Dívka, již jsi tu zanechal

21.01.2016

Nádherná kniha! Začetla jsem se už od první stránky a nemohla jsem přestat, než jsem dočetla. Zatím nejlepší od autorky z těch knih, které jsem četla. :-)

19.01.2016

Přečtena jedním dechem...překvapila mě...a dokázala mě strhnout stejně jako Než jsem Tě poznala. Nádherný příběh a na konci slzy "úlevy" nad osudem hlavních postav.

19.01.2016

Nádherný příběh. Při čtení mě kniha tak připoutala, že jsem se nemohla odtrhnout. Už se těším na další novou knihu od této spisovatelky.

17.01.2016

Nemám slov! Nádherná kniha s krásným koncem. Jojo umí výborně vtáhnout do děje :)
Už aby byl květen, nemůžu se dočkat další knihy :)

17.01.2016

Ach bože.Jojo je vážně úžasná spisovatelka.Jak dokáže vtáhnout do děje a cítit to, co cítí i hlavní hrdinové.To je pro mne umění.Určitě se ke knížce vrátím! Nejlepší knížka od Jojo,jelikož jsem četla všechny od ní,tak ano.Tahle je nejlepší.Jojo píše knížky,který vás nenechají spát a musíte o nich pořád přemýšlet.Někdy si říkám "Co by teď udělala Sophie nebo Liv?"

16.01.2016

Podle mě je tato kniha hned za Než jsem tě poznala! Napínavý děj, emoce až na dřeň, láska, ztráta...No konečně. Po Stříbrné zátoce jsem si potřebovala na autorku upravit názor. Navíc, dvě dějové linie, jedna z první světové, druhá ze současnosti a záhadný, ztracený obraz! Nádhera.

Moc pěkný příběh,od autorky třetí kniha co jsem četla,doporučuji přečíst všem

14.01.2016

Nejen lidé, ale i věci mají svá tajemství a své osudy, svou historii. A že někdy, když to tajemství poodhalíme dovedou s těmi našimi lidskými osudy pěkně zamávat a vzbudit v nás city a sny a vzpomínky a taky víru a ... co já vím co ještě.

P.S. Třeba i doma chodíte kolem obrazu a vůbec o jeho historii nic nevíte. Kdoví.... no, jen ještě umět ten příběh tak pěkně uchopit a napsat o něm tak hezky, jak se to podařilo paní Moyeseové, což?

14.01.2016

moc pěkná knížka, první od této autorky, ale určitě ne poslední

14.01.2016

Moje první kniha od Jojo a hned mám jasno - chci další!!! Příběh byl skutečně nádherný, styl psaní mi více seděl z pohledu Sophie, kterou jsem si naprosto zamilovala! A díky tomu, že s ní sdílím kolikrát až opravdu naivní víru v lidi, tak jsem skutečně nadšená, jak její příběh dopadl! Paul byl typický princ na bílém koni, ale tak proč ne. Když už nejsou k vidění v reálu, tak aspoň v knížce, že ;-) A moc jsem si oblíbila i Mo. Zkrátka - výborná knížka!

13.01.2016

Co říct k této knize? Od prvních stránek je plná napětí, lásky a neuvěřitelného děje, který každého čtenáře úplně pohltí:-)

13.01.2016

Moje třetí kniha od této autorky a nezklamala. Pro mě pořadí: Než jsem tě poznala, Dívka, již jsi tu zanechal a Poslední dopis od tvé lásky. Všechny ovšem stojí za přečtení. Příjemný styl psaní, knihy se čtou opravdu samy. Těším se již nyní na další díla této autorky a vřele doporučuji zatím všechny její knihy.

12.01.2016

Jedná se o moji třetí přečtenou knihu od Jojo, přičemž každá se mi líbí víc a víc. A říkám si, co by autorka musela napsat, aby překonala tento překrásný příběh. Kniha se mi líbila od začátku do konce, několikrát mě neskutečně rozesmutnila, ale vzápětí překvapila, když se ukázalo, že věci nejsou tak, jak vypadají. Při posledních stránkách čtení (mimochodem v metru) se mi slzami zalily oči, když mi došly některé souvislosti. Věřte, že po mně ostatní koukali, ale mně to vůbec nevadilo, protože každý moment, kdy čtenáře kniha dojme, rozbrečí, rozesměje, je důvodem, proč vlastně číst.

