Chlapec na dřevěné bedně
Leon Leyson
I v temných časech – zejména v temných časech – vyjde najevo síla a odvaha. Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců. Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Boy on the Wooden Box , 2011
více info...
Přidat komentář
Moc pěkně napsaná kniha. Je to vyprávění o válečném období očima malého chlapce a o neskutečné lásce a soudržnosti celé rodiny. Na tato období by se nemělo zapomínat, doporučuji přečíst
Dostali jsme zajímavé nahlédnutí do této doby. Kniha pro mě byla přínosem, i když jsem už na toto téma četla více titulů. Dozvěděla jsem nové informace o panu S. Kniha je čtivá.
Taková hodně "jiná" kniha o holokaustu. Kniha psaná pohledem tehdy "malého" kluka působí při čtení opravdu dětsky nevině. O to víc ale vyniknou všechny krutosti, které jsou v knize popsané.
Určitě stojí za přečtení.
Knih o holokaustu a celkově 2 světové mám načteno opravdu hodně. Na tuto knihu jsem narazil náhodou a rázem se katapultovala do toho nejzajímavějšího a nejdojemnejšího co jsem četl. Velkou roli hraje určitě to, že hrdinou skutečného příběhu je malý chlapec. To, jak je zde popsán celý jeho život před válkou i po válce tuto zajímavou knihu dělá ještě zajímavější a musím říct, že zejména v posledních kapitolách jsem byl hodně naměkko.
Je dobře, že tyto knihy existují, protože historie se ráda opakuje a já jen doufám, že čím více lidí si podobné knihy přečte, tím více se tomu dá zabránit.
Dobře napsané vzpomínky člověka, který zvládl prožívat těžké okamžiky s chytrostí, ale také s velkou dávkou štěstí. Být židem, nebylo nikdy jednoduché a není to ani dnes. Fanatizmus-slepé vášnivé nadšení a nenávist lidí vůči druhým lidem je pro mne těžko pochopitelná skutečnost. Věřící člověk může tento lidský morální úpadek svést na Boží trest lidskému pokolení. Za prvotní hřích Adama a Evy. Utrhli a snědli jablko ze stromu poznáni. Bůh dovolil padlému andělu-satanu-ďáblu, aby nás takhle zkoušel. Jak dlouho a kdy nastane poslední fáze apokalypsy a Boží vykoupení? Já jsem ale spíše reálně smýšlející člověk, který vidí kolem sebe pozvolný zánik civilizace v návaznosti na klimatické podmínky. Kniha se dobře a lehce četla s většími mezerami mezi řádky. Zdařilé doplnění Spielbergova filmu Schindlerův seznam. Doporučuji.
Knihy z obdobia druhej svetovej vojny, na tvorbe ktorých sa priamo podieľali preživší holokaustu, nikdy neurazia. Aj keď sa štylisticky nejedná o nejaký knižný klenot, bohato to nahrádza surovosť a drsná realita.
Po knížce jsem sáhl v podstatě náhodou před svou plánovalou cestou do Varšavy, neboť jsem si chtěl svým způsobem připomenout historický kontext tamních událostí. K obsahu jen jedním slovem - síla. Musím říct, že jsem byl skeptický k velikosti písma a řádkování, protože mám rád zpravidla delší knihy, ale příjemně mi to sedlo. Čtivá jednohubka do vlaku. Rozhodně bych zařadil na seznam povinné četby, lidstvo nikdy nesmí zapomenout.
Tohle je prostě jiné, než ty záplavy knih na "moderní" téma holocaustu. Tohle je drsná realita a je to možné prožít s autorem. Silná kniha.
Krásný příběh. Vzhledem k velikosti písma a stylu úpravy se čte opravdu rychle. Jednohubka na jeden den, která stojí za přečtení.
Velice emotivní kniha dle skutečnosti. Velmi čtivá a vím, že když jsem ji před asi třemi roky četla, tak pařila mezi mé nejoblíbenější. Nedávno jsem ji přečetla znovu a nemohu jinak než souhlasit se svým mladším já.
Doporučuji!!
Velmi oceňuji každou autobiografii, právě tak i tuto knihu. Pro mě bylo zajímavé počtení o životě po válce v Americe a nejvíce zapamatovatelné z toho období je pro mě zmínka o pocitech autora, jak nastoupil do dopravního prostředku a sedl si na místo, které bylo určeno pouze černým. Zkrátka nikde to není dokonalé.
