Budúcnosť
kniha od: Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246250/bmid_buducnost-abs-246250.jpg
3.8
799
Technický pokrok a rýchle napredovanie európskej civilizácie konečne vyústili do splnenia večného sna ľudstva – vďaka genetickým zásahom človek oklamal starnutie a stal sa nesmrteľným. Ale má to aj svoju odvrátenú stranu. Európu postihlo preľudnenie. Priestoru na život je málo, lesy či lúky sú už len dávnou spomienkou a súčasťou umelých parkov a chránených rezervácií. Na každom kroku stoja gigantické mrakodrapy, vystavané na základoch európskych miest. Situáciu s preľudnením preto treba podriadiť prísnej kontrole. Strana nesmrteľnosti, jediná vládnuca strana, prichádza s riešením a zavádza Zákon voľby. Z najzákladnejšieho inštinktu človeka – plodenia a zachovania vlastného rodu – sa stáva najťažší zločin a ľudí, ktorí sa odvážia splodiť dieťa, potrestajú vpichnutím akcelerátora starnutia a odvedením protizákonne splodeného potomka do internátu. Previnilcov, ktorí sa aj napriek hroziacemu trestu rozhodli splodiť dieťa, má na starosti Falanga, bojový oddiel spadajúci priamo pod Stranu nesmrteľnosti. Jan Nachtigal je pravou rukou veliteľa jednej z početných jednotiek Falangy. Práca je preňho zmyslom jeho nekonečnej existencie. Nechce veľa, iba trochu lepší plat a väčšie obydlie. Ale aj napriek skromnej túžbe sa napokon zapletie do súboja o najväčšie túžby ľudstva – právo na nesmrteľnosť a právo na pokračovanie rodu.... celý text
Romány , Sci-fi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)
Originální název:
Будущее (Buduščeje) , 2013
více info...
Komentáře (231)
Komentáře 231 Recenze 12
Na Metro 2033 jen tak něco nemá, ale tato kniha si s dějem a poutavostí u mě zajistila stejnou příčku.
Kniha se čte dobře podle mě lepší než Metro i když má hodně stránek tak mě příběh plně chytnul že jsem vydržel číst i celou noc.
Ze začátku mi trvalo, než jsem se pořádně začetla. Ale ke konci už mě dost zajímalo, jak to celé skončí, a podobný konec jsem vlastně čekala.
Ne že by se od knížky člověk nemohl odtrhnout, ale je to pohled na budoucnost z jiného úhlu. Ve společnosti, která dosáhla nesmrtelnosti, musí dojít ke kontrole porodnosti, to není nové téma ve sci-fi s tímhle pozadím, ale zajímavé jsou prostředky, kterými toho Glukovsky dosahuje a vyžaduje.
Velmi čtivý román, některé pasáže jsou opravdu strhující. Líbil se mi mnohem víc než Metro 2033. Zajímavý pohled na budoucnost...
Budúcnosť ľudstva je (ako zvyčajne) desivá. Náladu vám táto kniha nezdvihne. No za prečítanie stojí.
Predtým som od autora prečítala len Metro 2033, ktoré ma príliš nenadchlo. Bola som však prekvapená, ako odlišne od Metra je tento román písaný. Autor pôsobí ako omnoho vyzretejší, drsnejší a aj dejovej logiky má viac, hoci stále sú tam diery (čo vo svete takmer bez rastlinstva vyrába kyslík? Ako rieši "vírus nesmrteľnosti" mutácie v DNA, ktoré sa podstatnou mierou podieľajú na starnutí? Ak môže mať niekto otvorenú kupolu vo výške 10 km nad zemou, keď podtlakom by upadol do bezvedomia? A ako sa postava 503 dostala von, keď mala zostať v internáte navždy?...). Inak ale ide o pútavo napísané a akčné dielo. Nechápem, kde komentujúci podo mnou videli rozvláčnosť, ja som sa častokrát nemohla odtrhnúť.
