Devět dní

Tak jsem si to nakonec koupil a nelituji. Po dlouhé době zase poctivě napsaná kniha. Přiznám se, že mě zaujala obálka nového vydání. V závěru jsem četl, že by se snad mohla zrodit i Adventura. Tak fandím. Trošku mi to celé připomnělo Last of Us, nemůžu se zbavit dojmu, že to autorku mohlo inspirovat. Jdu na druhý díl. Doufám, že se dozvím co je růžová bouře a jaké tajemství skrývá memoár.

31.07.2026

50/2026 24. - 30.7.
Knihu jsem poslouchala a bylo to celkem chytlavé. Připadalo mi to na podobné vlně, jako třeba Divergence. Hloubkou světa a dějem to bylo více na YA úrovni, ale do YA se to zařadit nejspíš nemůže (mučení apod). Hlavní hrdinové se věkěm blíží ke třicítce, ale bohužel kdyby to nebylo zmíněné, tak to z jejich chování nepoznám. Naopak mi přišlo, že se chovají jak o 10 let mladší, čerstvě mladí dospělí...
Mimochem při hledání jsem na stránkách autorky našla i AI obrázky hlavních hrdinů... No ani jednoho hrdinu jsem si takhle dle těch skrovných popisů nepředstavila. Ale bavilo mě to a až na pár divných scén/reakcí/změn asi už nebudu moc kritická... Nevím jestli dát 3,5 anebo 4 hvězdičky. Asi to nechám ještě trochu sednout a upravím po pár týdnech.

Na Devět dní jsem několikrát koukala v knihkupectví a vlastně nevím, proč jsem do čtení nešla. Knihy si mě ale našly samy, když mi oba díly autorka nabídla k recenzi a já byla nadšená, že si splním další restík. Objevovat tvorbu českých autorů mě opravdu baví a když se jedná o sci-fi, ke kterému se moc často nedostanu, o to víc!
.
Svět jak ho známe, už není. Světu vládnou kněží, mají svá vlastní pravidla a řídí vojenskou skupinu Jestřábové. Jako ti “špatní” jsou vnímáni povstalci - obyvatelé, kteří vyznávají svobodu, lásku, hudbu, mají rádi život… Jsou trnem v oku. Mezi povstalce patří Sera, po které jde Lee Parker. Když ale přichází pověstná růžová bouře, musí spolupracovat!
.
I když jsou Lee a Sera na odlišných stranách barikády, tak ti dva jsou prostě skvěle napsaní. Sera je takový živel, místy taková neivnější, ale to mi k její postavě i tak sedlo. Lee je takový tajemnější, drsnější, svázaný pravidly. Ale i on má pozitivní stránky a bavil mě. Dohromady vytvářejí zajímavý kontrast.
.
Kniha je taková správná cihlička a chytla mě docela rychle. Musím říct, že jsem už dlouho žádné sci-fi nečetla a bylo strašně příjemné se do tohoto žánru zase ponořit. Autorka dala dohromady logicky postavený svět, který mě fascinuje a mám k němu strašně moc otázek. Na některé jsem dostala odpověď už teď, na jiné pravděpodobně v dalším dílu.
.
Tohle byla neskutečná čtivá jízda. Ťukám si na čelo, že jsem se do čtení nedala dříve a už mám na poličce položený druhý díl, abych se do něj mohla brzy pustit. Tohle bylo obří překvapení! A pokud Vám nevyhovuje klasická kniha, můžete zkusit audioknihu. Ze zvědavosti jsem si pár minut poslechla a je taky skvělá!