Kniha pro mě byla velmi zajímavá a tím jak šlo v podstatě o autobiografii, nějak i to vnímání postav a těch hrůz pro mě získávalo jiný rozměr. Najednou si člověk uvědomuje, ze to byli skuteční jedinci, kteří měli konkrétní jméno, rodinu a život…
Knih o koncentrácích začíná být hodně, některým jde jen o senzaci. Všechno to šílené utrpení je vlastně stejné, nemožné si představit a pro některé nesnesitelné byť se jen dozvídat.
Tato kniha je pro mě jiná, přečten Šindlerův seznam, film probrečený několikrát, takže po vyprávění očitého svědka kontroverzního Spravedlivého mezi národy jsem sáhla s nadšením.
Jak lehko se nám posuzuje a odsuzuje, vzpomínám na hysterii okolo Spilberkova filmu. Ale když se z prasete v žitě stane soucitný hrdina, je to bomba. A silné je i to, jak oběť nacistické zvůle je schopen cítit i s Němci, odmítat kolektivní vinu. Zkusme to srovnat s českým vyrovnáním s Němci ....
(SPOILER) Velmi silné emotivní vyprávění chlapce který si prošel pracovním táborem za WW2. Jsem přesvědčen, že spousta lidí by takovou vnitřní sílu přežít nenašla. ((Smutná je ta apatie lidí okolo a to že lidé se dokáží obrátit soused proti sousedovi jen proto, že někdo řekne "on je špatný, protože se narodil jako Žid/Černoch/Běloch/...".)) Myslím, že ale právě barvitost popisu těch věcí jakoby očima chlapce dodává té knize jistý kozelný nádech.
Chlapce na dřevěném bedně jsem přečetla skoro jedním dechem. A to jsem si vždy myslela, že mě knihy, kde se skoro přímá řeč nevyskytuje nebaví. Teď již vím, že to nedostatkem přímé řeči nebylo.
I když jde opět o tématiku holokaustu, je tento příběh lehce z jiného soudku. Oskar Schindler zachránil více něž tisícovku Židů a Leon a jeho rodina měli to štěstí, že k nim patřili také. Člověk by si řekl, výborně, byli zachráněni, tak to se jim asi vedlo dobře, ale vůbec ne. V podmínkách, ve kterých museli vyrůstat byli opět příšerné, avšak náš odvážný chlapec bere téměř vše, co mu osud nadělil, velice pozitivně a svůj život vnímá jako jedno velké štěstí. A to je i nejspíš důvod, proč nám chlapec na dřevěné bedně tak brzy dospěl.
Přestože kniha je napsaná jako vyprávění, téměř bez přímé řeči, četla se velmi dobře. Není to moje první kniha o holocaustu, ale první s přímou účastí o Oscaru Schindlerovi, snad právě proto byla pro mě přínosem.
Štítky knihy
Židé nacismus nacisté Oskar Schindler podle skutečných událostí
Kniha Chlapec na dřevěné bedně je v
Právě čtených | 10x |
Přečtených | 954x |
Čtenářské výzvě | 235x |
Doporučených | 89x |
Knihotéce | 398x |
Chystám se číst | 493x |
Chci si koupit | 88x |
dalších seznamech | 17x |
Jedna z těch knih, kterou slupnete jako jednohubku, nebo možná v tomto případě jako slupku od brambor nalezenou na zemi. Jedna z těch knih, kde samotný příběh převálcuje formu už tím, jaký je, tím, že víme, že je reálný. Myslím, že příběh Schindlerových Židů dojal kdekoho, k čemuž přispěl samozřejmě Spielbergův úžasný film. A ten pohled z druhé strany, někoho, kdo tento příběh doopravdy žil (i když nevím, jestli se tomu dá říct žití, spíše z posledních sil přežíval), tomu dodává ještě větší dojemnosti a jakési opravdovosti. Navíc, když ty osudy se týkají malého a posléze mladého chlapce. Neuvěřitelné, co museli lidé tehdy vydržet. Jak autor sám poznamenává ke konci knihy, o tom, co zažívali, dlouho nemluvil, protože nikdo se nedokázal vžít do jejich kůže, nikdo to vlastně nemohl pochopit. Nakonec ale dobře, že se o osudu svém a svých blízkých rozhovořil, neboť je to velmi silné. Fascinující, jak kolikrát stačila malilinká náhoda, která naklonila žití tím nepatrným směrem, ale směrem záchranným. Styl knihy je prostě vyprávění, plyne v čase, nemá velké literární ambice, ale v někteých případech to ani není třeba.