Prasata psům

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Účastník balkánských bojů, zvyklý už na ledascos, se vrací do Prahy. Ke svému zděšení se dostává do prostředí, kde neplatí žádná mezilidská pravidla. Resp. platí „ber kde ber“, „ukradni, kde můžeš“, „podraz, koho podrazit lze“. Nejsou to pravidla lidská, ale prasečí. Hlavní hrdina se těmto pravidlům rychle přizpůsobuje a stává se jedním z pražské prasečí smetánky. To vše za pasivní účasti Normálů s igelitkami, kterých je většina a jejichž hlavní motivací je snaha přežít. Osudu ani minulosti však nelze utéci, ač se o to hlavní hrdina snaží – nesnaží. Chápe neudržitelnost takové vlastní existence, ale na životní luxus si zvykl. Na prasečí pravidla ostrých loktů také, ačkoliv je sám sobě odporným. Vždyť je to tak pohodlné. Chtěl být Psem, vázán slibem z Balkánu, rostou mu však prasečí uši. Napětí stoupá. Na rozdíl od předchozích Pfannerových knih ( Clicheaux, Loupež v P., To se může stát, Don Trip), hlavní postava necouvá, neztrácí se v nekonečném hledání sebe sama, nesnaží se uniknout, ale koná. Koná, protože konat musí. Není pro něj jiné cesty. Prasata Psům totiž náleží....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263436/prasata-psum-7d4-263436.jpg 4.45
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Petrklíč
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Prasata psům

Přidat komentář
martin6849
27.03.2019

Tuto knihu jsem dostal jako dárek, sám bych si ji asi nekoupil. Moc se mi do ní nechtělo, protože jsem si říkal, že to asi nebude úplně můj šálek kávy a bylo to tak. Neříkám, že to je špatná kniha a někdo z ní může být nadšený, já jsem nebyl.

Docela mi trvalo, než jsem se začetl, forma je dost neobvyklá a čitelnosti to nepomáhá. Po pár desítkách stran jsem si zvyknul, ale pořád nic, z čeho bych chrochtal nadšením ;-).

Obsah je roztahaný, strašlivě unylý (chápu, že je to tak schválně, ale to je přesně něco, co se mi špatně čte) a bohužel už tak od půlky knihy je jasné, jak to skončí. Z druhé strany chvílema je kniha docela čtivá a párkrát jsem se i docela zasmál (nevím, jestli to byl autorův záměr, nebo jen můj morbidní humor). A myslím, že autor by si rozuměl s D-Fensem a jeho dělením lidí na zmrdy a vohnouty ^^.

martina9571
26.07.2017

hodně depresivní,ale bohužel trefné.doporučuji.takto vystižený marasmus je unikum.


frndamala
07.12.2015

Nemůžu si pomoci, tenhle chlápek, pseudonym, píše skutečně zajímavé věci, doporučuji, ale současně upozorňuji, že to není žádný oddech. Taky se nedá říci, že by to bylo pěkné, ale je to neotřelé, svým způsobem objevná forma, pokud můžu k tomu něco napsat. doporučuji.