13.07.2026

Nedávno jsem s velkým potěšením dočetla HEX a začala pátrat, co ještě autorka napsala. Devět dní sice není LitRPG, ale svou kvalitou je tato dystopie srovnatelná s jakoukoliv zahraniční.
V příběhu proti sobě stojí elitní bojovník Lee Parker a povstalkyně Sera. On ji má zajmout a přivést kněžím do Citadely, ale při jejím pronásledovaní se dostanou do neprobádané divočiny a musí se společně ukrýt do jeskyně před zabijáckou Růžovou bouří. Postupně vzájemná chemie (i přes odlišnou výchovu, vzdělání a hlavně prostředí, ze kterého pocházejí) promění jejich vztah v něco víc.
Na pozadí zničené planety, špinavého a nehostinného světa, kde se jednotlivé skupiny lidí snaží získat nadvládu nad ostatními, představila autorka konflikt mezi naprostou poslušností a drilem na jedné straně a touhu po svobodě a samostatném myšlení na té druhé. Přesto nic není ideální, morální úpadek a korupce je jak na straně kněžích, tak povstalců. Po moci totiž touží všichni.
Knize bych vyčetla zpočátku pomalejší tempo, ale zhruba po čtvrtině se příběh stal dynamičtější, napínavější a daleko čtivější. Ke konci už bylo akce více než dost. Příběh jsem poslouchala jako audioknihu, ale úplně mi nesedl interpret, který svým zralým hlasem k věku hrdinů tak zcela “neladil” a jeho pomalá dikce se mi nelíbila k dystopickému žánru.
Stručně: akční a napínavé post-apo

“Co budeš dělat?”
“Hádám, že to co vždycky. Prostě žít dál…”

Do knihy jsem šel hlavně kvůli zajímavé anotaci a postapokalyptickému světu rozdělenému mezi dvě odlišné skupiny lidí. Samotný nápad má rozhodně potenciál,prostředí i konflikt mezi společnostmi působí zajímavě a člověk má chuť zjistit víc. Bohužel právě v tomhle pro mě kniha trochu selhávala. Svět není moc do hloubky vysvětlený a často jsem měl pocit, že autorka jen naznačuje zajímavé věci, ale už je dál nerozvine.

První polovina knihy se hodně soustředí na vztah hlavních postav a jejich neustálé přitahování a odstrkování. Místy to bylo čtivé a svižné, ale zároveň dost repetitivní a chvílemi i lehce iritující. Některé dialogy a rozhodnutí postav na mě působily nelogicky a hlavní hrdinka mi občas lezla na nervy svým chováním. Čekal jsem víc propracované sci-fi, ale ve výsledku jde spíš o romantickou akční YA story zasazenou do postapo kulis.

Druhá část knihy už byla dynamičtější a akčnější, takže se četla lépe, i když některé scény byly dost přitažené za vlasy a hrdinové působili téměř nesmrtelně. Přesto se knize nedá upřít čtivost,stránky ubíhají rychle a autorka umí psát tak, aby čtenáře udržela u příběhu.

Celkově jsem z knihy měl dost rozporuplné pocity. Oceňuji originální český pokus o young adult sci-fi a potenciál tam určitě je, ale chybělo mi hlubší vykreslení světa, propracovanější vztahy i uvěřitelnější chování postav. Pro čtenáře, kteří mají rádi romantické dystopie a YA příběhy, to může být fajn oddechovka. Já osobně ale pokračování nejspíš vyhledávat nebudu.

(SPOILER) Devět dní je dystopický příběh z rukou české autorky Zuzany Strachotové. Možná ji znáte díky sérii Hex, ale její dulogie, která začíná právě knihou Devět dní, Vás nenechá chladnými. Proč? Protože může :) (Přesně tak, jako kdyby se Sera otočila, všimla by si, že má Parker modré oči.)

