Doteky záhrobí
Ellen Datlow , * antologie
Duchové jsou všude kolem nás. Duše zemřelých přicházející z druhého břehu jsou od nepaměti součástí našich mýtů a náboženství. K nejsilnějším a nejpůsobivějším představám lidské fantazie patří přízraky a zjevení z onoho světa zastřeného závojem smrti. Ellen Datlowová nám předkládá výbor dosud nevydaných, původních duchařských příběhů, při nichž čtenáře bude příjemně mrazit strachem. Požádala své oblíbené spisovatele, aby se zaměřili na příběhy vyvolávající hrůzu nebo nervozitu, které přimějí čtenáře nechat svítit lampičku, až půjdou spát. Spisovatelé, kteří vyhověli jejímu přání, představují hvězdnou skupinu vynikajících vypravěčů, osvědčených mistrů slova: Ramsey Campbell, Jeffrey Ford, Charles L. Grant, Glen Hirshberg, Kathe Kojaová, Tanith Leeová, Kelly Linková, Sharyn McCrumbová, Joyce Carol Oatesová, Lucius Shephard a Gahan Wilson. Strašidelně skvělí spisovatelé. Každý z nich napsal unikátní povídku naprosto odlišnou od všeho, co už bylo napsáno. A všichni vespolek vyvolali tak temná kouzla, že zcela jistě vzbudí děs nebo přinejmenším neklid i v těch nejotrlejších čtenářích.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2009 , Mladá frontaOriginální název:
The Dark: New Ghost Stories , 2003
více info...
Přidat komentář
Tak 50:50. Literární perličky vedle věcí, které jsem nějak nepochopila. A vedle toho povídky spíš básnické, něž nějak děsivé. Poslední povídka, odkazující na holocaust byla děsivá tím, že aby člověku běhal mráz po zádech, nepotřebuje fantazii, stačí někdy kniha dějepisu.
Zmínila bych povídku "Co ti dá noc", protože vážně lituji, že si o tématu nemůžu blíž "pokecat" s autorem. Na rozdíl od temnoty, tmy jsem se bála naposledy jako malé dítě, ale dodnes si nemyslím, že nechat hořet v noci svíčku u zrcadla, je dobrý nápad.
Pár povídek bylo celkem příjemně mrazivých, ale většina buď ujetá, překombinovaná nebo až moc esoterická. Nuda.
Čekala jsem víc strašidelných povídek. Jsou tu asi 2, které mi trošku zježily chloupky na zátylku, ale jinak nic moc. Mírné zklamání.
Autorka v úvodu píše: Rozhodla jsem se editovat novou antologii strašidelných příběhů tak, že do ní zařadím pouze "strach nahánějící" povídky. Nic, co by zahřálo u srdce. Doufám, že se mi to podařilo a že vám při čtení budou hrůzou vstávat vlasy na hlavě, dostanete chuť knihu zavřít, odložit a zbytek večera budete vyskakovat při sebemenším šelestu"... Vlasy se mi opravdu na hlavě ježily hrůzou, nikoliv strachy... Nenapínavé, absolutně nestrašidelné a mooooc nudné! Jedna hvězdička za dva jakž takž dobré příběhy - Duch ve stojacích hodinách a Pocit zůstává.
Štítky knihy
Část díla
- Co ti dá noc
- Doktor Hood
- Duch ve stojacích hodinách 2003
- Hortlak 2003
- Limbus 2003
Ellen Datlow je pro mě už takřka sázka na jistotu. Nemusí mě nadchnout všechny povídky v jejích antologiích, vždycky jde ale minimálně o zajímavé příběhy. Protože to, kromě žánrového zařazení, Ellen hledá příběhy. A nejinak je to mu i u této duchařské antologie. Přiznám se, že jsem byl díky tomu specifickému tématu lehce na vážkách, ale nakonec to Ellen znovu dokázala. Žádná povídka není vyloženě špatná, navíc se zde kromě několika oblíbených autorů a autorek (Tanith Lee, Joyce Carol Oates či Stephen Gallagher) najde i plno nových zajímavých jmen a příběhů. Některé jsou spíše poetické, než aby vyloženě děsily, jiné zase opravdu hluboké až smutné (např. poslední TANČÍCÍ MUŽ kombinující Prahu, židovský holokaust a mystiku původních amerických obyvatel). Duchařiny pořád dokáží být obsahově i pestré i nápadité. Alespoň v této knize.