Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30562/mid_dracula-p0y-30562.png
4
3406
3406
Legendárny román Brama Stokera privádza čitateľa hlboko do kapratských lesov, ale aj londýnskych uličiek, v ktorých čoskoro zavládne strach a hrôza. Nocou sa totiž blíži najdesivejšie monštrum stvorené zo samotnej temnoty - Dracula. Svetoznámy príbeh grófa Draculu, Jonathana Harkera, doktora van Helsinga a iných chronicky známych postáv, preložil a upravil Jozef Kot, v prvom vydaní (318 strán) boli použité fotografie z filmu F.W.Murnaua - Upír Nosferatu, ktorý, tak ako táto kniha patrí ku klasike... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1969 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Dracula , 1897
více info...
Přidat komentář
Tak na tenhleten klasický horor jsem se svým hodnocením málem zapomněl. Měl bych se stydět, protože je to opravdu skvělá kniha. Provázela mě mým dětstvím a dospíváním, četl jsem ji hned několikrát.
"Žijeme přece v úplně moderním 19. století."
Dracula tedy žil ve zcela moderní době. Jakto, že mě to doposud nenapadlo? Irský spisovatel Bram Stoker se v 19. století zřejmě narodil proto, aby nechal zrodit hrabě Draculu, tvora, který nemá rád světlo, zrcadla a náboženské symboly. A česnek. Pro což mám pochopení ;-). Zato krev jej pořádně rozhicuje. Kdo by neznal tohoto upírského hraběte. Sama jsem před 13 lety zavítala do rumunské Transylvánie na hrad, o němž místní tvrdí, že právě tam hrabě Dracula žil. Postava Draculy zjevně vzala svůj život do vlastních rukou, což bylo nasnadě, protože Stoker si za předlohu hraběte Draculy vzal skutečnou historickou postavu z 15. století, prince Vlada III. z Transylvánie. Postava Draculy dala současně vyniknout ostatním postavám, jimž dle mého vévodí lékař a vzdělanec Van Helsing.
Deníková forma psaní, na konec 19. století asi poněkud neobvyklá, je rozhodně zajímavá literární forma, která umožňuje vytvořit si ze zápisků jednotlivých postav celistvý obrázek. A až na široce popisované myšlenky, prožitky a vztahy sdílené mezi dvěma dívkami, jejichž psychologie zas nebyla nijak zevrubně propracovaná - spíš kdo, co, kdy, s kým, než skutečné proč - nemá Dracula prázdná místa. Já tento proslulý horor napsaný před více než 120 lety totiž četla poprvé. Dracula ale nestárne :-). A přece člověk s knihou váhá právě proto, že má pocit, že Draculu už tak důvěrně zná. Hrůza mé srdce nesvírala, já na druhou stranu nepotřebuji třást se jako osika, aby se mi román líbil. A tento má navíc už pár křížků a k člověku promlouvá mluvou starých časů, ale troška shovívavosti neškodí. Román je čtivý a v závěrečné části lovu na upíry nabírá významně na akčnosti. Jsem vážně ráda, že jsem tuto hororovou klasiku taky konečně přečetla.
Dříve to asi bylo vnímáno jinak, ale dnes už slabota + celá ta detektivní pasáž byla trapná - dopátrat se triviálnímu faktu trvalo vzdělaným rádoby detektivům příliš mnoho nudných stránek...
Opravdu strašidelně napsaná kniha, která se velmi dobře četla! Dracula od Brama Stokera je prostě klasika.
tuto knihu som zbožnoval od malička, podla mna predbehla svoju dobu o zopár desiatok rokov , prvá časť - pobyt Jonathana na hrade je pre mna asi najlepšia pasáž z knih čo som čítal
Příběh natolik známý, že nemá smysl komentář. Jeden ze základních pilířů hororu.
Další legendární horor za mnou!
Oproti Frankensteinovi roztahanější a trochu méně poutavý.
A zase překvapení, o kolik se liší od různých adaptací (Bran Stoker asi neměl potřebu hodit do příběhu trochu romanťárny a uhrát to s klasickým bad boy turned good příběhem).
Dracula je jedna z prvních knih, které jsem si přečetla jako děcko dobrovolně. Věřím, že to ještě někdy zopakuji. Kniha má stále svoje čestné místo v mojí knihovně.
Dříve bych si na mapě Evropy Rumunska možná ani nevšimnul. Po přečtení této knihy na mapě zcela dominuje. Plány na výlet do tamní divoké přírody jsou v plném proudu.
Knihu můžu klidně doporučit.
Naprostá klasika. Výborné :) Děj byl poutavý a napínavý. Občas mě osobně přišly trochu zdlouhavé opisy z deníku jednotlivých postav. Děj by mohl běžet plynuleji. Ale zase na druhou stranu se člověk aspoň něco dozvěděl o psychologii jednotlivých postav a díky tomu zjistil, proč se daný člověk zachoval tak a jak celou situaci vnímal. Jinak skvělá kniha. Sice každý zná tento příběh i hraběte Draculu, ale přečíst si ho v originální knižní podobě je velmi "příjemné"
Napínavý thriller z doby, kdy upír nebyl sympatický a následováníhodný dorostenec, který se vyznačuje zejména láskyplností a kdy se nikdo moc nehrnul se jím stát. Hned úvodem, při pobytu v Transylvánii, mě zaujalo, že mezi tamními domorodci zaujímají na žebříčku podivínů Češi hned druhé místo za Slováky. Jedni chodí v krojích, druzí v kožichách a divocí jsou jako čerti. Protiupírský arzenál - kolíky, stříbrné předměty, rostliny - je zde podrobně představen - k čemu co je a jak co přesně působí. Je to dlouhý text, ale s pozorností jsem neměla nejmenší problém.