Hlavný hrdina je antipatický a zlepšuje sa to len nepatrne. Oveľa viac mi však s blížiacim sa koncom prekážalo, ako do mňa autor tlačil posolstvá o rodine a smrteľnosti. Hlavná postava nasadá z bezcitného egocentrika do klasického hodnotového klišé, ktoré mi v knihách už lezie krkom. Kto prežije, kto umrie a ako to skončí pre celé ľudstvo začnete tak trochu šípiť. Autor sa necháva priam otrocky zväzovať tým, čo sa robí a čo sa nerobí. Jediné, čo z týchto otrepaných morálnych schém trošičku vyčnieva je
SPOILER!
hrdinov sex s oboma jeho nevlastnými matkami...
ENDSPOILER
Tahle kniha je pro mě perla mezi perlami. Samozřejmě to není kniha pro každého. Řekl bych, že většina čtenářů není nastavená na styl psaní tak jak ho prezentuje pan Glukhovsky. Ano, ta kniha má (jak tomu říkám) přílivovou vlnu, kterou když překonáte a položíte se do děje, stane se něco neuvěřitelného. Zůstala a zůstane mi v knihovně a určitě se k ní znovu vrátím.
Vďaka Glukhovskému dielu Metro 2033 sa stalo čítanie kníh mojim obľúbeným koníčkom. Vzhľadom k tomu, že sa mi páčili ďalšie jeho diela ako Stanovište 1 a 2, tak som vedel, že ďalšou knihou v poradí bude Budúcnosť. Je to v podstate po dlhom čase moja ďalšia Sci-fi kniha, pretože som posledné roky čítal prevažne iba fantasy. Po prečítaní musím povedať, že moje pocity sú zmiešané. Autor píše občas veľmi zvláštnym štýlom a zbytočne detailne opisuje prostredia, ktoré následne aj tak využije minimálne. Na to som si u neho už zvykol, ale príde mi, že v tomto diele zbytočne naťahoval takto dej. Celkovo mi príbeh prišiel niekedy moc rozťahaný a podľa mňa by sa kľudne zmestil do 350 strán a nie do 526.
V čom však autor exceluje sú postavy, ktoré sú napísané výborne a vzhľadom k tomu, že sa autor vracia do ich minulosti, tak sa o nich dozvieme úplne všetko. Glukhovskému sa podarilo vytvoriť veľmi zaujímavú hlavnú postavu, ktorá rozhodne nie je kladným hrdinom, ale práve preto je uveriteľnejšia a ľudskejšia. Okrem toho jeho správanie a rozhodovanie pochopíte hneď potom ako odhalíte celú jeho minulosť. Bohužiaľ musím úprimne povedať, že od samotného príbehu som čakal viac. Áno minulosť postáv alebo kapitoly o tom ako sa vychovávajú jednotky Nesmrteľných sú zaujímavé, ale čakal som, že to bude skôr o politike a súperení medzi Stranou nesmrteľnosti a Stranou života, do ktorého bude hlavná postava zapletená. Boj týchto dvoch strán tam v podstate je, ale odohráva sa skôr v pozadí a autor sa venuje skôr samotným postavám, čo je super, ale ja osobne som čakal niečo trochu iné.
Docela dobrá kniha se zajímavým příběhem, ale možná je příběh místy zbytečně moc natahovaný. Do strany 400 to pro mě bylo zajímavé, ale ne tak, že bych se nemohl dočkat až si zase půjdu číst. Kdežto posledních asi 200 stran? Ty jsem dal jedním dechem. Dočítal jsem tuhle knihu asi spíš jen proto, že jsem jí nechtěl mít v knihovně nedočtenou. Kdyby se kniha osekala o různé zbytečné a zdlouhavé pasáže a nechalo se v ní jen to podstatné, byla by to pecka.
Já nějak nevím.. Chvílemi jsem byla naprosto vtažená do děje a vzápětí jsem vůbec nechápala, proč čtu dále. Námět je skvělý, to je bezpochyby, ale kniha obsahuje tolik hluchých míst, která nejsou ničím zajímavá, že mi to prostě kazí celkový dojem. Zkrácení by určitě ději prospělo.. A bohužel se musím přidat ke komentářům dalších čtenářů, že s tak nesympatickým hlavním hrdinou (a vlastně většinou postav) jsem se v žádném příběhu dlouho nesetkala.
