Deník Anne Frankové
Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72994/mid_denik-anne-frankove-rYz-72994.jpg
4
3333
554
Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944 deník. Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován. Toto české vydání obsahuje poprvé nově nalezené a dosud nepublikované stránky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1956 , Svobodné slovo - MelantrichOriginální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch , 1947
více info...
Přidat komentář
Anna mala veľmi bohatý vnútorný život a tú svoju mladú hlávku plnú všelijakých myšlienok a pocitov, preto sa tých 26 mesiacov zdá, akoby uplynuli rýchlo. Ale dva roky sú stále dva roky, o to viac, že sa odohrávali na pozadí takých smutných udalostí, a že ich prežili v takých "neľudských" podmienkach. To že Anna, bola na svoj vek veľmi uvedomelá a duševne a rozumovo vyspelá, netreba ani pripomínať.
Sice jsme tuhle knížku četla už asi před rokem, ale při pohledu na tuto knihu, se mi zdá, jako by to bylo včera. Strach, který cítili při každém hlasitém kroku si ani nedovedu představit. Musela to být úžasná dívka...
Kniha na mne určitě zanechala hlubokou stopu a nikdy na ni nezapomenu. Vždy si ji budu pamatovat jako silnou a krásnou knížku, ke které se jednou zase vrátím.
Škoda, že nakonec dopadla tak tragicky.
Nemůžu říct, že jsem se nudil, ale ani nemůžu říct, že by mě to vyloženě bavilo, nebo že by se mě to vyloženě dotklo. Ano, téma holocaustu je děsivé ale ti tak se omezím na "pouhé" čtyři hvězdy. jinak Anna Franková na svůj věk píše výborně a určitě lépe než kde jaký dospělý. Měla rozhodně talent. Nebýt Hitlera, mohla z ní být třeba dobrá spisovatelka...ale její díla by nebyla určitě tak slavná a čtená jako její deník...
neuvěřitelný spisovatelský talent mladého děvčete...nemohla jsem tuhle knížku číst před spaním....
Je to kniha, do které se snadno vžijete a potom všechno cítíte s Anne.
Na začátku nejprve pevně doufáte, že všechno dopadne dobře, v půli deníku se vším souhlasíte a kroutíte hlavou nad určitými osobami (jejich chováním, způsobem domluvy...), které Anne představila, a na konci litujete všechny, které postihl tak krutý osud (!) Nejradši bych doslov nikdy nečetla, ale stalo se... V těch chvílích opravdu cítíte buď jen lítost nebo nenávist (vůčí nacistům). Říkáte si, proč ti lidé vzali všechno, co si Anne naplánovala, co si představovala, všechny dovednosti, zájmy a celou její budoucnost. Téměř tři roky si prožila chudobu a bídu v zadním domě.
Anne psala všechno, co cítila, své myšlenky a vyjadřovala tak své nálady a obavy. Nepsala tam všemožné detaily z 2. světové války, prostě jen, jak to prožívala ona. V mnoha okolnostech jsem s ní souhlasila. Teda na to, že jí bylo v těch letech 13-15, měla myšlenky jako dospělá. Dokázala bych její zápisky číst neustále!! ...Opravdu: takový osud si tak milá dívka nezasloužila!! Jednou se chtěla stát spisovatelkou, tou se však stala až po smrti. Jsem ráda, že Annin otec se zasloužil o vydání deníku své dcery, jinak bychom tohle všechno nevěděli. Kniha mě hodně dojala.
Poprvé jsem knížku četla ještě na základní škole, kdy frčela éra druhé světové války. Jo, doslova frčela, hltala jsem Remarqua po stovkách a mezi ně zapadla i mamčina Anna Franková. Člověka napadnou tisíce otázek. Na které už těžko někdy někdo odpoví.
Rozhodně doporučuji!!! Kniha na mě velmi zapůsobila, je psaná čtivě. Dokonale popisuje hrůzy nacismu. Velmi smutný je jen osud Anne Frankové.
"...při každém trápení zbývá jestě něco krásného. Když to pozoruješ, objevuješ stále více radosti a nacházíš bývalou vyrovnanost. A kdo je šťastný, učiní šťastnými i ostatní. Kdo má odvahu a důvěru, nikdy nezahyne v neštěstí." Kéž!