Jak jsem již v úvodu naznačila, jedná se o dystopický příběh…. a ten se odehrává pro někoho v daleké, no a pro někoho v nedaleké budoucnosti. Jak to již v takových příbězích bývá, i tady máme civilizaci v omezeném počtu lidí, které si prošlo razantní změnou a ne jen to! I samotná příroda.
Příroda plná různých záhadných úkazů, které si my neumíme ani představit. Nebo alespoň ja ne. (Opravdu bych někdy potřebovala vidět, jak to vypadá v mozku autorky :D mrk mrk)
Třeba taková Růžová bouře? Nic Vám to neříká, tak bude, protože tam začíná táto epická jízda. V ní se ocitají i naší hlavní hrdinové. Sera Trantorová a Lee Parker. Dva lidi, kteří snad nemůžou být odlišnější. Dva lidi, kteří stojí na opačné straně svých vlastních světů. Dva lidi, co by se za normálních okolností nikdy nepotkali. Dvě bytosti, kterým propadnete, protože víte co cítí. Víte co prožívají. Ptáte se jak je to možné? Mnooo je to možné díky stylu psaní, který autorka má. Střídaní osob a jejích uhlů pohledů! Víme co cítí, na co myslí, nedomýšlíme si, prostě si užíváme ten příběh s nimi, tu emociální dráhu, kterou nám autorka dává. Jejich bolístky, jejich trampoty, jejich šťastné chvilky, či jiné věci, které v příběhu najdeme. Pro někoho to může být zmatečné, ale já tomu naprosto podlehla a propadla.
Pokud by jste si však mysleli, že je to příběh, který je černo-bíly, šeredně se budete mýlit. Nikdy nám nezavdala příčinu myslet si to….Nic není černo-bíle a v tomhle případě to platí dvojnásob. Vývoj samotného děje a postav? Přiznám se, že dokud cítím bolest, vím že žiju a občas mě mrazilo až v zádech, jak moc je to reálné.

Podtrženo sečteno pokud hledáte dobře zpracovaný post-apo/dystopický příběh, plný zvratů a nečekaných událostí, kde není jen vše černo-bílé a postavy se dokonce i vyvíjí, tak je tohle pro Vás to pravé ořechové.
„Co budeš dělat?“
„Hádám, že to co vždycky. Prostě žít dál….“

A pokud si to budete chtít vyslechnout? V podání pána Pavla Soukupa je tento příběh ještě o něco víc výjimečnější. Opravdu! Neprohloupíte.
Věřit a nepochybovat

Je to dívčí romanťárna schovaná za dystopický svět. Svižně napsané, ale předvídatelné klišé za klišé. Jiné knihy autorky mám rád (hlavně HEX sérii), ale tohle mě nesedlo. Ženské čtenářky, vy si přidejte jednu hvězdičku.

Jsem fanoušek sci-fi, a hlavně postapokalyptických knížek. Takže byla samozřejmost, že se sem podívám také.

Máme tu příběh, kdy válka zničila svět a kněží mu vládnou. Ovšem, že tu máme povstalce, kterým se to nelíbí a budou bojovat za každou cenu. Na začátku je jasně rozděleno, co je dobrá a co špatná strana.

Na začátku nás autorka vhodí přímo do akce (Takový knihy já miluju, nepatlají med kolem pusy.) a proto se o minulosti hlavních postav a o tom, jak se dostali až do této situace, dozvídáme postupně při jejich putování.

Od autorky jsem už něco četla, takže jsem věděla, do čeho jdu. Bylo to čtivé, skvěle popsané, dokázala do toho dostat napětí. Autorka skvěle napsala psychologii postav a jejich vnitřní problémy. Příběh vtáhne poměrně přirozeně do děje a potom ubíhá bez nějakých zádrhelů až do konce.

Tento díl dal spoustu otázek, a tak málo odpovědí, proto už teď vím, že se chci do druhého dílu vrhnout po hlavě.

PS: Tahle série má nové obálky a vypadají opravdu božsky.

Dokázala jsem si tenhle celý příběh představit jako film, což se stálo u málo knížek. Tady je to prostě napsáno tak uvěřitelně dobře, že si čtenáře získá hned.

Potrženo sečteno: Tohle je postapokalyptiscká kniha plná intrik. Máme tu dobrou a zlou stránku, která nám ukazuje, jak vše funguje ve zničeném světě válkou.