Do konce jsem se pročetla se zaťatými zuby, už tady v komentářích zaznělo, takhle nesympatického hlavního hrdinu (který pro mne tedy zůstal nesympatickým až do konce), aby kraj světa pohledal... přelidnění, život v minimálním osobním prostoru, spartánská výchova dětí bez rodiny... přišlo mi, že od každého kousek už jsem kdysi četla jinde. Po Metru zklamání.
Knihu jsem odložila po dočtení osmé kapitoly. Námět i dystopický svět budoucnosti, ve kterém se vše odehrává, je zajímavý, ale nesedla mi utahanost příběhu ani styl psaní. Navíc mi byl hlavní hrdina od prvního okamžiku velmi nesympatický, což je u knihy vyprávěné v první osobě velký problém. Je možné, že se ke knize jednou z nudy vrátím, ale do té doby se na ní bude jen prášit.
Výborný námet. Možno by som dala viac hviezdičiek, keby kniha nebola tak neskutočne uťahaná. Hlavná postava bola nesypatická, vlastne aj celá tá doba a prostredie... Keby mala polovicu strán, už tak by to bolo dosť.
DG ma vyborne napady, je to inteligentni clovek skvele hovorici vice jazyky... Umi knihy dobre rozjet, ale po vrcholu vzdy padaji dolu... Zacatek bych hodnotil i na plno, stred uz o hvezdu min, skoro konec jeste mene no a konec.. Skoro az skoda slov.. A je to skoda.. Ten napad a myslenka je skvela.
Dovolim si jednu myslenku. C19 zabylo 5m lidi v tuto chvili? Ale za stejnou dobu je na Zemi o 80-100mil lidi vice, nez bylo pred pandemii... Roku 2022 Zeme dosahne 8MLD zijici populace.... Porodnost v prepoctu na zenu je nizsi, ale zen je vice (samozrejme i muzu), temer vymizela detska umrtnost, stoleti lide nejsou o nic vzacnejsi, nez jahody na zimu v Bille....
Roku 1922 nebylo na Zemi ani ne 2MLD lidi a jeste pred nimi byla dalsi svetova valka... Za 100let o 6MLD lidi vice... 100let! Mozna uz my - deti revoluce -, ale zcela urcite nase deti (nar.2020 a pozdeji) budou resit problem, ktery znici jakoukoliv etiku, zazite mantinely a mozna i Zem samotnou.. - Prelidneni. V prubehu veku se zmeni pohled na valky a epidemie. Kolik lidi bude 2122 na zemi? 10-12-20-30MLD? Je tedy smrt jednotlivcu nas nepritel a nebo spojenec pred smrti spolecnosti? Vi jen budoucnost...
Dmitrije Gluchovského mám rád, nepochopil jsem nikdy, proč se používá v češtině jeho poangličtěné jméno a ne klasický přepis z ruštiny.
Tato knížka se Gluchovskému nepovedla a nebo nejsem ta správní cílová skupina. Když jsem měl za sebou cca 150 stran, měl jsem za sebou snad deset pokusů knížku odložit, protože mě to vůbec nebavilo. Současnost, vzpomínky na minulost, halucinoidní sny – to vše se míchalo dohromady. Nuda, popisy sexu, vidin, snů. Nic se pořádně nedělo. Pak se začal objevovat trošku příběh. Ve chvíli, kdy Jan odcestoval do Barcelony a přišel popis slumů, jednotlivých skupin lidí, kteří tam žijí, připadal jsem si, že čtu Metro 2033 a navštívil jsem některou ze stanic.
Čím více se knížka blížila ke konci, začalo to mít logický děj, který byl ale předvídatelný. Jan na posledních několika stránkách najednou zjišťuje, kdo je jeho matka, kdo jeho otec. Je to podáno jak bombastické odhalení, hlavní hrdina to nemůže pochopit, ale dalo se to předvídat o dobrých 200 stran zpátky. A závěr je vyloženě v hollywoodském stylu, kdy všichni musí dostat naději.
Námět knížky je dobře zvolený, ale hodilo by se to zestručnit na cca 250 stran, kdy by to dostatečně stačilo. Tady Gluchovský uměle natahuje román na cca 640 stran a ta hluchá místa tomu neprospívají.
