Dům o tisíci patrech

Dům o tisíci patrech https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56436/dum-o-tisici-patrech-56436.jpg 4 535 73

Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení… Weiss se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction... celý text

Přidat komentář

Rade
09.06.2016 5 z 5

Četla jsem jako dítě a pamatuji si hlavně to, jak moc jsem se bála a jak působivé to bylo. Z děje už nic nevím, ale postava slepce, který si zaostřuje na očích přístroj na vidění a pronásleduje hlavního hrdinu, se mi v paměti vynořuje stále...

Serja
19.10.2014 4 z 5

Příjemné překvapení.


Daydreamer
09.06.2014 5 z 5

Už je to fakt dlouho, co jsem tuhle knihu četl poprvé - ale nebylo to naposledy :-). Oslovila mne jednou provždy strhujícím příběhem a řekl bych, že nadčasovým.

playada
16.02.2014

Mně to připadalo, že se Honzik přejedl houbiček...

Willandra
13.11.2013 5 z 5

Kniha mě uchvátila a i po téměř sto letech má co říci, jak píše zimmicz. Dům o tisíci patrech jsem si představovala jako takové to Escherovo schodiště, příběh na mě dýchal surreálnem, fantastičností a ta snová atmosféra se mi moc líbila a vtáhla mě.

Bbbutterfly
14.09.2013 5 z 5

Přečetla jsem jedním dechem...jedna z těch knížek, kdy při čtení ztrácíte pojem o čase...naprostá čtenářská spokojenost! Vše důležité, už tu zaznělo.

hrach
14.08.2013 4 z 5

Dlho som pri žiadnej sci-fovine nebol schopný vydržať dlhšie ako pár desiatok strán a zrazu bam!, dostanem takúto oldschoolovinu a úplne ma nadchne. Na svoju dobu vskutku nadčasové a nečakané sugestívne i žravé zároveň. Taká tá socíkoglorifikácia, čo popisuje bondula, je tam celkom intenzívne cítiť, ale nejako ma vôbec nerušila, naopak dobre dokresľovala atmosféru mullerdómu.

učtese
09.07.2013 3 z 5

Tohle mě moc nevzalo, na knize je znát, že byla napsaná " dávno " a i to, že je to autorův první román. Styl psaní je podle mě poplatný době vzniku. Při čtení jsem stále viděl ty černobílé filmy pro pamětníky (nejvíc Těžký život dobrodruha s L.Peškem). Celkové vyznění knihy jako kritiky obludného kapitalismu na mě působí spíše komicky. O psychologii postav se nedá vůbec mluvit. Děj je takový nijaký a zoufale naivní. Neviditelnému Brokovi stačí Mullerovým stoupencům říct: " Je to lež.Muller lže !" a těm to stačí aby uvěřili. Zajímavým nápadem je převrácení reality a snu, kdy Brok upadá do spánku ve chvílích kdy se blouznící člověk na lůžku na krátké okamžiky ze svého snění probírá.

Skjaninka
09.06.2013 4 z 5

Výborná česká sci-fi kniha. Tento žáner veľmi nemusím a aj napriek tomu som ju prečítala za jeden deň a po celý čas ma bavila. Prekvapivé, keď si človek uvedomí, že kniha bola prvý krát vydaná v roku 1929. Veľmi nadčasové, tajomné, premyslené a tak trošku aj strašidelné.

budíček
08.06.2013 4 z 5

Tohle dílko, že se objevilo už poprvé v roce 1929 a navíc, že je napsal český autor?! Kdybych to nevěděla předem, a dostala se mi knížka do rukou bez uvedení autora a dalších informací, nevěřila bych tomu. Už jen proto, jak zajímavým jazykem je napsána, plným fantastických obrazů a důmyslných scén, které často vyvolají i mrazení v zádech, odpor nebo obavy z jeho vizí, jimiž se to v knize jen hemží a přesto jazykem svižným a nenudícím. Na tu dobu mi to přijde docela moderní a takový svěží žánr, protože moc podobných dílek s nádechem sci-fi se u nás tehdy tuším nevyskytovalo (pokud má někdo opačné znalosti, tak se nechám ráda poučit). V knize jsou navíc i zmínky vztahující se k válce, kterou i autor sám zažil. Celý svět Mullerdómu je tak originální a propracovaný, že jsem hltala jednu kapitolu za druhou a moje zvědavost, co bude slavný „Muller“ vlastně zač, rostla s každou stránkou. Párkrát jsem se neubránila tomu, že mi některé scény silně připomínaly např. Orwella nebo Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita (napsané a vydané až později). Tím nechci říct, že bych tato díla srovnávala, to ne, jen, že mě sem tam přepadaly pocity, které jsem měla při četbě výše zmiňovaných. Navíc u Weisse má jít o alegorii na kapitalismus (ne přímo na totalitní režim), ale přesto společná myšlenka ovládnutí lidí byť zase trošku z jiného úhlu pohledu byla stejně děsivá…

bondula
20.03.2013 4 z 5

Pekne prepracovaný a napínavý príbeh v prepracovanom fantastickom svete. Na diele je dosť cítiť dobu vzniku, niektoré predstavy dnes možno vyvolajú úsmev na tvári, knižku je treba čítať optikou konca 20.tych rokov. V tomto kontexte treba chápať aj autorov pozitívny postoj k sociálnym (socialistickým) záležitostiam a heroizovanie robotníkov - revolucionárov. Príjemná oddychová knižka, do ktorej sa dá vcelku ľahko začítať.

DeDe
20.09.2011 4 z 5

Zimmicz to vyjádřil přesně. Nezbývá mi, než souhlasit:-)

zimmicz
25.06.2011 4 z 5

Přečíst si tuto knihu Jana Weisse jsem toužil už dlouho, a po několika letech jsem se k ní konečně dostal. Nelituji, ba naopak. Je téměř k nevíře, že sci-fi/psychologický román/horor napsaný roku 1929 má co říct i dnes. A může říct mnohé. Nechci prozrazovat děj, rozhodně však musím zmínit skvělou atmosféru, kterou autor knize propůjčil, geniálně propracovaný svět Mullerdómu i velmi originální, snovou kompozici celého díla.
Myslím, že z pohledu sci-fi tento román obstojí i ve srovnání s díly Zamjatina či Huxleyho, další rozměr získává oním napínavým putováním hlavního hrdiny.