Denník morového roku

Denník morového roku https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/361989/bmid_dennik-moroveho-roku-TZt-361989.jpg 4 104 27

Fiktívna románová kronika moru v Londýne v rokoch 1665–1666, v ktorej autor formou autentickej reportáže približuje nešťastie aj hrdinstvo londýnskeho ľudu.

Žánr:
Literatura světová , Historické romány

Vydáno: , Tatran (Bratislava)
Originální název:

A Journal of the Plague Year , 1722


více info...

Nikusha
Nikusha
08.01.2024 5 z 5

Doporučuji hrát zároveň Assassin's creed Syndicate :D Skvěle sepsaný náhled do tehdejšího těžkého života.

Barbanka
Barbanka
16.05.2023 5 z 5

Neskutečně citlivě napsaný deník. Opravdu hodně se podobá tomu, co jsme zažili při corona viru. Historie se opakuje a lidé jsou stále stejně nepoučitelní.


Dela111
Dela111
06.05.2022 5 z 5

Úžasné dílo o morové nákaze, která zachvátila velkou část světa v 17. století. Přestože jde o fiktivní románovou kroniku, nesnižuje to její vypovídací hodnotu. Jak víme i z jiných historických pramenů, nějak takto tehdy epidemie probíhala.

Daniel Defoe skvěle vykreslil začátek, průběh i konec morové nákazy. Popisuje nejen nemoc samotnou, ale i přístup lidí k epidemii, jejich myšlení, rozhodování, popisuje do jaké míry byli lidé v moci přeludů, předtuch, vidin nebeských i božích znamení. Popisuje jaká všechna opatření byla přijata a jaký celkový dopad měl mor na život v Londýně. Autor zařadil i jednotlivé drobné příhody, popis lidských osudů.

Je obdivuhodné jak dokonale a podrobně měli tehdy sepsané pokyny. Starosta Londýna se s tím v 17. století vůbec nemazal. Bylo jasně přikázáno co při nákaze dělat, co se smí, co ne, jak se chovat. Dodržování daných postupů bylo tvrdě vymáháno, hrozily přísné tresty.
Tady musím konstatovat, že v případě jakékoli pandemie se lidé chovají naprosto stejně napříč staletími. Lidská povaha se prostě vůbec nemění... :-)

K přečtení doporučím jen těm, kterým nevadí spíše informativní forma knihy, tady nečekejte typický historický román. Taky je třeba si uvědomit, kdy byla kniha napsána, nehledejte tu současný čtivý literární styl.

lapagerie
lapagerie
28.02.2022 3 z 5

Poslouchala jsem jako audio v podání Igora Bareše. A i přes výborný přednes jsem do konce doposlouchala jen s celkým úsilím. Děj se nikam moc neposouval, situace se tak nějak opakovaly.

icewind
icewind
19.10.2021 3 z 5

Dočteno trochu se sebezapřením, čím více ke konci, tím více to byla celkem vysilovka na soustředění. Styl vyprávění mi čím dál více neseděl a některé věty jsem si musel přečíst i několikrát než mi došlo co tím (nejspíš) chtěl autor sdělit.... Ale svoji vypovídací hodnotu to má, ten popis starého Londýna, přístup tehdejších institucí, chování lidí, v něčem se to moc od dnešní doby nelišilo. Nadšení tedy nesdílím a to jsem se fakt těšil, ale kousal jsem to fakt těžce....

Vlk.kh
Vlk.kh
05.09.2021 3 z 5

Asi tak první půle knihy mě hodně držela - syrové a nepřikrášlené popisování průběhu morové rány -, pak ale opakující se výčet mrtvých a vzájemně si podobných scénářů malinko zevšední. Ne, že by to začalo vyloženě nudit, ale tak trochu se to okouká. Paralelu s covidem v tom nevidím ( krom toho, že obé v podstatě oběhlo a nakazilo téměř celý svět ), černá smrt byla přecejen o dost jiné a silnější kafe, než co se děje nyní.

XenasChakram
XenasChakram
08.06.2021 5 z 5

poslouchala jsem audioknihu a dojem je takový... že sice plynou roky a staletí, ale chování lidí se nemění. až jsem valila oči, jak je to prakticky stejné jako tato blbá covidová doba.

Dopry
Dopry
02.06.2021 5 z 5

Až mrazivě připomínající dnešní covidovou dobu... A na konci když se situace lehce uklidňuje, tak najedou všeci, jako by sa vlastně nic nedělo... Co k tomu dodat... Jenom to, že před pár lety bych se ještě na knihu díval hodně jiným pohledem, škoda že to už nejde.

