• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Dagmar Šimková

Byly jsme tam taky

„V této knize je příběh ženy, která byla vězněna jako politický vězeň, o jejím utrpení, nelehkém životě, ale hlavně o obrovské odvaze, síle a o tom, že naděje umírá poslední. Život bez svobody, život za mřížemi, s násilím, život s minimem radosti, to prožila Dagmar Šimková, autorka této autobiografie, když ji bylo 23 let. V těchto letech ji v roce 1952 zatkli a v roce 1966 ji propustili. Člověk si při čtení uvědomí, jaké má štěstí, že tato doba již pominula. Doba ani dnes není moc příznivá a jen musíme doufat, že se něco takového nebude v podobné, nebo jiné formě opakovat. Kniha "Byly jsme tam taky", by měla být povinnou četbou ve vyšším ročníku ve škole a měl by si ji přečíst snad každý, aby si uvědomil, jakémi malichernostmi, hloupostmi se často zabýváme, že zloba, závist, zášť, strach a svár, jak nádherně zpívá Marta Kubišová v Modlitbě pro Martu, do krásně prožitého života nepatří a že si máme raději života, naší volnosti a svobody vážit, smát se, radovat se a žít.“... celý text
— Janizoun

---

Byly jsme tam taky

„"Přestože je text často velmi náročný z obsahového i jazykového hlediska, měla jsem problém knihu odložit, příběh se velmi rychle odvíjí. Kniha by se dala považovat za dokument, ale mocně působí na čtenáře i jako literatura. Na autorce si vážím toho, že se nebála vše popsat bez přikrášlení jak situace, tak charakteru spoluvězeňkyň, není se tedy co divit, že po prvním vydání knihy (1980) se některé z nich cítily silně dotčené. Já jsem četla už 9. vydání této knihy obsahující fotografie Dagmar a ostatních spoluvězeňkyň, ale také dovětek, který se věnuje osudu Šimkové po skončení knihy," píše Marika (17 let) ve své recenzi pro facebookovou skupinu Nezletilí kritici.“... celý text
— Nezletilci

---

Byly jsme tam taky

„Opäť dielo, ktoré sa mi napriek svojmu neveľkému rozsahu dostalo hlboko pod kožu. Umelecky vznosný, bohatý jazyk s mnohými metaforami, miestami až poeticky nežný, naopak dodáva zverstvám komunizmu na reálnom prežitku, zdôrazňuje ich. Nejde o to, kto, čo a prečo. Ide o to, čo sa odohráva v človeku, ktorému násilne odobrali slobodnú vôľu a zadupali ju do zeme. "... svobodný člověk je vždy aspoň částečně pánem svého žití. Zapráskne dveřmi, aby ukončil hádku, přestěhuje se do jiného domu, vstoupí do trapistického kláštera, dá se z trucu naverbovat do cizinecké legie, vyjde si do Stromovky nalokat se čistého vzduchu a klidu, napíše vzteklý dopis milence, opije se v nevěstinci, koupí manželce na usmířenou kytičku sněženek, vynadá paní ve frontě na citróny, že předbíhá - i v omezeném světě těch dní má stále ještě možnost zchladit si žáhu, vybouřit se z mizérie, něco udělat, něco odmítnout, někoho poslat k čertu, být chvíli sám. Ale ve vězení není úniku."“... celý text
— Čand@

---

---

Byly jsme tam taky

„Kniha, která je bohužel čím dál víc aktuální, opravdu by to měla být povinná četba nejenom pro školy ale pro všechny občany, kteří už zapomněli na to, jaké to bylo za komunistů a teď na ně vzpomínají skoro s láskou, nechápu. Jasně, autorka není profesionální spisovatelka, dala do knihy jen to, co jí přišlo podstatné. Ale proto není kniha o nic horší. Ale chápu, že pro náctileté holčičky to může být nuda a rády se otřou o styl, nebo formu.“... celý text
— malpet

---

Byly jsme tam taky

„Ačkoliv je to skvělá kniha, nesedne každému. Mě uchvátila. Popisy postav, jejich směřování i děj mi připadaly dostačující. Je to próza, ne faktografie, takže nemá smysl vyjmenovávat, co tam chybělo nebo mělo být jinak. Doporučuju autorům takových komentářů napsat vlastní text, kde bude vše zmiňované, ráda se na něj podívám. Tato kniha je skvělá.“... celý text
— Ninushka