Cesta

28.03.2013

Je to depresivní příběh.
Jako, když se podíváte 28. března ven a mrzne a sněží a domy se mrazem bortí.
A všude je sníh.
Nikdy na tu knihu nezapomenu.

20.03.2013

Skvělé, úžasné! Děsivé a depresivní, ale každou stránkou čtivé.

17.03.2013

Velmi poutavá kniha, několik dalších nocí jsem přemýšlela, co bych dělal se svými dětmi, kdyby nás něco takového postihlo....

09.03.2013

Těžko budete hledat depresivnější příběh. Hned od začátku se mi vryl pod kůži a nemohl jsem se od něho odtrhnout. Skvělé napsané ústřední duo otce a syna, jenž putují šedým světem.

04.03.2013

Dobrá kniha s pochmurným dějem, zejména pro milovníky post-katastrofických knih.

28.02.2013

Jedním slovem skvělé! Autor se mi trefil přímo do chutě, mám rád tyto post-apokalyptické hříčky :) Určitě si to ještě někdy přečtu.

27.02.2013

Dej vtiahne čitateľa hneď od začiatku. Perfektná atmosféra, niektoré pasáže pôsobia dosť hororovo. Predstavivosť je prinútená pracovať na plné obrátky. Odporúčam na čítanie počas dlhých zimných večerov.

19.02.2013

Oproti Kingovu Svědectví taková post-apokalyptická jednohubka, nicméně doporučuji přečíst.

Opravdu zajímavou atmosféru mi navodila cesta autobusem, kdy venku sněžilo, byla mi zima k zbláznění a zrovna mi nebylo moc dobře.

16.02.2013

Málokterá kniha mě osloví hned po prvním stránkách. A ještě méně knih mě dokáže tak emocionálně vyždímat jako Cesta. Blíže neurčený postapokalyptický svět, nevlídný, nebezpečný, pochmurný, beznadějný. Otec a syn, muž a chlapec, stále putující někam. Někam, kde je moře, Jih. Kde jim možná bude dobře. Je to vůbec možné, mít se na tomto světě dobře? McCarthy používá prosté, krátké a výstižné věty. Krátké dialogy bez uvozovek, vše prokládá vnitřními uváhami otce, který žije už jen a jen pro svého syna. Celý tento svět je tak depresivní, že jsem tu tíhu cítila i na sobě. Tu beznaděj, bezmoc, co bude zítra? Bude ještě zítra? A proč vůbec ještě žít? Příběhy, které se zabývají (ne)konečností světa mě prostě fascinují. Proč žít, když každý den je jen o boji o přežití? Dokonale napsaná kniha o smyslu života. Z její neurčitosti a nekonkrétnosti pramení také její největší síla. Vřele doporučuji. Není to veselá kniha, ale o to víc vám přinese.

14.02.2013

Ta kniha se mi opravdu nelíbila. A to jsem na ni byla vážně zvědavá. Nebylo mi jasné, proč pořád jdou a jdou, živí se zbytky a nesnaží se pokusit žít pro budoucnost - někde se usadit, něco pěstovat, vytvořit novou komunitu. Padaly na mne deprese.

26.01.2013

Otec předává své zkušenosti synovi. Učí ho morálce a hodnotám, ale sám se jimi často neřídí. Chlapec je citlivý, vnímavý, chce pomáhat. Svět je pustina. Zmizela zvířata i rostliny. Přežívají poslední lidé. Je stále větší zima, v noci tma, ve dne šero. Ticho, vítr. Marnost. Lidský svět v troskách. Tlupy těch, co ztratili lidskost. Vlečou otroky, mučí je, zabíjejí. Jedí.Otec a syn stále míří na jih. Ten představuje nejistou naději, která však slábne. Přesto putují, jako ptáci za teplem. Otec pomalu umírá, ale kvůli chlapci se snaží vydržet, dovést ho co nejdál.Vztah mezi otcem a synem je silný, přesto je mezi nimi velká propast. Muž ještě zažil opravdový svět, syn už jen to, co z něj zbylo. Nemůže porozumět, ale snaží se. Známé mezigenerační nepochopení. Zároveň snaha přiblížit se. Konec knihy je stručný, otevřený novému příběhu. Otec uspěl, vychoval ze syna člověka.

22.01.2013

Už dlouho jsem žádnou knížku tak nepřožívala. Pocit naprostě beznaděje, totální deprese a já zápasila s tím, že už se při čtení do té hrůzy nechci duchem vracet, ale zároveň chci víc, chci vědět, co bude dál.

12.01.2013

Tak jo.
Nejtenčí knížka, co vás donutí k největšímu zamyšlení.
Za dne zapuzené slunce krouží kolem země jako truchlící matka s lampičkou.

Zatím jsem viděla jen trailer "The Road" a nevím, jestli vůbec film chci vidět. Nic nemůže nahradit vaši představivost, tu šeď a beznaděj ... nebo naději?

07.01.2013

V téhle knížce se vlastně nic moc neděje. Hlavními hrdiny jsou muž a jeho chlapec, kteří neustále putují, aby přežili. Děj není zasazen do konkrétní doby ani místa. Veškerá akce je soustředěna na dvojici, popřípadě příležitostná setkání s jinými lidmi, které vždy velice rychle pominou a málokdy dobře skončí. Román je prosáklý beznadějí a utrpením, přesto se tu objevují jiskřičky naděje, často však velice rychle zadušené popelem.

06.11.2012

Trochu mi niečo na tej knihe chýbalo. Niektorí píšu, že nie sú spokojní so záverom knihy. No mne sa najviac páčil práve samotný záver.

21.09.2012

Krásně čtivá knížka, v jednoduchosti děje je jeho krása a složitost. Otevřené konce mě příliš neuspokojují, ale
co se dá dělat. Jednou takto lidstvo jistě skončí, je dobré se nad tím zamyslet.

06.09.2012

Člověk má při čtení této knihy pocit, že se nic neděje a pořád čeká, co bude. A ono nic. Ale to šedé, prašné NIC je popsáno tak skvěle, že se vám ta kniha bude v myšlenkách pořád vracet. Po přečtení jsem zkoušela i film, ale marná snaha. Kniha vás donutí představovat si tu krajinu a to, co zbylo. Film se zkrátka k mým představám ani nepřiblížil..

03.09.2012

Kniha mě ze začátku nebavila, nejsem totiž moc vyznávač knih, kde není "barevný" děj. Říkala jsem si, že na konci se musí něco zajímavého a velkého stát, když už ne v průběhu. Ale konec mě docela překvapil. Vlastně to nebyl ani konec, konec byl pouze pro chlapcova otce. Zajímalo by mě, jaké by bylo pokračování příběhu chlapce.
I když děj nebyl bůhvíjak na první pohled zajímavý, měl něco od sebe. Je to k zamyšlení a musím se přiznat, že jsem se u toho zamýšlela až moc. Ale byla to dřina, než jsem tu knihu dočetla.

23.08.2012

Jediným slovem: Deprese...Pesimismus na mě pršel z každé stránky.Jinak kniha čtivá a určitě čtenáře donutí k hlubokým úvahám...Pouť syna s otcem jsem opravdu prožíval,protože jsem si představoval jak bych řešil nelehkou každodenní situaci se svým synem já...