr v Amerických filmoch kde sa nasledujúci život postáv po príbehu objasňuje až v titulkoch. Celkovo som spokojný aj prekvapený, no rozmýšľam či by to nebolo lepšie ako poviedky, predsa len aj ten počet postáv a celkové množstvo technického balastu aj ekonomických vecí ktorím som nerozumel by sa dali orezať.
Tuhle knížku doporučuji všem jako první setkání s Robertem Heinleinem. Je v ní všechno, co se pak objevuje ve všech jeho dalších románech. Svěží tempo vyprávění, neotřelá zápletka, vypjatý individualismus hrdinů, to všechno okořeněno osobitým humorem. Ve srovnání s jeho pozdějšími díly tu ale chybí některé kontroverznější prvky a vše je takové "učesané".
K této knize jsem se dostal na doporučení kamaráda, který má Heinleina moc rád. Příběh mne zaujal svou zápletkou, která ve své podstatě není až tak moc sci-fi, ale spíše běžné drama o tom, jak jeden přítel zradí druhého a připravího v podstatě o vše (snoubenku, společnost a jeho vynálezy). Do toho všeho se přimíchá špetka cestování v čase a je z toho netradiční příběh o pomstě.
Není to vlastně skutečná science fiction, třeba v porovnání se S. Lemem nebo A. C.Clarkem. Tito pánové se pokoušeli o predikci možného vývoje a v nejlepších momentech se jim to dařilo. Lem předvídal vznik internetu už na konci padesátých let a v jeho románu Návrat z hvězd z roku 1961 se také objevuje. Clarke zase předpověděl vznik geostacionárních telekomunikačních družic už na konci války. Tahle kniha je spíš romance a jistě místy trochu sladká. Ale přesto má nápad a půvab. Třeba jak kocour obchází všechny dveře a zkouší, jestli za některými není léto. Na to si občas vzpomenu, když na podzim pouštím na zahradu naše kočky. Často se zarazí a koukají jestli to myslím vážně, že je venku taková zima a jestli s tím nehodlám něco udělat.
Moje první sci-fi. V půlce knížky jsou se začala nudit, ztrácela jsem se. Konec byl pro mě super objasnění pro mě prvně strašně komplikovaného čtení. Největší radost jsem měla, že Pete nezůstal v r.1970.
Cestování časem mě hodně baví, stejně tak, když to pak všechno ke konci do sebe hezky zapadne. Děj odsejpal a nemohl jsem se odtrhnout co bude dál. Proč tedy ne plný počet? Občas Heinlein šel moc do popisu a méně akce, hlavně úmorných bylo asi prvních padesát stran, kdy popisoval historii hrdiny pomalu až k Adamovi... Ale jinak příjemné a fajn.
Čtu to pořád dokola už třicet let a budu číst dál ... nesmírně příjemná knížka!
Šílená kniha, poetická, absurdní a kreativní a promyšlená a hodně mě bavila. :))
"Kontrola spočívá v určité negativní zpětné vazbě s vestavěnou "bezpečnostní pojistkou", protože samotná existence té tištěné řádky závisela na tom, že ji neuvidím; zjevná možnost, že bych ji mohl vidět, je jednou z vyloučených 'nemožností' základního obvodového schématu." - hehehe
Slabší Heinleinovka. Opravdu dobrá byla až ta závěrečná část s cestou časem, kdy se to celé hezky vysvětlilo.
Čekal jsem spíš nějaké hardcore ortodoxní kosmočasoprostorový psychadelický dementotraumaterapeutický pistolovystřelující sci-fi nářez, ale co jsem dostal je neuvěřitelná spleť chytrolínských řečí. A samotné sci-fi tu figurovalo jen teoreticky. Paráda!
Heinleinov rozprávačský štýl v tomto príbehu opäť nemá chybu. Niektoré scény s mačkou sú ukážkové. Kocúr je tu hlavný akčný hrdina a musím dodať, že niektoré scény s ním predčili aj scény s hromtĺkmi od iných autorov v iných príbehoch. Knižka sa veľmi dobre číta.
Tri štvtiny knihy sú za všetky hviezdy, tá posledná je už poslabšia a záver Heinlein myslím dosť odflákol. Ten šťastný koniec mi pripadal ako vystrihnutý z románu o budovaní svetlých zajtrajškov, len teda s opačnou polaritou systémových hodnôt.
Dan Davis, hlavná postava príbehu nie je žiadny neohrozený sympaťák, skôr naopak, napriek tomu sa nedá, nedržať mu palce. Ale ako som už písal akčnú zložku príbehu skvelo dotvára jeho mačací parťák.
Cestovanie časom, ako ho tu Heinlein popisuje má nekoľko logických chýb, hlavne v závere. Niektoré „vynálezy“ tu popisované môžu vylúdiť na tvári úsmev. Napriek tomu ako odpočinkové čítanie je knižka vhodná pre čitateľov všetkých vekových kategórií, ktorým nevadí, že niečo je už dnes úplne inak. Jedná sa totiž o klasiku v žánre a zároveň aj o zábavu.
Knihu jsem četl vícekrát a pokaždé jsem si v ní něco našel. Je to výborně napsané. Cestování časem je výborně zvládnuté. Jen trochu mimo je předpoklád výroby výrobku bez razatních změn po dobu několika desetiletí. Základní moto kocoura "alespoň jedny dveře musí vést do léta" je mi velmi blízké.
Zajímavá zápletka, dobře se to čte, ale pak vám možná dojde, stejně jako mě, že je to kýč jak bič a z toho tématu šlo vytěžit mnohem víc. Ale příjemná knížka na pár letních odpolední, kdy nemáte nic lepšího na práci.
Neobvykle přímočaré a výstižné, jako kdyby Heinlein neznal žádné odbočky a obkecávání. Tohle lze spisovatelům jedině závidět, protože příběh odsýpal velice rychle a dal by se zařadit mezi další "sci-fi-nesci-fi", jelikož spousta mistrovských děl má tento žánr v podstatě jen jako kulisy, zatímco vypráví příběh seriózní a v blízké budoucnosti ne nutně nereálný, i když ty představy člověka z let sedmdesátých o začátku nového milénia byly tentokrát spíše úsměvné – nápad s da Vincim byl naopak velice zajímavá myšlenka, která by stála za to být samostatně zpracována. Jinak jde o další kus z edice, který svým vědeckofantastickým bratříčkům rozhodně nedělá ostudu. Název knihy 'Dveře do léta' navíc dodává v kontextu s celým příběhem jakýsi silně nostalgický nádech a to se mi moc líbí. Jedna z těch knížek, co se dá číst pořád dokola, když vás na ní něco víc zaujme.
Štítky knihy
kočky roboti dveře cestování časem zrada vynálezy a objevy pomsta sci-fi
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Tenhle spoluzakladatel žánru mě baví. Nedeprimuje člověka žádnou apokalypsou, vystačí si s obyčejnýma lidskýma hajzlovinama. Hrdina je v maléru, ale umí se z něj parádně dostat vlastními silami. Svět je drsnej a složitej tak, jak má být, ale kromě vyžírků a padouchů v něm existují i normální slušný lidi. Pro milovníky černočerných surovostí je to asi slabej čaj, ale je to sci-fi se vším všudy a já si nestěžuju. Pět hvězd!