Děkuji za knihu @nakladatelstvíepocha

Příjemné překvapení. Velmi příjemné.
Nad touto knihou/sérií jsem dlouho váhal. Teda nad tímto druhým, upraveným, vydáním.
A byla to chyba. To je tak, čtivé, tak super, že jsem si to maximálně užil.
Kniha se věnuje světu po ničívých válkách, kdy z lidstva zůstaly trosky ve zbytku měst, kterým vládne tvrdá diktátorská ruka kněžích. A pak tu máme povstalce. Lidé, kteří nesouhlasí se systémem a kteří žijí daleko od měst v hlubinách přírody.
Jasný. Takové téma bylo už stokrát zfilmováno. A mnohdy velmi dobře, ale tady autorka nabízí jiný pohled na věc. A to hodně čtivě.
Výkoná moc kněžích jsou Inkvizitoři. Svobodná vůle lidu je maximálně potllačena. Spíše vymazána. Nad tím s Inkviziotry dohlíží městské hlídky s elitní skupinou Jestřábů.
Sledujeme hon nejlepšího Jestřába, Lee Parkera, za povstalkyní Serou. Díky shodě náhod, se Seře podaří Seře Leeho zbavit-zpacifikovat, ale za cenu, že by Lee zemřel. A tady do hry vstupuje to, co odlišuje povstalce od zbytku "civilizace" - LIDSKOST.
Ač je Lee Seřin úhlavní nepřítel, zachrání jej, ale hned mu uteče. I když ne nadlouho - je to elitní Jestřáb.
A dál....
Dál si to přečtěte sami.
Kniha je čtivá. Svět i jeho fungování je srozumitelný, uvěřitelný. Děj je svižný, bez žádných šíleností.
Doporučuji a vrhám se na druhý díl

Ani som netušila aký poklad mi doma leží... príbeh ma totálne pohltil doslovne od prvej vety. Rýchle tempo, napätie, žiadne hluché miesta a pohľad na rovnaké udalosti z dvoch rôznych perspektív mi prišiel geniálny. Hoci ide o jednu z „klasických“ postapo tém – ovládanie ľudí náboženstvom – bolo to davkované tak akurát a nemala som pocit že som to už 100x prečítala v iných knihách.

Výborná knížka. Autorce se podařilo vytvořit analogii dnešního světa v postapokalyptické budoucnosti. Na začátku je jasně rozděleno, co je dobrá a co špatná strana, v průběhu však zjistíme, že nic není ideální a že nejdůležitější je síla vlastního rozumu a kritického pohledu na svět.

Je zde obsažena romantická linka, což příběhu dodá šmrnc, ale zároveň to není taková klasická lovestory, kterých jsou plné knihovny. Fakt jsem dost nadšená, knížka mi přišla tou nejednoznačností zajímavá, nenapadlo by mě, že se nad ní budu tak hodně zamýšlet.

Sáhla jsem po audiu, protože mě zaujala česká autorka. Není to můj šálek kávy, ale zklamaná jsem vůbec nebyla. Poslechnuto jako audio. Mohi doporučit

Docela zajímavá knížka o "kočce a myši" aneb jak se může obyčejný lov totálně zvrtnout. Bylo to strhující, napínavé, akční (někdy až trošku moc), občas i docela přehnané a naddimenzované, ale na prvotinu české autorky teda dost dobré. Asi si přečtu i druhý díl - 9 nocí

Musím sa priznať, že ma táto kniha spočiatku mierne prekvapila. Podľa anotácie som očakával drsnú sci-fi post-apokalypsu, dystopický román, no s každou ďalšou otočenou stránkou som mal pocit, že som sa ocitol vo svojom prvom romantasy. Žáner, ktorý som doposiaľ neokúsil. A aj keď ma úvod knihy tak trochu vystrašil, príbeh sa po prvotnom stretnutí Sery a Leeho predsa len vybral iným, nečakaným a zaujímavým smerom.

