Řád věčných trnů
Aliette de Bodard
Dominium Padlých andělů série
< 2. díl
Volné pokračování fantasy thrilleru Řád zlomených křídel. Paříž zničená magickými boji se postupně začíná zotavovat, ale velké Řády ovládané Padlými anděly nadále soupeří o kontrolu nad městem. Na vrcholu moci nyní stojí Řád Trnikeře a spřádá plány, jak se stát ještě mocnějším. Trnikeřské intriky svedou dohromady milenku prastarého Padlého anděla, dračího prince v přestrojení, ztrhanou alchymistku sužovanou sebezničující závislostí a zatrpklého mladíka z Dálného východu, který má za úkol přivést zpět mezi živé svou zemřelou přítelkyni. Řády hledají společnou cestu k míru, jenže ten se zdá zkázonosnější než válka. Čtveřice hrdinů v sobě musí nalézt sílu, aby nepadla za oběť magii lačnící všechny a všechno zotročit.... celý text
Literatura světová Thrillery Fantasy
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
The House of Binding Thorns , 2017
více info...
Přidat komentář
Kdo máte rádi gothiku a a temno, tahle kniha je pro vas to prave. Zadnou romantickou linku zde nenajdete a to je super.
Tato druha kniha se mi prekvapive libila vic, nez ta prvni. Libilo se mi, ze jsme zde hlavne poznali toho zaporaka z 1. dilu v uplne jinem svetle a najednou už Asmodeus neni takovy zaporak.
I když se mi první díl moc nelíbil, šel jsem do druhého. Chtěl jsem tomu dát šanci. A musím uznat, že tady už to docela šlo. První díl, řekl bych, byl hodně rozjezdový. Hrozně se mi líbí ten nápad i námět. Ovšem i když už to šlo, za bestseller to rozhodně označit nemůžu.
Autorka se v knize hrozně věnuje věcem, které mě osobně prostě nezajímají.
Kniha Řád věčných trnů je v
Přečtených | 23x |
Čtenářské výzvě | 2x |
Knihotéce | 90x |
Chystám se číst | 38x |
Chci si koupit | 13x |
No tak rozhodně to bylo lepší než první díl. Bylo to víc akční a rozhodně lepší děj. Začátek byl stejně jako u minulého dílu pomalý. Střed se zlepšil a posledních 150 stránek bylo nejlepších. Co mě zarazilo bylo to, že se to netočilo kolem stejného řádu jako v jedničce. Nové postavy byly sympatické a lepší než v jedničce. Asmodeus mi víc přirostl k srdci. Staré postavy byly taky fajn, ale přišli mi takové dětské. Vůbec si nevěřili. Prostě mi něco u nich chybělo. Konec byl taková zvláštní. Hodně rychlý a takový chaotický. Co musím podotknout je obálka, která se mi hodně líbí.