Corso
Corso
31.05.2021 5 z 5

Londyn 17-teho storocia nebolo vesele mesto. Tri ci styri morove rany za sto rokov, obrovsky poziar hned potom. Ako pise sam Defoe, boli to hrozy ktore ludsky hlas ani nedokaze opisat. Nevyliecitelne chori sa sami vrhali do spolocnych hrobov este kym vladali dojst na vlastnych nohach. Nezlahcujem ani dnesne obete Covidu, ale oplati sa precitat tuto reportaz. My mame vakciny, dezinfekciu, lekarov co vedia o co ide, oni mali len malo moznosti prezit v zamorenych velkomestach. Este tak kupit od smelinara ochranny amulet. Ano, je to doslova reportazna literatura, pripadne dobova sprava. A Daniel Defoe je podla mna najlepsi autor tych cias. Kto iny by to zvladol lepsie? Mam vydanie z mne neznameho nakladatelstvi NZB. (Zdenka Bauera) Obohatene o obrazkovy a mapovy aparat, ktory samozrejme original neobsahuje. Defoe bol uprimne veriaci katolik a obzaloba mravov tej doby je sucastou vypovede. Preto je tato kniha (oproti akejkolvek modernej beletrii zaoberajucej sa tou dobou) proste autentickejsia. Hoci samotny Defoe morovu ranu nezazil a podava spravu sprostredkovane. Dnes mame vakciny a ludia kedysi len modlitby, prakticke kroky a postupy na zvladnutie epidemie su napadne podobne. Nie zeby sme boli my tak zaostali a nevedeli nic nove vymysliet, skor ti ludia uz vedeli co a ako. Holt, nic lepsie ako izolacia sa neda vymysliet, ked nemas lieky. Potkanov uz mozno upodozrievali, ale stale bolo morove navstivenie hlavne trest bozi.
Za mna uzasny obraz a autenticka sprava z tej doby. Povinne citanie to nie je, Defoe je autor Robinsona a keby uz nic ine nenapisal, to same by stacilo aby sme ho navzdy ctili ako skveleho rozpravaca. Ale tu sa nam predstavi v uplne inej polohe, ako reporter. Co viac si zelat?
PS: Prekvapilo ma ze Daniel mal v case moru 5 rokov. Z tohto pohladu ide o dokonalu literarnu fikciu lenze nik pri citani nezapochybuje o realnosti opisovanych udalosti.

jaroslav0572
jaroslav0572
23.05.2021 4 z 5

Právě doposloucháno na ČRO Vltava v tradičně skvělém podání Igora Bareše. Daniel Defoe si dal tu nevděčnou práci a povyprávěl nám, jak to v onom strašlivém roce 65. sedmnáctého věku bylo. Samozřejmě že v takové zhoubné zkáze se ukáží charaktery, lidé se roztřídí na ty oduševnělé a na ty zbabělé. Defoe nám překládá (sám totiž hrdý Londýňan z venkova), že mor se neptal, koho napadne a zkosí či koho ušetří. Kdepak! To sám Bůh (tady bych občas raději vypl zvuk při tezích o Spasiteli, na jehož bedrech vlastně osud lidí byl) nás připraví na těžkou zkoušku a když bude viděti, že (ne)obstojíme, zase nás toho svinstva zbaví.

Pro třeba čtyřčlennou rodinu a její členy bylo přirozeně lepší, když už se nakazili, aby pošli všichni. Páč když zůstalo osamocené juvenilní děvče, s barákem tří mrtvol, které se dle nařízení měšťanů ani neměly spalovati, páč i po stádiu rigor mortis mohli šířiti nemoc, tak to by raději s nimi byla na pravdě Boží. Až se mi tajil dech při reportech o jakési „umrlčí káře", kteroužto byla mrtvá těla vezena jako prasata na porážku.

Je to vlastně pozoruhodná novinářsko- reportérská práce. Defoe- sám člen anglikánské církve byl šťasten, že černé smrti unikl. Dalších cca 100 000 obyvatel hlavního města na řece Temži takové štěstí neměli. Už i díky situaci, ve které jsme v roce 2021, si knížku nepořídím, stačí mi audio verze.

Za poctivou a objektivní práci 90%, za nadpozemské tlachy 65% a za mezilidské vztahy uvnitř toho děsu 100% Tož tak!

Hanjimka
Hanjimka
19.05.2021 4 z 5

Audiokniha na Vltavě. Až příliš podobné dnešní Covidové době.

kob
kob
12.05.2021 4 z 5

Četba na pokračování v dokonalém podání Igora Bareše.
Poslední dvě kapitoly se snad ani neodehrávají v roce 1665, ale v naší covidové současnosti. Až člověka mrazí, kolik věcí je podobných nebo stejných.

