Dovolená očima delegátky
Jitka Herzánová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449347/bmid_dovolena-ocima-delegatky-fHp-449347.jpeg
4
141
55
Byli jste někdy na dovolené s cestovní kanceláří? Staral se tam o vás delegát? Jaký byl? Ochotný, milý, drzý, k ničemu? Záviděli jste mu, že se může celé léto válet po pláži, a ještě je za to placený? A napadlo Vás někdy, jak celou sezonu letních dovolených vnímá on? Zvu Vás na exkurzi do tří horkých řeckých dní z pohledu delegátky. Knížka k zasmání i k zamyšlení vám zajisté zpříjemní čas nejen na dovolené. Věřím, že většina z vás po jejím přečtení již nikdy nepocítí potřebu zvyšovat hlas na jakéhokoli pracovníka z oblasti služeb. Jako bonus se během četby seznámíte s přibližně padesáti nejčastěji používanými řeckými frázemi.... celý text
Přidat komentář
Obrovské zklamání. Autorka mohla vyzdvihnout hezké / vtipné zážitky, které jako delegátka prožila, ale celá kniha je jen o stěžování a nadávání na cokoliv / kohokoliv. Jeden nudný zážitek je rozepsán na x stránkách, přičemž ten samý zážitek je postupně převyprávěn několika dalším osobám - nechápu. Čekala jsem mnohem více než jen úlevu, že už to mám konečně za sebou.
A mě se to líbilo, až na značné vulgarismy, které zrovna nemusím (chápu, že k dosažení autentičnosti jistých situací nelze asi jinak), se mi kniha četla dobře, bavila mě a skutečně jsem žasla nad trpělivostí slečny delegátky. Kniha ukazuje, že není všechno zlato, co se třpytí aneb práce delegátky není o několika měsících válení se na pláži, jak se může nám nezúčastněným zdát.
Knihu jsem si záměrně "šetřila" na dovolenou na Krétě a rozhodně nelituji. Po přečtení mnoha zdejších komentářů je mi záhadou, proč lidé čtou knihu o určitém povolání, když se nechtějí dozvědět i o záporech dané profese. Mluvím španělsky a kdysi jsem taky toužila být delegátem, než jsem jich pár potkala. Jsem spíš introvert a tohle bych opravdu nedala. Dnes už cestuji hlavně na vlastní pěst, bez cestovek, ale moc si vážím lidí, kteří delegáty dělají :) Jitka píše vtipně, svěže a že si "dovoluje" ve své vlastní knize postěžovat a užít sem tam vulgarismus? Věřte mi, já bych jich tam nasázela asi o dost víc :) Přesto je vidět, že měla Řecko i svou práci ráda a mě to moc bavilo. Takže Jitko, děkuju :)
Těšila jsem se na oddechové letní čtení, ale to se úplně nepovedlo. Ano, párkrát jsem se zasmála, ale bohužel mi paní autorka nesedla. Její vyjadřování a hodnocení ostatních se mi místy hodně nelíbilo a bylo až vulgární. Paní možná bude schopná delegátka, ale nejsem si jistá, zda by měla určité věci publikovat.
Tato knížka mně přistála přímo před nosem. Na dovolené. V Řecku. Autorkou. Na pláž ideální, krásné, odpočinkové čtení. To že jsem trošilinku poznala i autorku je příjemný bonus a nejde nedat pět hvězd. Mám ráda knihy spojené s určitým momentem, zde konkrétně pro mě vzpomínky na léto u moře. Asi Jitce tu práci i závidím:))
Ano, měl jsem tu čest práci delegátky , mé přítelkyně, vidět na vlastní oči . Autobus plný 45- 60+ , vypravený z Podkrkonoší do Italského letoviska v oblasti Ancona. Nic proti starší generaci, ale dft. děti ze školky by byli lepší. Problémy už v autobuse a co teprve po příjezdu do cíle. To, s čím vším se musela delegátka na místě utkat bylo "maso ". Levný pobyt s hromadným ubytováním (apt. 5 -6 lůžek , společná kuchyň, jídelna a WC ) , ale jak rozdělit postarší klientelu do těchto "neintimních "podmínek ?? Dva dny se sháněli volné pokoje , dopláceli se v hotovosti, řvalo se, jak zde na delegátku tak i majitelku a známou klietů v CK v ČR.
Jo, že to JH. napsala pěkně od srdce a níže..?? Já s ní souhlasím, navštívil jsem poměrně dost destinací a to , jak se klienti CK umějí předvádět a chovat, ať už v letadle, či na místě, je všeobecně známo. Proto dám autorce plný počet, jak čtivě to dokázala hodit na papír. A vy, kteří dílo hatíte..., nejste jedni z těch, o kom je v knize řeč. ???
Tak tohle je klasická dovolenková oddychovka. Vtipně ukazuje český naturel :-).
