Duchovní ekumenismus

Duchovní ekumenismus https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/116963/duchovni-ekumenismus-116963.jpg 4 1 1

Praktické podněty k jeho uskutečňování. Dokument, jehož autorem je významný teolog a předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper, je svým obsahem i účelem mimořádným počinem. Knížka Duchovní ekumenismus se nezaměřuje na věroučné rozdíly, ale na duchovní kořeny ekumenického úsilí. Opírá se o Písmo, o křesťanskou tradici i o impulsy, které dal ekumenickému úsilí 2. vatikánský koncil a papež Jan Pavel II. Má praktický ráz a zaměřuje se hlavně na to, co mohou křesťané různých konfesí už nyní dělat společně. Je rozčleněna do tří hlavních částí. V první zaměřujeme pozornost na prohloubení víry prostřednictvím naslouchání Božímu slovu a velkým svědkům víry. Druhá část se zabývá modlitbou a každodenní liturgickou praxí během církevního roku. V třetí části se dostáváme ke službě a svědectví křesťanů, tedy k samotné praxi uvnitř církevních společenství a k tomu, kde a jak ekumenismus uskutečňovat.... celý text

Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Karmelitánské nakladatelství
Originální název:

Ecumenismo spirituale: Linee-guida per la sua attuazione , 2006


více info...

Přidat komentář

mirektrubak
02.01.2023 4 z 5

Když jsem viděl, že autorem tohoto spisu je kardinál Walter Kasper, očekával jsem po předchozích zkušenostech s tímto učeným panem profesorem, nějakou akademickou teologii, která bude široce a hluboce rozplétat ukryté aspekty církevně rozdílných spiritualit. Ale ono vůbec! Podtitul „praktické podněty k jeho uskutečňování“ vůbec nelže a knížečka je tak opravdu mnohem víc prováděcí vyhláškou než sborníkem teoretických úvah – u každé z podkapitol je vždy uvedeno, jaké konkrétní kroky lze provést, čím může každý z nás ihned začít. (Nechce se po nás nic, co by bylo v rozporu s naší vírou nebo naši víru nějak znehodnocovalo nebo zlehčovalo)

Walter Kasper předkládá představu, že pokud chceme mít jednotu, musíme chtít mít jednotu. (Vím, že to zní jako banalita, kterou snad není nutné ani zmiňovat, ale...). Musíme chtít být spolu, zvát druhé na své akce, navštěvovat akce druhých, pořádat akce společné. Modlit se za jednotu, nejlépe společně. Číst si Bibli a povídat si o ní, nejlépe společně. Sdílet svědectví o naší víře, sdílet příběhy dobrých postav naší církve, sdílet vlastní zkušenosti s Bohem. Pomáhat si s praktickou službou světu, nebo sloužit společně.
Zní to všechno tak snadně, lehce uskutečnitelné, až je jednomu líto, že nám to v realitě tak málo funguje, že je pořád tak malá ochota se sbližovat, poznávat a nechávat se poznat.