Děvčátko, rozdělej ohníček
Martin Šmaus
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8231/mid_devcatko-rozdelej-ohnicek-3jG-8231.jpg
4
158
41
Příběh o životní pouti Roma Andreje Dunky začíná v osadě na Poljaně, těsně vedle sovětské hranice, ale brzy se přesouvá na pražský Žižkov. Rodina posílá malého Andreje krást. Chlapec projde různými „asimilačními institucemi“, křižuje republiku vlakem, setkává se s lidmi... Jde o krásný, krutý, jedinečný i typický příběh – příběh o poválečné anabázi slovenských Romů do českých zemí. Autor v knize spojuje literární dovednost s poutavým vyprávěním a zřetelným sociálně-etickým posláním. Autorův debutový román se stal vítězem 10. ročníku Literární ceny Knižního klubu.... celý text
Přidat komentář
Smutný a strhující příběh, napsaný krásným jazykem. Byl jsem na té strastiplné cestě spolu s Andrejkem,tak moc mě kniha pohltila...
Jsem opět o něco chytřejší,snad jsem něco málo pochopil a příště, až my budou pod okny zase pokřikovat cigáni,budu o něco smířlivější a vzpomenu si na Andrejka.
Myslím, že mi knížka uvízne pod kůží, protože je ryzím a opravdovým lidským příběhem. Navíc jsem taky dyliňák a vždy jsem dělal všechno obráceně... Naše cesty někdy hodně bolí..
Je to nádherná, dojemná, ale zároveň hodně citlivá a smutná kniha, která mě dokázala po jejím dočtení na dva dny totálně rozhodit. Pořád jsem doufala, že bude každou kapitolou líp a líp, ale nakonec jsem se bála stránky obracet s tím, co zas přijde. Knihu jsem dočetla a nejsem schopna ji jen tak někam mezi ostatní knížky zastrčit, pořád mám potřebu nad Andrejkem tak nějak bdít, chránit ho, být s ním..., ještě pořád leží vedle mě na nočním stolku. Když posoudím, kolika knížkám jsem dala plný počet hvězdiček, je mi líto, že téhle nemohu dát víc, určitě by si to zasloužila. Jen o tom píšu, mám znova husí kůži a chce se mi zase brečet....
Opravdu silná kniha, otřesný příběh romského chlapce, který vás vezme za srdce. Andrejko si mě získal hned na počátku a moc mě bolely rány, co dostával od života.
Psáno zvláštním poetickým stylem a ačkoli nemám ráda v knihách zbytečné omáčky, tak tady mi to vyhovovalo. Mohu jen doporučit.
Tak tohle byla síla. On Andrejko, byl trochu jiný, ne tím, že byl rom. Já bych řekla, že toto nebyla kniha o romech, ale o člověku, který tak nějak, nepatřil do téhle doby. To, že byl rom, mu situaci ještě ztěžovalo, ale kdyby byl bílý, byl by na tom stejně.
Andrejko byl člověk z dob koní a maringotek, ale v dnešním světě, si jakoby nevěděl rady. Každopádně to byl velmi silný příběh a opravdu jej mohu doporučit k přečtení.
Nedokázala jsem dočíst. Čte se to dobře, ale ta neutěšitelnost, zlo, to mě ubíjelo.
Příběh Cikána Andrejka ze slovenské Poljany.
Neutěšené a neřešitelné. Životní cesty neslučitelné s bílou většinou. Velmi smutné a drsné. Čte se jako hudba, plyne rychle a s barvutými obrazy (2006).
"Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože," píše svatý Augustin. Kde je Bůh? Andrej ho hledá na všech cestách a dostává se i na stezky, které jsou pro gadže nepřístupné. Navzdory všem hranicím mezi námi máme něco společného - zoufale se snažíme najít své kořeny. Martin Šmaus před námi citlivě a velmi poeticky otevírá silný příběh, který je plný svobody, radosti, touhy i smutku. Vydejte se taky na cestu, nebudete litovat.
Velmi silný a dojemný příběh, ve kterém se Andrejkovi řítil jeden most za druhým, zabouchávaly dveře, padaly těžké závory.
Některé kořeny prostě nejde přesekat, vytrhnout je a přesadit.
Je tohle magický realismus ? Ten příběh je tak reálný a přitom je krutost osudu tak nádherně snová, magická až halucinační.. Něco , ze mě snad má duše jen doufám, že ne mozek , ach ano má mysl bloudí, vznáší a poletuje mezi těmi pavlačemi, chýšemi, mezi podivnými lidmi , dětmi, konmi . Je to tak povznášející. Já vím, že přijde pád, že všechno jednou pomine,ale ta chvíle, ten okamžik, co tu je zachyceno, ty časy nedávno minulé...Zapomínám , na to se děje celosvětově právě ted, na virus, na karanténu , na strach a bloudím s lidmi , co je nebojí ničeho.
Děkuji za e knihu zdarma. Měla jsem ji na seznamu chystám se číst už dost dlouho.
Kniha, kterou jsem si přečetl díky čtenářské výzvě (ještě že ji máme!). Nádherná kniha, která se mi vryla do mozkové kůry, asi i do kmene mozku. Člověk si při čtení této knihy uvědomí, jaký zkur..ný život vlastně v dnešní době žije.
"Hořké pivo, které chlapi vozili ze sklepa, bylo po čertech dobré a Andrejko mu brzy přišel na chuť. A když poprvé držel plnou sklenici, hned si všiml, že přes ni i ten nejvíc zachmuřený den zezlátne, jako by ho prozářilo slunce..."
Někdy až moc květnatě vydřené na kost, ale jinak hodně dobrý román, o tam jak jsme ty cikány ,,přetvořili", respektive chtěli přetvořit.