Mně se knížka líbila. Byla vtipná, dobře se četla, navodila prázdninovou atmosféru, a byť mě Řecko nikdy nelákalo, mám skoro chuť se tam rozjet. :-)
Měla bych jen dvě výtky : za prvé tam na můj vkus bylo dost nadávek ( i když naučit se pár nadávek v cizím jazyce je celkem zábava) a za druhé bych se chtěla zastat paní s ,,infarktem" ( troufám si předpokládat, že šlo spíš o panický záchvat, což je dost nepříjemný zážitek, zvlášť pokud je člověk sám s dvěma dětmi v cizí zemi; nedivím se, že paní volala delegátku, divím se, že to nepoznal doktor a zhodnotil to jako hysterický záchvat ženy v přechodu; ale chápu, že pro knížku to bylo dost nadsazeno, jen jsem doufala, že to autorka ještě někde vysvětlí).
Jinak smekám před všemi dobrými delegáty. Postarat se o hromadu cizích lidí a ustát všechny situace s klidem a rozvahou musí být opravdu fuška.
Někdy ve čtvrtině knihy jsem si ji dala do kolonky "Právě čtených" a při té příležitosti si přečetla i komentáře. Zas tak strašné, jak by se mohlo po přečtení komentářů zdát, to nebylo. Prostě oddechovka, která popisuje jednu z profesí, o které možná dost lidí sní nebo má o ní možná zkreslené představy.. :-) Jako i u jiných povolání, někde to jde, někde ne, někdo nese potíže profese hůře a někdo s větším nadhledem. Rozhodně je to určité nahlédnutí pod pokličku delegáta.
Velmi čtivá oddechovka. Nečekejte nic víc a nebudete zklamáni. Každý, kdo pracuje s lidmi, ví, jak toto povolání dokáže být krásné, ale taky vyčerpávající. Jitka Herzánová vše zachytila velmi trefně, mnohdy vtipně a umí psát tak, že budete cítit vůni moře, vedro a Řecko kolem sebe. A to, že klientům říkají "pacoši"? Každý obor má svůj slang, který pomáhá přežít ;-)
Také jsem byla při čtení této knihy docela zklamaná, čekala jsem trochu něco jiného.
(SPOILER) Tak tady jsem byla zklamaná. Asi jsem od této knížky čekala víc, opravdu jsem se na ni těšila, ale nakonec jsem měla velký problém ji vůbec dočíst. Na dovolené jezdíme už spoustu let a vždycky s CK, takže jsme zažili už spoustu delegátek, delegátů i delegátských schůzek, ale tohle.. ? No zkrátka celé mi to přijde hoooodně přitažené za vlasy. Určitě věřím, že spousta klientů dá zabrat a s některými ani není rozumná řeč. Věřím, že někteří stále volají a obtěžují ve dne i v noci, ale tohle je zkrátka přehnané. Asi jsem nepochopila autorčin humor, vůbec mi nesedl a hlavní hrdinka mi byla navíc silně nesympatická. Chápu, že to bylo napsáno s nadsázkou, psát o bezproblémových lidech by nebyla zábava, ale za mě prostě hodně slabé, nebavilo mě to. Vadily mi vulgarismy, kterých je v knížce opravdu velká spousta a celková povýšenost až arogance hlavní hrdinky vůči svým klientům, samozřejmě za jejich zády. Určitě věřím, že práce delegátky není jednoduchá, je to práce s lidmi, sama s lidmi denně pracuji, takže vím. Tohle mi celé přišlo jako taková osobní zpověď o sebelítosti, jakou hroznou práci slečna delegátka musí vykonávat. Navíc pasáže typu jak všichni turisté zamknou mozek někde ve skříňce na letišti v Čechách a zpátky si ho vezmou zase až po návratu z dovolené.. Celá knížka mi vyznívala tak, že snad skoro všichni turisté jsou s prominutím úplní "idioti", v knížce běžný výraz, jeden z těch slabších. Všichni byli odsouzeni už prvním pohledem delegátů při výstupu z letadla a prvním kontaktu a prostě všichni nevychovaní burani z Buranova, před kterými se delegáti musí neustále silně přetvařovat, aby svou "těžkou" práci mohli vůbec nějak zvládat. Musím říct, že jsme za ta léta při dovolených nikdy nic takového nezažili, většinou jsme měli delegátku či delegáta opravdu se srdíčkem na svém místě a byl to člověk připravený vždy pomoci a poradit. Ale ač jsme je krom první a poslední delegátské schůzky nikdy nepotřebovali ani neobtěžovali, nemám pocit, že by se museli takto přetvařovat. Za mě jedna z nejhorších knih, co jsem zatím četla, vracet se k ní určitě nebudu a druhý díl, na který jsem se taktéž těšila, určitě nekoupím. Bohužel tuto knihu beru i jako hodně špatnou reklamu třeba pro lidi, kteří by tuto práci dělat chtěli a dělali by ji s láskou, mohlo by je to odradit. Nedoporučuji.
Takové neurazí nenadchne. První dvě kapitoly mi přišly úplně zbytečné, tři dny s klienty už byly lepší. To, že jsou lidi kolikrát bezohlední tupci, to mě nepřekvapilo. Paní delegátka je dobrá, že to všechno ustála a vyřešila s grácií.
