Byly jsme tam taky
Dagmar Šimková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43096/bmid_byly-jsme-tam-taky-4nG-43096.jpg
4
448
124
Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou. Strhující próza, při jejíž četbě běhá mráz po zádech.
Přidat komentář
Knihu jsem četla povinně, ale nikdy by mne nenapadlo, že ve mně nechá tak silný zážitek. Nevadil mi styl psaní, naopak se mi k tématu hodil. Je velmi těžké představit si, že toto je skutečnost, opravdu se to dělo. Silné myšlenky autorky mi v hlavě zůstanou ještě hodně dlouho.
Pro mne nikdy nepochopitelné , že něco takového se odehrávalo. Lituji osoby,které byli ochuzené o svůj čas bytí.
Jedna z těch silných knih, které stačí samotný příběh. Nikdy nepřestanu obdivovat sílu lidí, kteří přežili toto nepředstavitelné utrpení a vlastně zůstali vnitřně plně svobodnými.
Přečetla jsem knihu rychle a to myslím hodně rychle. Příběh je to velmi dramatický a po všech stránkách smutný. Ubírám hvězdičku za trochu rušivý styl psaní.
Z mého pohledu kniha zcela zásadní. Chvílemi jsem se přistihla, jak čtu s otevřenou pusou a vytřeštěným výrazem. Bylo mi ctí, Dášo.
Je smutné a hrozné, že se něco takového dělo, ale pořád jsem čekala kdy mě začne mrazit v zádech. Bylo to nudné. Kdyby to mělo lepší dějový spád, určitě by to bylo lepší. Ano, je to smutné, ale co my víme jestli se takových příběhů nedějí na světě stovky, možná tisíce.
No...nějak nemohu najít vhodná slova. Snad jen: v tomto případě anotace nelže, nepřehání...
Skvělá kniha a svědectví o hrozné době. Pokud ještě existuje něco jako povinná/doporučená četba na středních školách, tohle by nemělo chybět. Viděla jsem i jako divadelní představení s Nelou Boudovou.
Obsah sdělení ano, forma bohužel nikoliv. Nemohu uvěřit tomu, že jsem těch sto stránek četla tři dny.
Nejhorší na této knize je fakt, že se to všechno stalo! Běhá mi mráz po zádech!
Možná proto se mi kniha četla tak ztuha.
jasná výpověď o komunistických žalářích a komunistech. Hodně syrová a hodně drsná, hlavně proto, že je realistická. Komunisté se nikdy nezmění
Drsný příběh, drsnější o to, že se skutečně odehrál. Ještě teď mi z toho skáče husí kůže.
Knížka se mi četla dobře, občas jsem měla chaos v ostatních osobách, ale nic, co by mě hodně rušilo. Našla jsem i okamžiky, kdy jsem se zasmála. Ale neumím si představit, že bych v takové životní situaci dokázala najít tolik síly a ještě mít energii na žerty. Obdiv všem nevinným ženám, které lágry přežily... Tohle by měla být povinná četba.
Čekala jsem všechno, ale tohle ne. Knížku jsme přečetla za jeden den (je docela krátká). Je podaná velmi zvláštním způsobem, autorka lehce a naivně podává hrůzy komunistických politických procesů 50. let zavedené až do absurdního popisu, což je možná ještě hrozivější než realisticky popsat. Z neškodných názvů a popisů "stala se z ní turistka a taky jela na zájezd" už těm, kteří vědí, naskočí husí kůže.
Trochu mi vadily 2 věci - někdy jsem jí tu lehkost a nadhled nevěřila, možná bych ráda i přečetla to, tak po x letech věznění v nelidských podmínkách už byla na dně, jak litovala, že se zprotivila režimu, že neviděla konec a chtěla se vším skončit - myslím, že je lidské přiznat i to, že i před nadhled, humor a inteligenci prostě někdy člověka přemůže život. A další věcí bylo to, že kniha je páté přes deváté. Čtenář se neorientuje v postavách, v jejich popisech, kniha nemá začátek ani konec. Jen prostředek, který přeskakuje od jedné epizody a postavy ke druhé, z minulosti do přítomnosti.
Doporučuji k přečtení.
Na začátku mě ten až poetický styl rušil - zjevně mám v hlavě škatule: když o hrůzách, tak faktograficky... Později mě naopak okouzloval, šustění hedvábí, inteligentní ženství, žádný deník, ale literatura. Jinak bych k ostatním komentářům přidala, že smekám i před těmi, které lágry "zlomily" jakoukoli formou - to přece není důkaz slabosti, ale zrůdnosti mašinerie. A děje se to na světě i dnes.
Štítky knihy
paměti, memoáry Československo 50. léta 20. století komunismus autobiografické prvky socialismus političtí vězni pracovní tábory ženské věznice
Kniha Byly jsme tam taky je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 634x |
| Čtenářské výzvě | 152x |
| Doporučených | 75x |
| Knihotéce | 171x |
| Chystám se číst | 558x |
| Chci si koupit | 110x |
| dalších seznamech | 4x |
Povinná četba pro všechny, kteří nezažili komunismus na vlastní kůži. A dost možná i pro ty, kteří už stihli zapomenout.