Velmi silný příběh, místy mě z toho až mrazilo. Je hrozné, že člověk soudí tak strašně lehce...
Tato kniha mi vytanula na mysl ve chvíli, kdy jsem psala zmínku o romštině. Četla jsem ji před několika lety. I přes tu dlouhou dobu zanechala v mé řádně děravé paměti hluboký zářez. Jedno je zcela jasné, je to kniha s neskutečně silným emocionálním nábojem. Vybavuji si, že jsem kolikrát nebyla schopná přes slzy a odpor číst.
Neztotožňujete se s tím, jak žijí vaši nejbližší. Neberete jim způsob jejich života, ale chcete žít jinak, chcete žít podle svých představ. Zkoušíte, hledáte, a narážíte. Nedokážete se vymanit z vleku tradic, které jsou s vámi jako koule na noze. Setkáváte se s odsuzováním širokého okolí, s nulovou snahou o pochopení. Jste cikán, jste špína, zloděj, odpad. Z jedné strany políček, z druhé facka, ze třetí pohlavek, ze čtvrté darda, z páté rána, ze šesté ťafka, ze sedmé šupa, z osmé... Že to není možné? Ale je!
Taky tvrdíte, že slovo NEJDE neexistuje? Že toto sloveso znamená buď NECHCI, nebo NEMŮŽU? Přečtěte si knihu od Martina Šmause a zjistíte, že existuje.
Bezmoc, šílená bezmoc.
Jednou, a dost! Nemám pocit, že bych chtěla tuto knihu číst podruhé.
"Život začíná a končí dneškem a vzpomínat na včerejšek a snít o zítřku je dobré leda tak pro gadže."
Tento dojemný příběh vykresluje romskou mentalitu zcela věrohodně - ani ji neospravedlňuje, ani ji neočerňuje. Prostě přináší pravdu o způsobu života, který je pro nás "gadže" tak nepochopitelný, a proto odsouzeníhodný. Životní příběh Roma Andrejka ukazuje, jak mohou předsudky zmařit veškeré snahy, ale i to, že ne vždy se jedná o předsudky bezdůvodné.
Zajímavá sonda do hlubin romské duše, rozšíří obzory a strhne do víru života obyčejného cikánského kluka, který vlastně vůbec není obyčejný. Kontrast krajiny Poljany a českých měst jakoby byl jen odrazem kontrastu ve způsobu života a myšlení živelných cikánů, zemitých Rusínů a ochočených městských Čechů. Je možno ho vůbec překonat?
Autor v příběhu vystihl samotnou podstatu citlivého tématu integrace Romů - na jedné straně geneticky daná "klanová paměť", na druhé straně předsudky většinové společnosti... Konflikt, který nemá řešení? Podáno vyváženě a velmi zajímavě.
Příběh, který plyne, rozvíjí se, je smutně melancholický, místy až lyrický a přitom plný emocí i energie, která je s Romy spojena. Stejně tak jsou voleny jazykové prostředky - dlouhá souvětí, téměř žádná přímá řeč, spousta obrazných pojmenování, bohatý jazyk, ale také romština. Kniha má zvláštní kouzlo. I když Romy nepřikrášluje a čtenář poznává jejich životní styl se vším všudy (život z přídavků, potyčky, vybydlování bytů apod.), nevzbuzuje vůči Romům nenávist. Snad proto, že hlavní hrdina Andrejko se tolik snažil dělat věci ne vždy po vzoru romských rodin, ale po svém. Chtěl být dobrý. Žít spokojený život, v rámci možností zabezpečit rodinu. Ale společnost mu to nějak neumožnila, protože předsudky a stereotypy jsou v ní hluboce zakořeněny. Je to kniha o hledání cesty, místa, smyslu života...
Mne sa kniha páčila. Pochádzam z východného Slovenska a spolužitie s touto menšinou nebolo vždy jednoduché. A asi im nikdy nebudem úplne rozumieť.Príbeh Andrejka ale ukazuje, že aj keď sa niektorí snažia, alebo by to chceli inak..ich pôvod ich stiahne zas dolu. Pre väčšinu gadžov to bude vždy špinavý cigán. Držala som mu palce,chcela som, aby to všetko dobre dopadlo..ale potom by možno kniha nebola taká aká je. Krásne napísané, prebudí vo vás emócie, vrátane zlosti, smútku..opisuje rómsky svet, ktorý my aj tak nepochopíme. Tak ako oni nepochopia ten náš.
Štítky knihy
rasismus Romové, cikáni Magnesia Litera
Děvčátko, rozdělej ohníček
Kniha Děvčátko, rozdělej ohníček je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 215x |
| Čtenářské výzvě | 45x |
| Doporučených | 33x |
| Knihotéce | 94x |
| Chystám se číst | 120x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 6x |
Při čtení určitých pasáží se mne zmocňovala hmatatelná bezmoc. Příběh je to opravdu tragický, a když konečně svitne naděje na zlepšení, tak vám autor ponechá tu naději tak maximálně stránku, dvě, než se opět všechno rozsype a obrátí v prach.
Opravdu příběh, který vás donutí zamyslet se sám nad sebou i ostatními. Otvírá vám nezvyklé okno do života Cikánů a společnosti, okno, které nijak nepřikrášluje, ale stejně vám bude trhat srdce, a to z obou stran.
Objevilo se pár pasáží, které bych neoznačil za nejzáživnější ani jazykově nejlákavější. Zvolená er-forma některým částem, za mě, neprospěla.
Takových částí je ale minimum a po celý zbytek knihy budete číst polodechem a v modlitbě, ať se na postavy obrátí aspoň trocha štěstí.
Silně doporučuji.