Velmi působivé. Díky této knize si člověk více uvědomí, jak lidé (děti) prožívali válku. Co vše jim bylo odepřeno, v jakém strachu museli žít a s čím se vyrovnali. Doporučuji navštívit Amsterdam- vidět dům, kde se příběh odehrává má své kouzlo.
„Upřímně řečeno nechápu, jak někdo může říct: „Jsem slabý“, a slabý taky zůstane.“ V Deníku je skvěle vykreslen psychologický posun dívky, které nemůže dělat nic jiného, než se vzdělávat. Lze vidět, jak se z pubertální holčičky stává dospěle smýšlející mladá žena (myslím, že až příliš rychle). Navíc je tam popisována historie války tak trochu z druhé strany. Dnes máme hodně informací o tom, jak byla válka dlouhá a kde se co stalo. Lidé v tom malém příbytku měli omezené informace a každý den doufali, že už jsou o trochu blíž konci války. My ale víme...
Škoda, že nakonec fakt umřela... trochu jsem doufala že přežije! :( Ale jinak knížka je skvěle popsaná...
Pokud někdo čeká, že tato kniha bude popisovat i válku, měl by si přečíst také knihu od Miep Giesové, která byla jednou z osob, které Frankovým a spol. v úkrytu pomáhali. Je tam jasně a na více místech uvedeno, že Frankovým schválně říkali jen minimum toho, co se venku děje, aby nebyli ještě více vyděšení. Život Anny Frankové a jejích blízkých se navíc odehrával v ubíjejícím stereotypu, takže nelze čekat kdovíjaké akce. Na to vše a také s ohledem na věk autorky je to obdivuhodná kniha.
Kniha mě moc nenadchla, je to pořád to samé dokola. Očekávala jsem více, že se například něco dozvím o válce, ale jedná se o deník dospívajícího dítěte.
jedna z mála knih, která mě opravdu uchvátila. Anne je velice sympatická a knihu jsem měla v 11cti letech přečtenou za dva dny a i ted se k ní velmi ráda vrátím
Knížku jsem čirou náhodou našla na půdě v zaprášeném sudu, kde byly naskládané odložené věci. Čtení o holocaustu mám ráda a tak i tento deník byl u mě v hledáčku již delší dobu. Díky filmu jsem si myslela, že v knize (nevím proč) bude popsán i život v koncentračním táboře. I tak to byla kniha zajímavá, pěkně popsán denní neutíkající život v "zadním traktu", nevyhnutelná ponorka s ostatními, neporozumění s matkou i první láska.. Zajímalo by mě, zda se původní deník, nezpracovaný a neupravený jejím otcem lišil (četla jsem vydání z r. 1957). Ač byla Anne sečtělá a chytrá, některé věci, myšlenky nebo přerod jejích názorů mi přišly na 13/14 let uměle stylizované někým třetím, ale možná to bylo dané jen překladem.
S Anne jsem sympatizovala, a i když mi místy přišla trochu "přemoudřelá", ambiciozní a nadutá na svou osobu, líbil se mi její náhled na život i postřehy na lidi okolo ní a jejich jednání, byla statečná a zároveň zranitelná, plná vnitřního emocionálního života, do kterého dala nahlédnout jen Kitty a teď již i milionům čtenářů po celém světě..
**
Je-li člověk trudnomyslný, matka radí: "Mysli na všechnu bídu světa a buď vděčná, že jí neprožíváš."
Já říkám: "Jdi ven do polí, do přírody a na slunce, jdi ven a hledej štěstí v sobě samém a v Bohu. Mysli na krásno, které se neustále rodí v tobě a kolem tebe a buď šťastný.."
**
tento příběh jsem viděla zfilmovaný, Anna v knize popisuje, jak s rodinou žili, než byli odvezeny do koncentračního tábora.
Kniha byla velice zajímavá a dobře se četla. Byla jse na ni zvědavá a nezklamala mě. Byl to velice smutný děj a ten konec. Nikdy nepochopím co jsou lidi jiným lidem schopni udělat. Smutný konec.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Zklamání - taky jedna z těch přeceňovaných. Příběh samozřejmě silný, tak jako spousta dalších od těch, kteří zažili hrůzy války.