Mimochodem - autorka napsala i tzv. prequel, domnívám se, že do češtiny ještě přeložena tato útlá knížka nebyla. Nicméně pokud nemáte problém s angličtinou a chcete zjistit, co všemu předcházelo, doporučuji: Honeymoon in Paris. Některé okamžiky v knize na vás potom působí familiérně, jako byste ten příběh vlastně jakýmsi způsobem maličko znali a byl tak trochu i váš. Mně třeba znalost toho "před" připravila při čtení "Dívky, již jsi tu zanechal" nejeden šok. Ale více už prozrazovat nebudu :)

Krásné čtení!

Krásná knížka, kde autorka dokáže propojit válku, lásku, soudní sin i umění. Ukazuje nam, jak dokáže minulost ovlivnit přítomnost a nabada k tomu, abychom si uvědomili, co je v životě důležité a ze někdy je priste důležité delat ústupky a riskovat. Obě osoby dělí 100 let a průliv La manche, přesto se však jejich životy propojí, obě jsou svým způsobem opuštěné a musi nakonec upustit od svých přesvědčeni. Knížka je o odvaze, víře a lasky, kvuli které jsme ochotni riskovat. Zároveň nam ukazuje, ze je dobre mit viru v jiné lidi a ze ne vždy je vse takové jak to vypada. Knížku moc doporucuju. Je podivuhodné jak jen obraz muze pomoci, rozvrátit manželství a zároveň někoho skoro přivést na mizinu, a to vse v průběhu 100 let. Dle mého chtěla autorka poukázat i na důležitost starých lidi v dnešní rychle a úspěchane době, chtěla abychom věděli, ze i ti staří, kteří byli jednou mladí nam stále mají co říci.

11.01.2016

DOKONALÉ! Knížka se mi četla moc příjemně. Krásné dva příběhy, které jsou navzájem propojeny, ikdyž je od sebe dělí téměř 100 let. Spisovatelka opět nezkalamala a těším se na další příběh.

10.01.2016

Asi nejlepší knížka od Jojo Moyes. Úžasný a dojemný příběh, který jsem přečetla jedním dechem.

10.01.2016

Dlouho jsem si chtěla od této autorky něco přečíst, až jsem našla pod stromečkem tuto knihu. Mrkla jsem na popis - láska za 1. světové války , děj se prolíná s příběhem se současné doby ? "Proč ne. Takových příběhů už bylo napsáno. Prostě takový odpočinkový ženský románek", napadlo mne. Ale již po prvních několika kapitolách jsem si uvědomila, že tomu tak není. Že to není žádná příjemná, ale ničím nevybočující lovestory, nýbrž přesně naopak. Autorka před námi rozehrává příběh, rozkrývá osudy jednotlivých postav, ale obrací se na nás s naléhavými otázkami. Takovými, jaké si moc často neklademe, a přitom bychom měli. - Kde končí dobro a kde začíná zlo? Co všechno může člověk obětovat za záchranu druhého. Jak neztratit sebe sama? Co jsme to za rasu - my takzvaní lidé, že si osobujeme právo rozhodovat nad životem a smrtí druhých, že si dovolujeme někoho soudit , ačkoliv ho vůbec neznáme? Že si dovolujeme někoho soudit, ačkoliv sami nevíme a nemůžeme říct, jací jsme doopravdy my sami a jak bychom se v danné chvíli zachovali ? Podobné otázky mi vytanuly na mysli třeba při čtení Habermannova mlýna. Ke konci už kniha dostává téměř detektivní nádech. Mezi řádky stojí poselství o tom, abychom si vážili každého dne, abychom nelpěli za každou cenu na majetku, své pravdě a falešné hrdosti.." V životě je spousta mnohem důležitějších věcí než vyhrávat."
Nádherná kniha, nechápu proč by měla být jen pro ženy, věřím, že se bude líbit i některým mužům. Určitě jděte do toho !

09.01.2016

Neľutujem, že som ju pridala do svojej knižnice...Už mi zostáva len Jeden plus jeden.......a dúfam, že sa dočkám aj skorého vydania knihy PO TEBE ...
Nuž, moja mama vravievala: "Kdo umí, umí....., kdo neumí,čumí." Ja čumím a JOJO MOYES je Pani Spisovateľka - umí!

07.01.2016

Nádherná kniha.. nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Zanechala ve mně spoustu pocitů..
Myslím, že mám novou oblíbenou knihu, ke které se budu často a ráda vracet. Příběh neměl chybu!