(SPOILER)
Sama jsem jednou zažila na dovolené, jak několik klientů dávalo zabrat mladý delegátce. Nesmírně jsem ji litovala. Ale to zdaleka nebylo o tom, co se popisuje v této knize... Kniha je napsaná moc pěkně, čtivě, i dějovou linku jasně vidím. Ale asi tak od 140 stránky mi kniha přestávala bavit. Pořád nadávající účastníci zájezdu, ustupující delegátka, to by nevydržel ani kůň. Mimo ing. Pytlíka mi přišla příšerná ta dáma, která uprostřed noci hlásila případný infarkt. Ne, že bych měla něco proti alkoholu, ale tu bych přetrhla jako hadici. Už mi to nepřišlo vtipný, ale frustrující. Možná, kdyby se děj odehrával celý týden, zbylo by víc místa na další dokreslení řecké mentality. Jak třeba si dopadla oslava 100leté prababičky? O pár vulgárních nadávek méně a mohli jsem se to dozvědět. Taky je samozřejmě používám, ale prababičce bych dala přednost.
Za to jde jeden bod dolů.
Přesto se mi kniha líbila a doufám, že se příště dozvíme něco o Novém Zélandu. S důchodci to nebude žádný med... :)
Kdysi dávno jsem taky pracovala jako delegátka.
A tahle knížka mi to všechno připomněla.
Dělala jsem to jen 2 sezóny, potom už mi došly nervy, ale většinu v knížce zmíněných situací si dokážu živé představit.
Jsem nadšená, že to konečně někdo sepsal.
Děkuji.
Knížka mě naprosto uchvátila. Syrová zpověď, ale přesto inteligentním jazykem, vše krásně okořeněno mírně drsnějším humorem.
Přečteno za jeden večer (tedy spíš noc a kus rána) , ale určitě se k ní budu vracet. Slovníček je pecka, na dovolené se bude hodit.
Mám dojem, že spousta čtenářů se pouze zasměje, ale hloubku mezi řádky nepochopí. Za mne je to kniha hodná opakovaného čtení, a to i v jiných ročních obdobích.
Dlouho jsem přemýšlel, zda si následující poznámku odpustit, ale koneckonců proč.
Dost dobře nechápu některé komentáře pode mnou.
Třeba jistý pán, který tvrdí, že je taky delegát, se ohání tvrzením, že tohle by se jemu stát nemohlo. Věřím že ne, proto nepíše, ale pouze kritizuje.
Potom další génius co nadává na opakující se fráze. To vás jako fakt nenapadlo, že jde nejspíš o didaktický záměr, aby vám třeba nějaké to řecké slovíčko v kebuli uvízlo a během dovolené jste nemuseli hulákat na recepci česky a dělat naší zemi ještě větší ostudu?
Nebo dvě zjevně hodně inteligentní dámy, které tvrdí, že kniha nemá žádnou dějovou linii. Dle mého skromného názoru má tři hlavní kapitoly, z nichž každá pojednává o jednom dni. Pokud to ony čtenářky nepochopily, chyba zjevně nebude v knížce.
Pobavilo mě, jak některé ty potrefené husy kejhají. Lidská (a hlavně česká) malost a závist je holt obrovský pojem, který je občas i zábavný.
Jen je mi líto autorky. Dala si zjevně opravdu práci popsat svoji práci, kterou miluje, byť někteří lidé jsou idioti a udělala to slušně a inteligentně. Doufam, že na tyhle stránky nechodí, závistivé bláboly pode mnou by ji mohly mrzet. I když možná ne, z textu cítím její veliký nadhled.
A za to ještě jednou děkuji a dávám plný počet hvěz. Za mne topka.
určitě nejde o knihu, ze které bych byla odvázaná, spíš taková oddechovka, z kukel mi chvíli šla hlava kolem, potenciál, který by příběhy mohly mít, se zřejmě ztratil v ouzu? Škoda. Třeba se příští kniha mnohem lépe vydaří. Ale určitě jsem se zasmála.
Musim rict, ze jako vasnive cestovatelce mi knizka prijde skvela! Naprosto presne si vybavuji situace, pri kterych jsme s manzelem jen s otevrenou pusou zirali a rikali si “Prace delegata je tezka.” Tohle dilko to potvrzuje a zaroven ukazuje, ze i prestoze turiste nechavaji mozek doma se to da. :)
Já jsem bohužel nedočetla. Měla jsem pocit, že to píše 14 letá holka. Kniha jde z domu.
Štítky knihy
humor cestopisné příběhy Řecko cestování turistika cestopisy
Čtivá odechovka. Vtipně popsaná česka povaha, která má potřebu si pořád ns něco stěžovat. A vulgarismy, které někomu vadí? Kdo pracuje s lidmi, tak vi, že bez nich to někdy nejde. Práce s lidmi je sice krásná, ale někdy hodně náročná.