Chování nočních motýlů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Psychologický thriller o soužití dvou sester z vědecké rodiny se odehrává ve starém viktoriánském sídle v Anglii. Vypravěčkou příběhu je starší z nich, Ginny. Způsob, jakým Ginny podává skutečnost, však postupně odkryje její schopnost zkreslit realitu a přetvořit si ji podle svého. Poté, co Ginny získá pocit, že mladší Vivien ohrožuje její verzi minulosti, rozhodne se pro radikální řešení....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33138/big_chovani-nocnich-motylu-VoI-33138.jpg 3.7122
Žánr:
Literatura světová, Thrillery

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

The behaviour of moths, 2008


více info...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Chování nočních motýlů

Syllvanium
08. května

(+ SPOILER) Knihu mám doma už spoustu let a tak jsem se rozhodla o znovu-přečtení a osvěžení vzpomínek na děj. A musím říct, že teď knihu vnímám ještě silněji, než tehdy.
Hodnocení stále nechávám vysoké, protože smysl pro detail, s jakým je kniha psaná, je úctyhodný. Právě v detailech je čtenáři postupně odkrýváno, že vypravěčka Ginny je poněkud zvláštní osoba - upíná se na svět hmyzu, kterému dokonale rozumí, ale svět lidí a interakce s nimi ji mate svou nahodilostí. Sama sebe vnímá jako racionální ženu, vědkyni, která zkrátka potřebuje znát důkazy, než dojde k jistým závěrům, zatímco okolí ji vidí jako podivínskou a zvláštní starou bábu, co už léta žije zavřená v chátrajícím venkovském sídle z viktoriánské éry. Ginny sama sebe vnímá jako silnou a praktickou ženu, která držela rodinu pohromadě - nechávala otci čas na výzkum, protože ho nic jiného nezajímalo; starala se o matku, kterou závislost na alkoholu dováděla k záchvatům zuřivosti; a všemi silami se snažila uchránit od této ošklivé pravdy svou milovanou sestřičku Vivi. Jenže když se Vivi po dekádách vrací zpátky domů, aby na stará kolena opět stmelila sesterské vztahy, ukazuje se, že realita, kterou vidí Ginny, je pokřivenější, než se na první pohled mohlo zdát. Za drobnými náznaky výstřednosti, které nám vypravěčka popisuje jako čistě praktické postupy a osvědčenou rutinu (ať už mluvíme o rituálu stlaní postele, který trvá téměř hodinu; posedlost přesným časem; schopnost duševně se distancovat od fyzického těla při čemkoliv, co hrdince není příjemné nebo si odmítá přiznat; neochotu vstupovat do jistých částí domu, aj.), se skrývá odlišnost, která není v příběhu nikdy přímo pojmenovaná, ale čtenáři s trochou důvtipu bezpochyby dojde. Vivien, která se po letech pokouší konfrontovat svoji "racionální sestru" s realitou, na své snahy ošklivě doplatí, a čtenář zůstává konsternován tím, jak Ginny své chování a postupy přirovnává k chování hmyzu a omlouvá tak své činy.

Celý děj knihy stojí na protimluvech toho, co vnímá vypravěčka, a co vnímá okolí kolem ní. Autorka děj odkrývá postupně a dává si načas; tempo knihy je pozvolné, lehce znepokojivé, ale nijak extrémně negraduje, spíš se pohybuje v pravidelných intervalech jako tikající hodiny, kterými je ústřední postava neustále posedlá. Po přečtení poslední stránky je jasné, že tohle je jediný závěr, ke kterému se dalo dojít. Méně vnímavým čtenářům tak příběh bude připadat nedotažený, pouze náznakový a neuzavřený, ale pokud máte smysl pro detail a neruší vás dlouhé pasáže ze života a chování motýlů, kterými je děj bohatě prokládán (a entomology mezi vámi zajisté potěší), z knihy vás bude mrazit. Je to nevšední čtení a krásná ukázka toho, jak život v ochranné bublině a deziluzích deformuje a poškozuje nejvíc právě ty, kteří ji vybudovali.
A rozhodně platí: nesuďte knihu podle obalu, sakra už! Mnoho čtenářů zde vyzdvihuje obálku, která je ke knize zlákala, a následně si stěžují, že to nebylo úplně ono - kdyby nejdřív knihu otevřeli a pár vět přečetli, zjistili by, že to není jejich šálek kávy a těchto výlevů by zde bylo o poznání méně.