Být toto první knížka od Gluchovského, kterou jsem četl, po další už nesáhnu.
Už dlouho se mi nestalo, abych četla sci-fi tak dlouho jako tentokrát. A nemá to nic do činění s objemností knihy. Kdyby mě zaujala, stačil by mi na 644 stránky maximálně týden. Do hrůz, jaké zasadil autor do lidské budoucnosti jsem pronikala s nechutí, nicméně jsem vytrvala a jsem ráda. Lidstvo nakonec dostalo šanci, ve kterou jsem doufala po celou dobu četby. Kéž bychom i ve skutečnosti vzali rozum do hrsti. Zatím to na moc rozumu nevypadá.
Už dlouho se mi nestalo, abych četla sci-fi tak dlouho jako tentokrát. A nemá to nic do činění s objemností knihy. Kdyby mě zaujala, stačil by mi na 644 stránky maximálně týden. Do hrůz, jaké zasadil autor do lidské budoucnosti jsem pronikala s nechutí, nicméně jsem vytrvala a jsem ráda. Lidstvo nakonec dostalo šanci, ve kterou jsem doufala po celou dobu četby. Kéž bychom i ve skutečnosti vzali rozum do hrsti. Zatím to na moc rozumu nevypadá.
Asi mi prostě nesedí autorův styl. Už s metrem jsem se prala a v Budoucnosti se mi potvrdilo, že mi prostě nesedí. Na mě spousta zbytečných částí, postavy jsou pro mě jaksi nesrozumitelné, neumím se s nimi sžít. Jinak námět není špatný, nelituju přečtení, ale do dalších jeho knih už se pouštět nebudu.
Budoucnost poloviny dvacátého pátého století. Děsivá budoucnost nesmrtelných lidí. Tohle dílo dalo jistě autorovi nějakou práci, aby své myšlenky a poselství přetvořil v knihu o 642 stranách. Některé pasáže byly fakt skvělé, některé zarážející (jak tohle mohlo projít korekturou a korektností?) a jiné zcela zbytečné. Kniha se ubírala jiným směrem než anotace a začátek slibovaly, konec je plný katarze a z docela odpudivého hrdiny se stala "pochodeň" osvětlující cestu za lepším člověkem, lidstvem, které se posune vpřed. Kniha stojí za přečtení, ale na pět hvězd mi tam chybělo větší využití potenciálu SF světa klidně na úkor rozvláčných filozofických úvah.
Kniha natáhnutá na skřipec. Přes 600 stran rozvláčného příběhu. Nápad a myšlenka je vskutku zajímavá, ale potenciál nebyl vytěžen. Možná třikrát za celý příběh jsem cítil napětí. Jinak spousta povídání, filozofických a náboženských úvah, utápění se v depresích. Pro někoho může být kniha úžasná, pro mě ne. Hrdinsky jsem ji celou přelouskal, písmenko po písmenku. Kéž bych se jí vyhnul a přečetl místo toho dvě jiné, hubenější a povedenější. Nikoho neodrazuji, námět hezký, leč za mě nevyužitý.
Nebolo by to zle,ale podla mna moooc natiahnute a autor to cele dost rozpitvaval furd..
Nedokázala jsem se od knihy odtrhnout. Úžasně napsaný strhující příběh distopické budoucnosti poukazující na lidskou sobeckost a potřebu mít vše.
Líbí se mi detaily co se týče zvýšené spotřeby antidepresiv a úzkostných projevů a PTSD hlavního hrdiny.
Postavy mají logický vývoj a propracované osobnosti - nejednotvárné...
Děj se postupně vyjasňuje jak zamlžené zrcadlo, vše postupně do sebe krásně zapadá. Nečekal jsem, že na konci tohoto sci-fi budu dokonce i dojat, bravo!
Pro mne je tato kniha velkým zklamáním a mohu říct, že je za mě asi nejhorší ze všech, které jsem od pana Glukhovského četl. Krásná obálka, dokonce i skvělý námět, ale...
Některé pasáže jsou velmi zdlouhavé a kniha obsahuje na můj vkus až moc "vaty". Snažil jsem se tuto knihu přečíst celou, avšak po velmi dlouhé době je to kniha, kterou jsem dočíst nedokázal. Vlastně si jí nechávám v knihovně, abych měl všechny všechny autorovy knihy.
