Druhé pojednání o vládě
John Locke
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29602/bmid_druhe-pojednani-o-vlade-KDH-29602.jpeg
4
23
4
Klasické dílo politické literatury anglického myslitele. V prvé části v důkladném rozboru polemizuje Locke se spisem R. Filmera Patriarcha čili o přirozené moci králů, obhajujícím absolutismus královské moci. Tato polemikavyjadřuje vyhrocené rozpory dvou tříd, feudální a buržoazní, a dvou epoch. V druhé části formuluje autor své názory na původ, rozsah a účel občanské vlády. Lockovo dílo působilo převratně nejen v Anglii, ale i Francii a USA.Pomáhalo překonávat fanatismus církve, absolutismus vlády, scholastickou výchovu a sterilitu metafyziky.... celý text
Přidat komentář
Vysvětluje legitimitu politické společnosti,
z racionálního souhlasu přirozeně svobodných lidí v přirozeném stavu,
kde žijí lidé jako svobodné a nezávislé morální bytosti, kde každý má právo sebe-řízení se, a nikdo nemá právo vládnout druhým. Tak vypadá dle Locka sociální, ale stále před-politický stav.
Smyslem ustanovení politické společnosti je pak zabezpečit podmínky soužití …
(až potud, zdá se, že mají s Hobbesem, do kterého jsem se pustila v předchozím komentáři, leccos společného)
… jenže Locke to vidí jinak …
… jedná se tu totiž o podmínky čistě mírového soužití!
(což je v Lockově přirozeném stavu, tak jak si ho představuje, docela dobře možné, protože tito lidé jsou, na rozdíl od těch Hobbesových, kde je „člověk člověku vlkem“, morální bytosti, tudíž, zapomeňte na „boj všech proti všem“, na morálku, bez autority, která by ji vymáhala, a na vzdání se dobrovolně svého přirozeného práva ve prospěch suverénní, ničím neomezené moci)
Jak tedy vypadá politická koncepce dle pana Locka?
Účelem politické společnosti, a vlády, která z ní vzešla, je zajistit čistě mírové soužití – což je i podmínka pro její autoritu – vláda bude ochraňovat přirozená práva a usilovat o obecné dobro!
Tady už ovšem neplatí žádná absolutní autorita – neplníš si své povinnosti (správy svěřené) – pak si ono delegované právo společnost bere bez pardonu zpět.
Tudíž (a z historie víme, že na to vlády dost často rády zapomínají) legitimita každé vlády je omezená!
Vláda nemá právo zasahovat a porušovat přirozená práva (každého na sebe-záchovu),
a i vláda je pod mocí zákona!
(tady obzvlášť je třeba zpozornět, protože je to právě tento bod; nedávná i dávnější historie by mohly vyprávět, který se vládám, resp. jejich členům, poměrně dost často nedaří dodržet, vlastně se dá říct, že v tomto bodě Lockova koncepce vůbec nefunguje :-/ … nevím, asi lidstvu nebylo dáno na takovou společenskou smlouvu do vínku dost rozumu :-) , a v tomto případě bych řekla, že to platí opravdu globálně!
Locke je neprávom neuznaný, čo sa týka jeho sociálnej filozofie. Taký Hobbes alebo Rousseau sú filozofi, ktorých myšlienky o spoločenskej zmluve sú viac než známe. Locke sa však nachádza akosi v úzadí. Možno za to môže jeho štýl, ktorý nie je tak kvetnatý ako Hobbesov "Leviathan" alebo za to môže nie tak radikálna filozofia ako je filozofia Rousseaua, ktorá dala základy francúzskej revolúcii. Nech je ako chce, Lockov spis je hodný prečítania a následná komparácia s Hobbesom a Rousseauom v otázke založenia spoločnosti bude o to plodnejšia.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Druhé pojednání o vládě |
| 1984 | O výchově |
| 2000 |  Dopis o toleranci |
| 1983 | Rozprava o ľudskom rozume |
| 1906 | Několik myšlenek o vychování. O studování |
Kniha Druhé pojednání o vládě je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 41x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 30x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 1x |
Locke v knize formuluje svou teorii o původu a legitimitě vlády. Locke odmítá teorii absolutní moci monarchie a namísto toho tvrdí, že lidé mají přirozené právo na svobodu a rovnost a že vláda by měla sloužit k zajištění těchto práv. Podle Lockeho mohou lidé převést část své moci na vládu, aby byla schopná zajistit společenskou stabilitu a ochranu práv, ale zároveň mají právo se proti vládě postavit, pokud vláda selže v ochraně těchto práv.