(SPOILER: v knize je naznačena jistá míra poruchy intelektu; osobně jsem došla k závěru, že vypravěčka byla mírně postižená a pravděpodobně trpěla i poruchou autistického spektra; v knize je řečeno, že Ginny vždy vypadala trochu jinak, a především věci jinak vnímala, což je nejlépe ilustrováno v popisech sexuálního obtěžování ze strany otcova kolegy, nebo v popisech klubání motýlích kukel, které slyšela v noci hlasitě praskat i přes celé patro domu, což je samozřejmě nemožné. Dalším faktorem je i kapitola popisující náhradní mateřství pro Vivi a Artura - dítě zemře krátce po narození, následkem přidušení. Vivien se na dítě dívá se zděšením a odmítá se ho dotknout, zatímco Artur jej chová, obdivuje jeho "moudrý pohled" a následně své družce vyčítá její přístup slovy: "Dítě si nemůžeš vybírat, musíš ho přijmout takové, jaké je." - což je téma, které se prolíná celým příběhem, vezmeme-li v úvahu, jak opilá matka vyčítala Ginny, že jí "zničila život" a jak se otec úporně snaží, aby se Ginny cítila začleněná a normální. Postižené dítě bylo v době, ve které je příběh zasazen, stejné stigma, jako neplodnost. Ginny tak po celou dobu své existence nemá ponětí o tom, že je jiná, naopak je skálopevně přesvědčená, že jiní jsou všichni ostatní, protože nikdy nebyla konfrontována s realitou. Uzavřela se ochranné bublině, kterou kolem ní vybudovali její rodiče, upnula se na život motýlů a sama se stala pouze vegetující kuklou, která odmítá dojít k jakékoliv proměně. Když pak končí v ústavu, který jí ale svým řádem vyhovuje, přizpůsobí se novému prostředí a dál žije svým vegetativním způsobem, ve svých iluzích.)

BlueTer
08. dubna

Velice zajímavá kniha. Moc se mi líbily pasáže s motýly, protože mám k tomuto tématu blízko. Taky popis domu byl úžasný, jako bych se tam sama přenesla. Kniha má velice tajemnou atmosféru.
Celý příběh je vyprávěn z pohledu Ginny. Takže vlastně nevíme, jak to tedy ve skutečnosti bylo a kdo má pravdu, ale myslím si, že to je účel, protože v životě se taky někdy nedozvíme pravdu, co si ostatní lidé myslí a jak to prožili oni. A podle mě je to právě to, co je na knize tak zajímavé.
A ten obal knihy je opravdu nádherný.


Kenan
18.04.2021

Dostala jsem se do prostředí housenek a motýlů, což bylo zajímavé, protože běžně člověk o těchto tvorech nijak nepřemýšlí. Jde o příběh dvou stárnoucích sester, kdy se jedna z nich po spoustě let vrací do rodného domu k sestře, kterou neviděla skoro 50 let. Objevování jejich dětství i zakázaných témat jejich dřívějšího života bylo zajímavé a četlo se to dobře. Jen ten konec, i když překvapivý, jakoby nic nevysvětluje.

verunb
05.04.2021

Ze začátku mi kniha přišla vcelku nudná, dlouhé popisy odborné práce s nočními motýli mě nebavily... Ale postupně vlastně začaly fungovat Jako jedna z hlavních vlastností hlavní hrdinky, která skrze ně uniká mimo realitu a na poslední pár stránkách má kniha tak rychlý spád, že to člověk moc nečeká...

Parwana
14.06.2019

Kniha mě velmi příjemně překvapila; po shlédnutí obálky a přečtení záložky jsem měla velká očekávání. Po prvních polovině, která byla velmi rozvláčná a já bojovala sama se sebou, abych se přinutila pokračovat ve čtení, nabrala knížka rychlý spád a kvapem směřovala ke strhujícímu konci. Jsem ráda, že jsem ji dočetla, je opravdu velice dobrá. Jedná se o výjimečný psychologický thriller; přímo před sebou vidím to ponuré viktoriánské sídlo a vědecké laboratoře. Myslím, že fanouškům Stephena Kinga by se knížka určitě líbila.

magnolia
30.08.2020

To byla velmi zajímavá knížka, především díky hlavní (nejednoznačné) hrdince, která nám celou dobu vypráví o sobě a o několika lidech, kteří patřili do jejího života. Virginie-Ginny také kromě vzpomínek, popisuje sebe, starou ženu, která celý život prožila ve starobylém rodinném sídle, v němž nakonec zůstala sama se svými zvyky a spokojená, přestože pro okolí je tou podivínkou, která chytá můry. Ginny je zdatná vypravěčka, její názory mě několikrát i pobavily, zpočátku jsem chápala její uzavřenou, citlivou povahu a měla jsem s ní soucit (životní období Ginny jako "náhradní matky" a okolnosti předcházející i následující, tak ty mě docela dostaly). Po příjezdu sestry se všechno mění, současnost i vzpomínky mají více temnějších a podivnějších stránek, a jak u hlavní postavy, tak u ostatních, stále více pochybujete a ptáte se - kdo za to může, že se to v té rodině tak pokazilo? Prostředí starého sídla, i s těmi pozůstatky vědeckého bádání na půdě, je skvěle vykresleno, včetně jeho chátrání. Konec je sice jasný, ale jak píší v jiných komentářích, dost otázek zůstává nezodpovězených nebo na čtenářově fantazii. Knížku bych, já osobně, nezařadila pod thrillery, je to spíše psychologický román, s prvky napětí až v závěru (snažila jsem se doplnit ty správné štítky - klíčová slova). Přiznávám, že i když byla fakta o nočních motýlech zajímavá, později jsem je už nečetla tak poctivě a sledovala především ten lidský příběh.
(Komentáře od RADOST, Budíček, Isserley).

Janule809
30.01.2019

Když jsem knihu četla poprvé, tak jsem ji na pár let odložila, protože mě nezaujala. Knihu mám již přečtenou a po přečtení jsem ještě dlou
přemýšlela nad příběhem. Moc hezká kniha

palka452
19.01.2019

Kniha byla celkem fajn jen podruhé bych jí asi už nečetla a zase takové trošičku jiné psaní které mi moc nevyhovuje

1