Divadelní román

Divadelní román https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26904/mid_divadelni-roman-Vcn-26904.jpg 4 118 13

Groteskní příběh spisovatele Maksudova, který se snaží uplatnit svou divadelní hru, kde nechybí ani moderní Ďábel, usilující bizarním způsobem o duši hrdiny. Maksudov, obklopený byrokracií, zbabělostí i náladovostí svého okolí, jemuž je vydán v gradaci příběhu čím dál víc napospas, by věru ďábelského rádce potřeboval. Jeho lidské síly na úkol prosadit svou divadelní hru, zdá se, nestačí.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Театральный роман (Teatral'nyj roman) , 1965


více info...

Komentáře (13)


žlučníkář
žlučníkář
17.09.2021 4 z 5

Evidentně to není žádná brnkačka napsat román, pak z něj udělat hru a nakonec jí protlačit do divadla ke zkoušení. A do toho všeho bejt v Rusku. Leontějevič tvrdě narazí u kámošů z mokrý literární čtvrti, u špatnejch rejžů, ředitelů a státního zřízení. Od začátku se to vaří a řítí kamsi do prdele. Kdyby to Bulgáč stihnul dopsat, tak by to asi s Leontějevičem dopadlo jak v receptu Jirky Babici. Čili, za pomalého míchání lejeme do hajzlu.

Odsejpalo to jako štěrk z prasklý sajtny a nenudilo to. Bulgakov nezklame.

freejazz
freejazz
23.10.2020 4 z 5

prvá kniha, prečítaná v e-podobe:) a zdá sa mi, že oveľa rýchlejšie, než v klasickom papierovom vydaní.
snový svet MB je fajn, človek si uvedomí, že literatúra je aj - a najmä - hra so slovami a obrazmi, že to nie je len prvoplánové vyplnenie papiera. že nestačí popisovať svet, ako ho poznáme a vidíme, že treba čosi viac, čo je za tým poznaným. radosť čítať!


InaPražáková
InaPražáková
29.05.2020 4 z 5

Jedině satira může přesně vystihnout mírně vyšinuté, nepravděpodobné, v každém okamžiku teatrální prostředí divadla. I v portrétech lidí, s nimiž se nedá vyjít, nedá pracovat, nedá dorozumět bez velkých gest, je znát láska a okouzlení - s divadlem žít nejde a bez něj taky ne. Vím, že stěžovat si na chybějící závěr nemá smysl, ale hrozně by mě zajímalo, jestli román časem ztemněl, nebo se i Maksudovova sebevražda odehrála jako úsměvná, byť rozčilující ztřeštěnost, jako i všechny jeho pestré zážitky.

Lessana
Lessana
29.04.2020 5 z 5

Bulgakov patrí medzi mojich obľúbencov na poli literárnom, preto pri potrebe prečítať knihu, ktorej názov je na obálke červenou farbou (fanúšikovia čitateľskej výzvy chápu), padla voľba na jeho román V zákulisí - treba povedať, že v dokonalom slovenskom preklade. Bolo veľmi príjemné opäť sa dostať do halucinogénneho sveta tohto skvelého autora :). Smiať až rehotať sa nahlas na jeho neopakovateľnom humore. Vychutnávať si brilantne napísaný text zo špecificky šibnutého divadelného prostredia a o ľuďoch v ňom - tú šibnutosť sa autorovi podarilo zobraziť úplne presne (intrigy, afekt, teatrálnosť aj v bežnom živote, závisť, maniere...). Bolo veľmi príjemné tešiť sa z ľahkosti, akou je román napísaný, z autorovho poznania človeka, ktoré tak geniálne vedel zaznačiť do slov. Tu musím spomenúť tri kúzelné scény - vtipné a dokonalo napísané: diktovanie hry Maksudovom Poliksene Toropeckej, pracovný deň Filipa Filipoviča a čítanie hry Ivanovi Vasilievičovi. Bolo tiež veľmi zaujímavé dozvedieť sa viac zo života samotného autora, ktorý sa tak trochu prehmotnil do hlavnej postavy. Jediná škoda tohto diela je, že je nedokončené...