666Jitka
666Jitka
11.05.2021 5 z 5

Poslouchala jsem na radiu VLTAVA v podání Igora Bareše, jehož hlas a přednes velmi dobře seděl k této reportáži o velké morové ráně, která roku 1665 zasáhla Londýn. Myslím, že si člověk ani pořádně neumí představit hrůzu, kterou s sebou přinesla černá smrt. Danielovi Defoe bylo v té dobé 5 let, tuto knihu napsal více než o 50 let později a přesto má člověk pocit, jako by vyprávěl věci, které sám viděl a zažil. Jeho výpověď o této ráně boží je velice podrobná a zabývá se nejenom touto strašnou nemocí, které jde v patách smrt, bolest, zoufalství a strach, ale také tím, jaký měla dopad na psychiku lidí, mezilidské vztahy, obchod, práci a podobně. Je to velice smutné, ale zároveň zajímavé dílo.

Jessica007
Jessica007
10.05.2021 5 z 5

Velmi zajímavá kniha. A v současnosti ještě více. Hodně se člověk z knihy dozví - i o různých opařeních, o chování lidí..

Vesmich
Vesmich
09.05.2021 5 z 5

Dobový reportér zůstane v Londýně v době, kdy ho decimuje morová epidemie a antropologickým způsobem zkoumá a podává svědectví o viděném a prožitém. Popisuje angažovanost i fatalismus, útěky i setrvání, úlohu samosprávy, královské správy a individuální rovinu. Ledacos, co bylo komu svaté, ustupuje do pozadí, tradiční instituty ochrany a spásy se otřásají v základech. Někomu život a někomu smrt. Pozoruhodná kniha!

palka452
palka452
30.04.2021 5 z 5

Nyní na rádiu Vltava.. měli více rozumu než mi nyní..škoda

Skodinka89
Skodinka89
30.04.2021 2 z 5

Vyprávění mi přijde takové nezábavné, spíš bych to nazvala jako dlouhý článek o všem možném i nemožném v době moru. Autor přeskakuje z jedné myšlenky do druhé. Někdy přidává tabulky s čísly mrtvých a někdy něco přejde v jedné větě.
Knížka by klidně mohla mít i méně stránek a o nic důležitého by se nepřišlo. Moc mě to nebavilo, ale našlo se pár zajímavých poznatků jak se tehdy řešili protiepidemická nařízení :D.

tazkykamen
tazkykamen
02.03.2021 4 z 5

Defoe svojím charakteristickým pútavým opakovacím štýlom vytvára rytmus v ktorom odzneje smutné rozprávanie o tom, že pred 300 rokmi mali ľudia rovnako ako dnes problémy s karanténou, izoláciou a ekonomickým dopadom. Zásobovanie naštastie fungovalo. Psychika tých čias bola veľmi podobná tej našej. Začiatočnú obavu a paniku, vystriedala bezútešná ľahostajnosť ktorá sa, ale hneď po prvých známkach ochabnutia nákazy zmenila na hlúpu bezstarostnosť a to aj napriek nadmieru bolestivému priebehu choroby. Autor Robinsona nezaprel svoj cit pre dobrodružstvo a stred knihy obzvláštnil príbehom skupiny utekajúcej pred epidémiou z Londýna a príhodami ktoré pri putovaní zažili. Morálne úvahy pretkávajúce celú knihu (pre niekoho možno anachronické , Defoe ich však vie podať veľmi úprimne a integrálne) boli tým správnym korením :) rovnako ako nečakané humorné scény.
1970 - Tatran

lentolog
lentolog
28.07.2020 4 z 5

Trochu zdĺhavé a nudné, ale v čase epidémie Covid-19 veľmi aktuálne čítanie. Zaujímavé, ako veľmi sa ,riešenie´ morovej epidémie v Londýne roku 1665 podobá nášmu ,riešeniu´ korony 2020. Len namiesto koní sme zháňali kvások:-)

douchová
douchová
18.03.2020 5 z 5

Četla jsem v " čase Koronoviru" , což bylo velmi přínosné.
Doporučuji, je to stále velmi aktuální. A pro mne i velmi čtivé, taková příjemná reportáž.

Štítky knihy

mor anglická literatura epidemie reportážní romány rok 1665

Autorovy další knížky

Daniel Defoe
britská, 1660 - 1731
1975  83%Robinson Crusoe
2022  70%Moll Flandersová
1968  83%Dobrodružný život kapitána Singletona
1971  73%Roxana
1970  81%Denník morového roku

Kniha Denník morového roku je v

Právě čtených5x
Přečtených125x
Čtenářské výzvě17x
Doporučených6x
Knihotéce44x
Chystám se číst77x
Chci si koupit20x
dalších seznamech2x