Don Trip
Pfanner I.
Dostává se Vám do rukou kniha, která by se dala žánrově zařadit jako průkopnice nového českého „globálního existencialismu“, kdyby taková kolonka ovšem existovala. Čtivý napínavý příběh, který se může stát kdekoliv okolo vás. Západní civilizace se dostává do protikladu ke svým vlastním hodnotám a idejím. Dokonce ani mnozí úspěšní a bohatí nenacházejí uspokojení v tom, co dělají, a hledají únik v jednoduchosti, prostotě, utíkají před důsledky svého vlastního činění. To je i případ podnikatele Zdeňka, který přijíždí po smrti své matky do opuštěného domu na severu Čech, který zdědil a kde dlouhá léta nebyl. Jeho velké bílé porsche ostře kontrastuje s chudobou a jednotvárností života místních obyvatel. Stejně tak s charakterem místní vesnické hospody, ve které hledá pilíř prostého venkovského života, o který by se mohl opřít. Zdánlivě ho nachází v místním přistěhovalci, restituentovi z Prahy, který už před lety řešil svou situaci obdobně a upnul se právě na místní knajpu a studium mravenců. Snaží se být v této poloze šťasten. Zdeňka však dohání jeho vlastní podnikatelská minulost i zde, v malé vísce na severu Čech. Bodejť by také ne. Vždyť konta firmy, které je spolumajitelem, jsou tučná a on k nim má stále podpisová práva. Nejde přece o Zdeňka, ale o peníze, které je potřeba z něho dostat, než se tam někde na severu upije k smrti. Na pozadí tajemného domu po matce se starým vydáním Dona Quijota, mnoha vypitých piv v umakartové hospodě severních Čech a podivuhodné cesty černého mravence, který nechává stopu ve sněhu v cestě za svou hvězdou, se odvíjí napínavý příběh, ve kterém nechybí kriminálníci z podsvětí, sex ani zrada. Rozuzlení je hodně netypické, překvapivé, nicméně logické a odpovídající době, v níž žijeme. Ale to už je obsahem knihy, kterou máte v ruce. Nezklame Vás.... celý text
Přidat komentář
Občas si kladu otázku, co je vlastně umění. Jednou z možných (netvrdím, že správných) definic, která mě napadla, je, že je to dílo, v němž se autor vyjádřil bez ohledu na to, zda mu přinese zisk nebo/a slávu. A tady je už po přečtení pár stránek evidentní, že autor něco takového nemohl psát s úmyslem, že to bude bestseller. Při hodnocení téhle knihy se nepochybně uplatní „fenomén škraloupu“: buď jej rádi, nebo neradi, ale neznám nikoho, kdo by k němu měl neutrální vztah. Já sice škraloupy nerad, ale kniha mně přišla zajímavá obsahově i formálně – a podle mě je to umění.
Čtivý příběh jo?! Tak si zkuste přečíst tyto výňatky a posuďte sami- psáno v původním stylu:
"Ale pro sebe takhle ne.
Si tu nechtěnost samoty nepřiznával Zdeněk.
nebyl k sobě úplně upřímnej vždycky. Dost zásadní
jeho problém.Na tý pumpě. Měl dost možná.
Přece jen.
......
Na ten hřbitov.
Někdy i sám a na dlouhý hodiny.
Trochu to mrzelo.
Zděňka.
Že se tam nešel s Francem projít.
......
Ale taky třeba.
Třeba už nebyl Francův nejlepší kámoš.
Možná měl, ale do prdele, jasně že měl! Francovi zavolat sám.
Ale Zdeněk to nikdy.
Neudělal."
Celá kniha je psána tímto stylem a děj se koná touto formou - zmatenými myšlenkami namyšleného blbečka, který má jakože prachy, tak se povyšuje.
Námět knihy o dnešní době není špatný, je to ale otřesně psáno. Stylem řeči hrdiny to evokuje puberťáka, ne muže 42 let starého.
V anotaci je, že tak niha nezklame... no mě zklamala okamžitě.
Autorovy další knížky
| 2011 |  To se může stát |
| 2013 | Don Trip |
| 2015 |  Prasata psům |
| 2009 | Loupež v P. - kruh kruhu |
| 2018 | Láska jako yperit |
Kniha Don Trip je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 3x |
Ano, autorův styl psaní je poněkud netradiční. Systematicky rozbíjí sloh i syntax, ale zřejmě je v tom záměr a nehodlám to kritizovat. Pokud se nebudete upínat na nesmyslné členění do vět- nevět, ("viděno zvenčí" :-) ), začnete číst dohromady a budete vnímat text jako volně tekoucí myšlenku, po 10-15 stranách si zvyknete. Nejen formou, ale zejména obsahem autor provokuje a evidentně se tím baví. Ale nechme teoretizování ... Formou jsem se odradit nenechal a "sakra dobře" jsem udělal. Za mne jednoznačně 5 hvězdiček! Don Trip je pravděpodobně nejsilnější kniha, kterou jsem za poslední 2 roky četl. P.S. Už jsem se rozhodl přečíst "pfannerovky" všechny ! :-)