Kniha sa číta s ľahkosťou, stránky sa otáčajú samé a ja som si po chvíľke uvedomil, že mi na osude dvojice hlavných postáv záleží. Romantika zafungovala a ani ich neľahký vzťah, hodný Romea a Júlie, mi nebol vôbec ľahostajný. Pasáže z pohľadu mladého agenta Leeho, zasadené do srdca Citadely, patria podľa mňa k tým najsilnejším. Autorkin rukopis možno nepôsobí nijako výnimočne, no má v sebe nenútenú jednoduchosť, v ktorej sa skrýva krása a aj vďaka nej sa kniha číta takmer sama. Ako oddychové čítanie ju rozhodne odporúčam!

Ak však mám niečo vytknúť, tak slabší world-building. Aj po dočítaní som mal len matnú predstavu o svete, v ktorom sa dej odohráva. Autorka síce načrtne politické reálie zlej Citadely a (nie až tak) dobrých povstalcov, no nedozvieme sa, aká katastrofa svet zmenila. Nevieme, ako ho zmenila. Nedozvieme sa ani, ako vlastne vyzerajú nové usadlosti. Autorka síce spomína, že pri ceste stál dom a oproti nemú ďalší, nevieme však, či je z dreva, či ide o modernú alebo skôr primitívnu stavbu, či ide o schátrané pozostatky z dávnych dôb alebo či si nová civilizácia osvojila vlastnú architektúru. Vieme len, že tam stál dom. V lesoch rastú turopalmy, medzi nimi sa skrývajú vlkumy a vooci, ale ich názov je to jediné, čo sa dozvieme.

Možno to pre autorku nebolo kľúčové – a v konečnom dôsledku to zážitok z čítania neprekazilo. Ako celok ma kniha rozhodne bavila a odporúčam ju všetkým milovníkom dystopie s jemným nádychom romantiky.

Sepsat pocity bude lehce obtížné, protože jsem při čtení anotace propadla klamu, že to bude postapo. Což tedy i je, ale...ale Sera propadne štolomskému syndromu (hihi, jasně že Stockholmskému) během pěti minut. Možná i tří. To mě tak otrávilo, že jsem neměla chuť pokračovat. Ale jsem dočítač a ségra taky povídala, ať čtu dál, tak jsem četla. Tudíž příběh můžu rozdělit na Seru (jako fakt? spojení Zabiju Seru dost ubírá situaci na dramatičnosti) a všechno ostatní. Sera je labilní jedinec a nebýt dcera svého otce, nejspíš by ji v boji necvičili a na mise nepouštěli. Zato zničená příroda, přírodní živly a fanatismus Citadely jsou apokalypsa jako vyšitá. A ty názvy: protoles, turopalmy, vakožížala (tu i jedli a to tedy nevím, jestli bych radši neumřela hlady). Citadelská elitní vojenská jednotka Jestřáby jsou ty správné postavy, které příběhu dodávají hrůzu a akci. A samozřejmě kněží, otcové toho správného, čistého světa. To je hnus. Myšlenkové pochody otce Felebiuse ukazují politikaření, tak jak ho známe a ani nemusíme žít ve zničeném světě. Závěr tedy je, že to postapo bylo fakt skvěle vymyšlené, dobře popsané, hloupost na obou stranách barikády uvěřitelná. Jediné mínus je ta Harlekýnková linka.

(SPOILER) No teda Zuzko! Ještě že jsem Vás potkala na letošním Světě knihy v Praze, kde jste mi nabídla svou přepracovanou knihu. Děkuji za krásné věnování i za společnou fotografii :-)
Já tu knihu nyní přečetla (během 3 dnů) a potřebuji NUTNĚ druhý díl!
Kniha se Vám moc povedla! Hlavní hrdinka byla skvělá, dokázala se sama zachránit ze smrtících pastí a dokázala odzbrojit i smrtící útočníky, že někteří chlapi doslova čuměli :-)
Příběh nemá ani chvilku na vydechnutí, pořád se něco děje, i v těch devíti dnech Růžové bouře. Krásně jste popsala všechny postavy, že jsem přesně věděla, koho nenávidět a komu fandit, i když u Rivery to bylo dlouho neznámé :-) Líbilo se mi, že jste vymyslela to super oživovadlo/uzdravující lék. Mohla jste v příběhu kohokoliv nechat zmasakrovat - i z hlavních postav - a díky tomu mohl o/žít dál :-) A ten konečný výbuch! To už jsem skoro napětím nedýchala, stejně jako hlavní postavy :-) Za mě plný počet hvězdiček a jdu shánět druhý díl. Jsem zvědavá, jak jste to vymyslela dál.

