Bůh v renaultu ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Čtvrtá povídková knížka nejúspěšnějšího českého spisovatele přináší směs pocitů a nálad, jejichž spojnicí je empatie. Mistr silné, mnohdy překvapivé pointy tentokrát nechává svou osvědčenou zbraň často oněmělou. Vzdává se toho, co je bezpečně efektní, ve prospěch toho, co je nebezpečně pravdivé. Hrdinové vieweghovsky svěžích povídek prožívají naše pocity, touhy a strachy — a nabízejí katarzi, která každý takový akt nevyhnutelně doprovází....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343323/big_buh-v-renaultu-HDy-343323.jpg 2.8125
Nahrávám...

Komentáře (41)

Kniha Bůh v renaultu

jprst
25.11.2020

Ze slušnosti k autorovi jedna hvězda, ale jinak dost ubohý vzorek současné autorovy tvorby. Jinak stále příklad, že autorovo jméno prostě prodává bez ohledu na kvalitu pozdější tvorby.

KLHannah
03.09.2020

Po dlouhé době jsem sáhla po Vieweghovi. Kniha na mě působila temným, depresivním dojmem. Bylo to takové povídání životem zlomeného chlápka. Pan autor si něčím prošel a dává to do svých knih.


norrasun
06.08.2020

Mě to nijak nezklamalo, četla jsem to se zájmem.. a to ani není můj oblíbený autor..ano, je to místy sebelítostivé a bolestínské - ale přiznaně, a celkem s vtipem.

zluk
19.01.2020

Nuda. Ani jsem nedočetla. Svih a lehkost je fuč. Nahrazena sebelitosti a sexem za kazdou cenu.

AnjaBo
04.01.2020

Je ohromná škoda, že knihy Michala Viewegha už nejsou, co bývaly, než si prošel, čím si prošel. Určitě je ale budu dál číst a doufat v překvapení.

danielavachova
03.11.2019

Pro mě jedna ze slabších knih Viewegha,přesto jsem dočetla.

Efča59
10.10.2019

Tak asi takhle. Jako oddychovka do nemocnice dobrý. Ale marně se snažím najít starého dobrého Viewegha. Jedná se v podstatě o soubor povídek "o ničem" :-D. Jedna povídka o krásném posledním dnu a posledním přání se mi tedy líbila, naopak poslední povídku bych do knihy nezařazovala. Protože kdo si chce číst bez jakékoli navaznosti ofňukají o tom, jak je těžké potkat na akci skorobyvalou manželku

PPS
28.05.2019

Čekal jsem to horší. Vieweghovi z počátků (Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu, Povídky o lásce...) to v mých očích nesahá ani po vazbu (a kdyby to napsal někdo jiný, nějaký nový mladý autor, jsem zvědav, jestli by mu to vydali) ale špatné to není: z autora-playboye a ironika se stal unavený, kousavý sebeironik. Pro někoho dojemná zpověď (jsem si jistý, že nějaké autobiografické prvky jsou přítomny), a pro někoho jiného fňukání "celebrity" sražené na zem, navíc fňukání průměrně napsané. Povídky často mají slabou nebo žádnou pointu, ale zase jsou krátké a čtivé. Na druhou stranu jsem zde objevil něco, co jsem nemyslel, že někdy uvidím: existenciální otázku v díle Míši "Kurva, kozy, sakra" Viewegha! Zkrátka nám Viewegh trochu vyčpěl, hodně potemněl, zestárl, ztratil pýchu a humor mu trochu zhořkl a vymizel. Chápu lidi, kterým se to líbí, chápu ty, co se jim to nelíbí. Celkově si to po druhé asi nepřečtu (i díky té "čurací" povídce, která mě bude ještě dlouho strašit ve snech), ale četby nelituju (nutno ovšem podotknout, že jsem knihu četl během nemoci a kdybych měl na práci něco lepšího,ale coby kdyby...). Moje pátá knížka od tohoto autora a teď vzhůru na obávanou Muž a žena, která prý značí počátek samého konce české literatury. Už se těším!

1