Naprostá klasika žánru, ve které nechybí nic, co čtenář očekává (růženec, hostie, hřbitov, česnek...). V tomto strašidelném vyprávění je Bram Stoker nejsilnější. Začátek v Transylvánii, Lucy na hřbitově a další strašidelné události jsou fantastické. Stoker důmyslně používá brakové prostředky, vyžívá se v protikladech (winchestrovka x kůl, rozum/věda x pověry...), rozkrývá určité děsy. Nakolik je román důmyslný jako celek (a nakolik to tak myslel sám Stoker), se můžeme dohadovat. Z opravdu různorodých interpretací románu si vybere každý tu svou.
Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že měl být román kratší. Blednutí a červenání Lucy, Draculovo cestování v bedně - jsou na můj vkus až příliš natahované pasáže, které nepřispívají ani příběhu, ani vyznění díla. Od samotného závěru jsem čekal víc, když k němu spěje opravdu dost stran čekání hlavních hrdinů...
I tak je Dracula dílem, které stojí za přečtení.
Tak rád bych Draculu měl mezi svými nejoblíbenějšími knihami, avšak jedná se o jednu z mála knih, které jsem nebyl schopen dočíst. První cca padesát stran v Transylvánii vynikajících, poté však neustále se opakující večery s Lucy mě přiměly knihu odložit. Četl jsem například Frankensteina a dle mě se jedná o mnohem lepší četbu než Dracula. I když je Stokerova kniha zakládajícím kamenem žánru a lze říci, že kniha uceleně podává výcuc všeho, co později bude v hororu napodobováno a využíváno, také že se jedná o kulturní symbol, který všichni znají, musím se přiznat, že samotný styl mě nebavil, postavy mi přišly povrchně napsané a asi mám spoustu dalších knih, s kterými strávím lepší čas. Hodnocení se vyvaruji, protože jsem knihu nedočetl, třeba by se druhá polovina knihy vyjevila lépe. Toť můj názor na tuto klasiku, ať je zřejmě nepopulární stojím si za ním.
Nesmrtelná klasika. Poprvé přečteno ve 12 a od té doby několikrát. Děj je popsaný formou deníků a dopisů hlavních postav, které bojují proti upírovi s nadpřirozenou mocí. Postavy jsou vykreslené v superlativech, vzájemné vztahy jsou extrémně vřelé, jejich slova a činy jsou velmi romantické - působí to trochu nepřirozeně, ale pro příběh je to nutné. Dracula zůstává až do konce postavou zahalenou rouškou tajemství (osobně to považuji za plus, myslím, že podrobná biografie by mu ubrala na mysterióznosti).
Jazyk je květnatý, ale čte se velmi snadno. Děj nepostrádá akci. Atmosféra je skvěle popsaná, zvláště pro děj odehrávající se v Rumunsku. Nás - a tím spíš budoucí generace - už příběh nevyděsí, ale číst knihu v mlhavé Anglii v 19. století večer při svíčce muselo být dost strašidelné.
Ač díky věhlasu románu jsem celou dobu "věděla", neubralo to nic z požitku při čtení. Ta atmosféra! Jako by tam člověk byl s nimi (brrrr). Jsem ráda, že jsem si konečně splnila tento čtecí rest, a vřele doporučuji i těm, kteří hororové literatuře nijak neholdují.
Vůbec se nedivím neutuchající slávě románu. Nečekal jsem, že mě kniha tak vtáhne a bude se mi tak líbit. Je to vynikající literatura, která rozhodně neztrácí sílu ani dnes. Epistolární forma dodává ještě víc na viktoriánské a napínavé atmosféře stejně jako výborně funguje při konstrukci příběhu. Prostě strhující i v „poklidnější“ prostřední části.
Drakula aj po 120 rokoch prekvapuje modernymi narativnymi postupmi. A skrytym erotizmom. Atmosfera sa da krajat ak si nechate narast dostatocne dlhe nechty, ostane vam za nimi az do smrti. Az snove pasaze sa navzdy vpalia do vasho podvedomia a budete sa ku knihe vracat.
Nesmrtelná klasika hororového žánru. Jméno Draculy zná každý, knihu by si měl přečíst také každý. Doporučuji číst v zimě večer, u lampičky pod peřinou - to je echt atmosféra!
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 2009 | Drakulův host a jiné povídky |
| 1995 | Drákulův host |
| 2011 | Klenot sedmi hvězd |
Moje úplně nejvíc nejoblíbenější kniha. V češtině i v originále. Předpokládám, že se k ní budu stále vracet. Dracula by měl patřit k povinné četbě už jen tím způsobem vyprávění - deníky, dopisy a lékařské zprávy - tak schematické a neosobní a přitom se tam odehrává takové drama! Genialita spisovatele a nehynoucí obdiv nás, čtenářů.