veľmi dobré čítanie -

Kniha Devět dní od Zuzany Strachotové je naprostým klenotem české dystopické literatury! Od první stránky mě vtáhla do napínavého postapokalyptického světa, kde se střetávají fanatická víra Citadely s touhou po svobodě Povstalců. Příběh Sery a Leeho je plný akce, nečekaných zvratů a hlubokých emocí, které vás nenechají vydechnout. Autorka bravurně vykresluje psychologii postav a jejich vnitřní konflikty, díky čemuž jsou nejen uvěřitelné, ale přímo vás pohltí. Zvlášť oceňuji, jak Strachotová dokázala propojit napínavé bojové scény s jemnou romantickou linkou, která působí přirozeně a nepřehnaně. Svět, který vytvořila, je důmyslně propracovaný a nutí vás přemýšlet o svobodě, víře a lidskosti. Rozhodně doporučuji všem fanouškům dystopií i těm, kteří hledají silný příběh od české autorky, která se může směle rovnat světovým spisovatelům!

Ačkoliv je přímo nevyhledávám, mám postapokalyptické světy ráda. Tady se to navíc propojuje také s náboženským fanatismem, což je moje oblíbená podkategorie (- které pro osobní potřebu říkám "fantasmagorie"). A právě téhle kombinaci já zkrátka nikdy neodolám!

Povstalkyně Sera zpočátku působí jako odvážná a inteligentní. Postupem času se však stává slabší, naivnější a tak nějak odevzdanější. V závěru se začíná opět objevovat její bojovná a svobodomyslná podstata. Díky těmto výkyvům mi byla bližší, působila lidsky a pro příběh i zajímavě. Podobně je na tom také voják Lee, který je oddaný, precizní a uzavřený bručoun. A tohohle bručouna postupně rozkládají pochybnosti, vnitřní konflikty a nově nalezené pocity.

Jejich vztah je hodně dynamický a zvláštní. Začínají jako vězeň a věznitel, a postupně se z nich stávají neochotní spojenci ve zbrani, kteří bojují nejen proti sobě navzájem, ale také proti systému. Sdílení zkušeností a pocitů v nich postupně otevírá mnohem hlubší a naprosto jiné pouto, než by oba očekávali. A právě díky tomuto poutu vznikne nejedna zapeklitá situace, ve kterých jim dá autorka pořádně zabrat!

S ohledem na rozsah knihy jsem se bála, že se budu nudit. Ale i když je místy tempo pomalejší, tak je to velmi čtivé a těžko se příběh odkládá. Svůj velký podíl na tom mají retrospektivy a střídání pohledů jednotlivých postav. Kapitoly jsou krátké a napětí roste s každou z nich. Autorka se nebojí hlavní hrdiny uvrhnout do nepříjemných situacích a nikdy jim nedá nic zadarmo. Tečou slzy, teče krev a rány se hojí tím nejbolestivějším způsobem. Upřímně? Nechává je místy pekelně trpět a za to obrovský palec nahoru! Emocionálně i akčně silný závěr je jen třešničkou na dortu, která vás nepochybně naláká na pokračování tak jako mě.

Sem tam mi nějaký detail nesedl nebo pro mě postrádal na logice, ale ve výsledku jsou to opravdu jen drobnosti, které komplexnímu příběhu na kráse neubírají. Moc doporučuji!

Hodnocení: 4,5/5