Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1093/mid_chram-matky-bozi-v-parizi-5dV-1093.jpg
4
1709
233
Historický román odehrávající se v Paříži v 15. století za vlády Ludvíka XI., vystavěný v chronologické kompozici s v romantismu obvyklými prvky retardace. Victor Hugo čtenáře zavede do dokonale vykreslené atmosféry patnáctého století a seznámí nás s tragickým příběhem znetvořeného Quasimoda, krásné Esmeraldy a proradným knězem Frollem.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , OmegaOriginální název:
Notre-Dame de Paris , 1831
více info...
Přidat komentář
Docela pěkný příběh o tom, co s lidmi dokáže udělat láska. Každý má právo na lásku bez ohledu na to, jaký je, nebo kým je. Bohužel to někdy nemusí dopadnout tak úplně dobře. Popis Paříže byl velice rozsáhlý, ale Pařížané tím v originále musejí být bezpochyby unešeni .
Krásná kniha, kterou jsem přečetl 2x.
Musím říct, že si myslím, že nejsem žádná citlivka, ale párkrát mne tato kniha dojala .... skoro k slzičce :o)) Prostě mi bylo toho Quasimoda lito :o)
Tato kniha je klasika klasik a já ji samozřejmě četla už jako povinnou četbu na střední škole a ještě jednou jsem si ji zopakovala i později. Je to povedený historický román z 15. století. Autor umí především bravurně popsat atmosféru tehdejší Paříže (občas až opravdu zdlouhavě). Knížka není na četbu úplně jednoduchá a je potřeba se obrnit trpělivostí a nadšením, určitě si ale myslím, že se jedná o krásnou knihu a za přečtení rozhodně stojí.
Od této knihy jsem příliš nečekal, ale stalo se to, že jsem byl knihou unešen a nadchla mě.
Jedním slovem: NÁDHERA!! Snad nejvíc mi utkvěla v paměti koza Džali :-)) Krásný jméno!! Jinak nádherná román, i přes dlouhé popisné pasáže!!
Mně osobně zdlouhavé popisy prostředí, postav nebo doby připadají nudné a nezáživné. Pokud však vydržíte a překoušete se přes několik stran mohu vám zaručit, že na knihu si uděláte zcela jiný názor.
Myslím, že právem se Chrám zařadil mezi moje oblíbené knížky. I přes svou obstarožnost, občasnou průhlednost a rozvleklost (četla jsem snad dva měsíce, možná více) si získává místo na mé imaginární poličce slávy.
Mně třeba víc než nudné popisy vadily ty srdceryvné monology páně Frolla nebo samomluva Petra Gringoira, i když ten v sobě měl aspoň kousek vtipu.
Ak sa nenecháte odradiť nudnou popisnou pasážou na začiatku knihy tak sa dočkáte pútavého ale smutného príbehu.
Ty popisné části jsem moc dlouho nevydržela, ale příběh mě vtáhl docela rychle, i když jsem předem věděla, co mám čekat na konci.
Popisné kapitoly je nutno přeskočit, neboť to začne nudit. I začátek knížky nebyl (pro mě) nejzábavnější, ale přibližně na 120 stránce mě knížka vtáhla, velice dobře popsány rozdíly mezi obyvateli :)
Trochu jsem se bál, jak je tak trochu zvykem u klasiky, že se nedá číst a že je docela složitá. Když pominu popisovací pasáže, které mají svůj smysl pro milovníky staré Paříže, tak mohu říci, že jsem byl mile překvapen. Děj ubíhá, a když se člověk dokáže prokousat popisy Paříže a různých filozofických otázek, tak je radost číst.
Jen škoda, že dnes se nepíše stejně. V.Hugo uměl perfektně popsat i to, co ostatní nikdy neuvidí. I to nejobyčejněnší a nejšedivější.
Tento román je místy čitelný asi jako Starý zákon. Zajímavé příběhy a spousta popisů a výčtů budov, které jdou jedním uchem tam a druhým ven (u četby by možná bylo přiléhavější: jedním okem tam a druhým ven).
Pokud nejste tak zapálený fanda do architektury jako autor, ale dokážete se překlenout mnohdy až přes 30 stránek (popis chrámu a Paříže z ptačí perspektivy), potom se vám kniha odmění osobitou atmosférou (podsvětí Paříže a jeho lůza), humorem (zvláště patetický filosof a umělec Petr Gringoire a scéna, kdy hluchého Quasimoda soudí hluchý soudce) a charaktery, co jdou až na dřeň (třeba kněz Klaudius Frollo a jeho wertherovsky zoufalá, všeničící láska k Esmeraldě).
Vzhledem k propojenosti knihy jsou události v ní často hodně předvídatelné. Nemusíte být zrovna Hercule Poirot, abyste si domysleli jisté příbuzenské vztahy, či kdo je onem tajemný muž v kápi.
Když to shrnu:
+ atmosféra, humor a především charaktery postav
- výčty a popisy budov, které sice nejsou úplně samoúčelné, ale rozhodně jsou hůře stravitelné
Příběh velmi zajímavý popsán velmi zdlouhavým způsobem. Je škoda, že nejsem rodilá Pařížanka - to bych byla z Hugových popisů určitě na větvi.
Lidé často přeskakujou nebo dokonce tuto knihu odloží při tom, když Victor Hugo popisuje např. Starý palác. Toto popisování je opravdu fascinující, podle mého názoru. Alespoň si starý palác můžu nějak představit, když už vyhořel. Moje nejoblíbenější knížka ♥
Četl jsem zkrácenou verzi pro studenty. Vynechány obsáhlé popisy Paříže ale kladen důraz na vykreslení postav a příběch samotný. Sečteno podtrženo (nebo spíš odečteno) perfektní kniha! Až se mi nechce věřit, že nemá ani těch 80%.
Jarome Klapka Jarome napsal: "Není nic lehčího než napsat rozsáhlý popis krajiny. Není nic nudnějšího a zbytečnějšího ten popis číst" Škoda, že si to Victor Hugo nepřečetl. Nevím jak v tehdejší době ale v dnešní by se normálně náročným čtenářům líbila podstatně více bez oněch popisů :)
Popisy jsou sice obsáhlé, což není tak úplně můj šálek kávy, ale příběh sám o sobě je úžasný. Viděla jsem i muzikálové zpracování a to mě opravdu chytlo za srdce.
Prvním problémem je prokousat se sto třiceti stranami popisů Paříže. Příběh jako takový za nimi ustupuje spíše do pozadí a několik přátel se mi přiznalo, že knihu po dvaceti (a méně) stranách znechuceně odložili. Zde se ovšem vyplatí vytrvat - po straně 131 už to jde samo ;)
Štítky knihy
zfilmováno romantismus 15. století francouzská literatura upalování čarodějnic gotické romány klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Naprosto úžasný příběh, u kterého víte, jak konec dopadne, ale marně doufáte, že by se přece jen něco mohlo změnit a všechno mohlo skončit dobře. Snad nejvíce beroucí dech je scéna, kdy Esmeralda najde svou matku, ale ihned na to má být pověšena... Kdyby nebylo toho někdy až moc popisování města, ať už z ptačí z perspektivy nebo jen sálodlouhý popis Notre-Dame, určitě by kniha měla pět hvězdiček :)