Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/197/bmid_den-trifidu-65e21a7d53c5a.jpg
5
5647
5647
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý jev na nebi způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1999 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids , 1951
více info...
Přidat komentář
Klasické sci-fi od tohoto autora. Jak málo stačí k tomu, aby se v mžiku zhroutila civilizace a celý společenský systém a tím následně chování lidí v boji o přežití. Stále aktuální téma.
Sice jsem od knihy čekala trochu něco jiného, ale i tak jsem si pěkně početla. Sporadické romantické výlevy a teatrální fňukání nad koncem světa jsem překousla a užívala si super mrazivou atmošku čpící zoufalstvím. Myslela jsem, že to trifidi víc rozjedou, ale i tak mi při vcítění se do takovéhoto světa běhal mráz po zádech. Dobré zamyšlení pro lidstvo.
Kniha je horší verzí Malevilu s lehce výraznějšími sci-fi prvky. Čekal jsem něco víc - nemohl jsem se pořádně začíst a prožít si příběh. Takhle jsem knihu louskal po několika stránkách za den.
Tato kniha stála za to a je vidět, že má celkově vysoké hodnocení. Myslím, že je to tím, že kromě samotného děje obsahuje i mnoho filosofických úvah o světě a vztazích mezi lidmi. Jde tam o lidskost a o člověka postaveného do mezní situace. Autor provází hlavního hrdinu různými stádii postapokaliptické reality a různými způsoby jak se s ní vyrovnat. Ukazuje, že nejdůležitější je myslet jinak a oprostit se od všech podvědomých zakořeněných pravidel a norem. Je zajímavé, že jakoby globální katastrofa posloužila k určité očistě lidstva od válkychtivých dominantních ozbrojených jedinců. Protože tito nakonec prohrávají, aby přežili ti, kteří chtějí svorně pracovat. Je to utopie napsaná krátce po druhé světové válce a přemýšlela jsem, jestli má něco společného s románem 84 od Orwela, protože to je také utopie. Myslím, že jde o to vyrovnat se nějak se světem a kam se řítí...
Pěkná kniha.
Děj svižně ubíhá a když jsem se náhodou nudil, měl jsem pocit, že mě autor schválně nachytal, protože většinou došlo k zajímavému zvratu, jenž mě emočně dostal.
O apokalyptických situacích rád čtu a v knize je to vystiženo. Kdybych to měl někomu převyprávět, tak s pocitem, že se to opravdu stalo nějakému "mému známému".
Dostalo mě to, měl jsem s touto tématikou nejeden sen a těch úvah, co proběhlo...
A i romantická pletka byla jiná, než jinde, takže tam jsem se taky pěkně nachytal.
Moje oblíbená kniha, kterou jsem četl již několikrát, poprvé v roce 1972...
Ve školní lavici přestrojeno falešným obalem za učebnici přečteno za jediný den. Kritický náhled na společnost a její nešvary, zabalený do čtivého příběhu.
Výborná kniha. Ač sci-fi moc nemusím tahle mě naprosto dostala... Vede k hlubokému zamyšlení nad světem a smýšlením lidí. Je-li něco, co bych vytkla tak možná až moc překotný konec. Jinak naprosto boží. Doporučuji.
Ačkoli tento žánr příliš nevyhledávám. Kniha se mi moc líbila, nechybělo napětí i zvraty (o ty opravdu nebyla nouze). Kniha navíc i dnes stále vybízí k zamyšlení nad naší civilizací. Jediné, co mě hodně zklamalo byl konec, který byl podle mě hodně urychlený a navíc otevřený.
Přestože žánr sci-fi nevyhledávám, kniha mne oslovila. Vyznívá trochu zastarale, ale v tom dobrém slova smyslu. Nepůsobí tolik dramaticky, neobsahuje vyhrocené bojové scény, soustředí se na myšlenku, jak je naše zdánlivě vyspělá civilizace křehká a snadno se může jedním okamžikem zhroutit a vrátit o staletí zpět. Všechno je popisováno velmi věrohodně, autor řeší snahu o přežití v nových podmínkách realisticky a prakticky. Boje proti trifidům zde nemají vrch, jsou jen pozadím pro budování nového života. Tísnivě působí pocity hlavních postav z náhlé osamělosti, kdy již nejsou jen členy stáda a hledají nějaké souputníky pro vytvoření nové společnosti. Zajímaly by mne i další osudy komunity ostrova, popídím se po volném pokračování románu.
Katastrofy, apokalypsa, nikdy mě to nelákalo. Ale tato kniha se opravdu povedla. Četla jsem jedním dechem. SUPER
Lákají mě postkastrofické příběhy, ač mám poté nutkání si dělat zásoby ve sklepě ;)
Jedna z prvních knih tohoto žánru, která nastartovala moji zálibu a pitvání "co bude pak" Sledování chování lidí, hlavně z psychologického hlediska.
Super kniha. Viděla jsem i film, který byl slabým odvarem.
Kdysi dávno jsem ve školní lavici objevila koncept slohové práce Moje oblíbená kniha. Tak jsem díky neznámému spolužákovi " k Trifidům" přišla a jsem moc ráda. Sama bych si tuto knihu z knihovny určitě nevybrala. Mnoho pasáží je stále aktuálních.
Ke knize jsem přišel jako slepý k houslím a začal jsem ji číst bez jakýchkoliv očekávání. O to víc jsem byl nadšen, když jsem jí dočetl. Autor věrně zachytil obraz postapokalyptické společnosti, přičemž ústřední téma trifidů záměrně upozaďuje, čímž dává vyniknout dalším tématům o novém uspořádání světa, což knize neskutečným způsobem prospívá. Co mě doslova uchvátilo byly precizním způsobem vystavěné dialogy, což u knih tohoto ražení nebývá pravidlem. Ačkoliv by si kniha zasloužila možná trochu propracovanější závěr, celkový dojem z knihy zůstává více než pozitivní. Nemohu než doporučit.
Johnu Wyndhamovi se podařilo knihou zachytit paranoiu ze studené války a poprvé přišel s tématem globálního ohrožení lidstva. Roj meteoritů není náhodným jevem na obloze, ale odrazem válečné strategie umísťování bomb a biologických zbraní na oběžnou dráhu země. Ani trifidi, pohybu schopné rostliny, nejsou natolik vzdáleným tématem, zvlášť v naší době, kdy dochází ke genetickým úpravám rostlin a geneticky se modifikují také hospodářské plodiny. Wyndham živě rozvíjí příběh jednotlivce čelícího globální katastrofě v uvěřitelných detailech. Kam půjde hledat jídlo, jak dlouho mu vydrží, jak se obejde bez elektřiny a bez benzínu, jak bude pěstovat plodiny a jakým způsobem se vyrovná bez vymožeností lidské civilizace? Právě tyto detaily o návratu k základům lidské existence, nutnosti zorat půdu, obstarat si zvířectvo a vlastníma rukama si znovu vydobýt život, činí knihu velmi uvěřitelnou a platnou více než padesát let po jejím vydání.
Vlastním vydání z roku 1972 a pravidelně se k této knize vracím, neb se nedá
" očíst". Filmové zpracování bylo tristní.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptické romány
Klasika - co dodat. Knihu jsem četla v rámci maturitní četby, ale přečetla bych si ji i tak. Krásný příběh, který je poutavě podán a samozřejmě nechybí spousta filozofických úvah ohledně světa, lidí a vztahů.