Bája89
Bája89
21.02.2020 3 z 5

Asi trpím nějakým zvláštním druhem čtenářského sebepoškozování, protože si to jinak neumím vysvětlit. Dobrovolně a s nadšením jsem se vrhla na nedokončený Divadelní román. Teatrální, groteskní a místy až absurdní příběh o mladém neúspěšném ruském autorovi. Bulgakov přináší satirický pohled na tehdejší divadelní scénu. Kriticky se vyhrazuje vůči zakladatelům MCHATu Konstantinu Sergejeviči Stanislavskému a Vladimiru Ivanoviči Němiroviči-Dančenkovi, Stanislavského metodě, a dokonce i zakladateli moderního dramatu Antonu Pavloviči Čechovovi. Přestože jejich život kritizuje, tak ho i bezmezně a vroucně miluje. Aby také ne, když v MCHATu nějaký ten čas působil jako autor a dramaturg.
Celá kniha je plná narážek na Čechova a jeho tvorbu. V postavě režiséra a spoluvlastníka divadla Ivana Vasiljeviče jasně vidíme Stanislavského, do kterého se mnohdy až hrubě naváží. Ale jedno se Bulgakovovi musí nechat. Psát uměl a jeho nedokončený román se mi četl opravdu dobře. Tahle nervy drásající kniha je divadelní verzí odi et amo.

vajglik
vajglik
27.09.2017 4 z 5

Můj oblíbený Bulgakov. Škoda toho nedopsání...

kacimilek
kacimilek
04.11.2015 3 z 5

Ačkoliv na ruských autorech zrovna neujíždím, dá se říct, že tento krátký román mi něco dal. Nelze neobdivovat styl, kterým je příběh napsaný a vnitřní pochody samotného autora.

Jana_Z
Jana_Z
28.05.2014 5 z 5

Bulgakov prostě umí psát. Další komentář není třeba.

miuk
miuk
02.09.2013 3 z 5

Klasika od Bulgakova, hodně specifické čtení, do sychravých večerů jako dělaná.

Skjaninka
Skjaninka
08.06.2013 4 z 5

Škoda jediného v divadelnom románe je tá, že ho Bulgakov nestihol dokončiť a to vzhľadom k tomu, že svoje posledné sily venoval knihe Mistr a Markétka, ktorú dokončil pár dni pred svojou smrťou.
V divadelnom románe je možno vidieť odraz trápenia samotného Bulgakova, ktorý sa stal obeťou svojej doby. Prostredníctvom Maksudova poukazuje na problémy vtedajšej spoločnosti, na prekážky, ktorým musel neustále čeliť, ale aj na nájdenie jeho lásky k divadlu.

"...literatura není hračka, to si pamatuj! Když něco napíšeš, to neznamená, že už jsi autor. To chce styl! Zapiš si to za uši, brácho!"

LibriProhibiti
LibriProhibiti
14.05.2013 4 z 5

Existují určitá velmi specifická prostředí, v kterých se pohybují velmi specifičtí lidé a to je velmi vděčné téma... Od první stránky člověk ví, jak kniha dopadne (i když de facto vlastně nedopadne), ale i tak si to se zájmem přečte, protože tahle kniha je prostě svým způsobem ze života...ze života určité (úzké) skupiny lidí. Tím mi trochu připomněla Amisova Šťastného Jima, ale ten nezvratný konec (který nepřijde), to je "depka" hodná Kavky.

kingmaker
kingmaker
26.05.2012 4 z 5

Obrovská škoda, že tento román zůstal nedopsán. Je to vůbec prokletí Bulgakova, stejně dopadla i Bílá garda a téměř tak skončil i geniální Mistr a Markétka. V Divadelním románu se dostáváme do zákulisí divadla, které Bulgakov dokonale znal a nejspíš se v ději odrazilo i nemálo jeho vlastních zkušenosti. Jinak je to celé mile absurdní a sarkasticky úsměvné, přesně jak to autor dokonale umí. Vypravěč románu navíc spáchá sebevraždu, to je nám oznámeno již na počátku díla, v předmluvě a to mu umožňuje vše komentovat z nadhledem člověka, který to má „za pár“ a nemá co ztratit. Velmi osvěžující a vtipné.

Matej
Matej
30.11.-0001 4 z 5

Škoda, že se jedná o nedokončený román, i když víme od začátku, jak to skončí.