Když už se do četby knihy pustím, tak to nevzdávám, i když u této jsem se musel hodně přemáhat. Dobrý námět, který se ale autorovi podařilo střídáním poutavých pasáží s naprosto nezáživnými a rozvleklými proměnit v cosi nudného a špatně stravitelného.
"Humánna" Európa budúcnosti. Nesmrteľnosť, večná krása, večná mladosť. Ale má to jeden háčik - nič nie je zadarmo - večný život sa dá zaplatiť tým, že nebudete mať potomkov. Ak máte deti čaká vás rýchle starnutie - vylúčenie so spoločnosti a nakoniec smrť.
Reálne vykreslenie budúcnosti, ľudstvo je premnožené a obyvateľstvo je regulované. Reguláciu zabezpečuje komando Falangy, hlavným rozprávačom príbehu je Jan, ktorý tiež patrí do Falangy.
Príbeh sa čítal fajn, nemôžem napísať, žeby som sa nudila, alebo by mi vadil štýl písania. Čo mi asi v polovici knihy začalo vadiť bola sentimentálnosť a náhly prerod hlavného hrdinu - na dystopický román na môj vkus až príliš romantiky.
V knihe sa našlo aj veľa pekných myšlienok, páčila sa mi symbolika s ktorou sa Dmitry zahrával (masky Apolóna, názvy veží,..).
V porovnaní s Metrom 2033, Metrom 2034 (ktoré je podľa mňa skvelé) a úžasným atmosférickým Textom je to na 3*.
"Debilom nesmiete dôverovať, ale veriť slabochom je ešte nebezpečnejšie."
Zklamání. Obálka i příběh navnadil, ale už po prvních stránkách se dostavilo rozčarování. Hlavní postavy i styl prostě nejsou stavěny na tolik stran. Od stránky 100 byl příběh už natolik nezáživný, že jsem knihu po dalších 100 stranách zavřela. Velký potenciál, který nebyl využit. Škoda.
Vcelku realistická budoucnost lidstva. Želbohu se nekoná osidlování okolního vesmíru, lidé se štosují na rodné hroudě vertikálně výš a výš, jelikož se není kam šířit. Všechen nám známý svět je zastavěný až běda a samozřejmě, ve stylu Blade Runnera, čím výše tím lépe. Budoucnost ale není tak černá jak se zdá. Přišli jsme na to jak vyjeb... pardon, jak přelstít genom a jsme konečně "skoro" nesmrtelní. Vlastně, nejsme nesmrtelní. Jen dokážeme díky übervodě v trubkách žít dokud nás někdo nesejme.
Že je vždycky něco za něco ví už dnes skoro každé malé dítě. Vyjma mileniálů. Sorry děcka, ale vy jste trochu jiná kategorie.
Tudíž, po vzoru nynější ČLR je to kdo z koho...
Potomek, nebo věčný život? Toť otázka.
A tady se pan Glukhovsky slušně rozjel, jelikož po famózním Metru 2033 a slabém Metru 2034 využil myšlenek z filmu Potomků lidí, Dickových paranoidních, ale realistických fantasmagorií a okořenil to drobky pana Bacigalupiho. Celek je tak syrovou, pornografickou, hnusnou budoucností bez hrdinů, kouzel a zázraků. Jednoduše budoucností jež mají mazlíčci tak rádi. Možná jsem se už dost naspoileroval - sám to nesnáším, sorry - ale dostanete těžko stravitelný příběh psaný ne úplně přehledným stylem jež je protkaný nemálo duševními monology hlavního geroje. Mimochodem, to je vcelku slušný čur... no, víte kdo. Naštěstí jím zůstane do konce. HappyEndy fakt nemám rád.
Nuže, dost bylo spoilerů, nečtěte jiné komentáře, nedívejte se na, pro mě nepochopitelné hodnocení tady, a vrhněte se do víru světa vašich dětí, protože se budete divit, budete se královsky bavit a budete pekelně kroutit hlavou co že to ten rusák vymyslel za příběh.
V podstate sa dá povedať, že je to taký Ruský Blade Runner berúci si príklad hlavne z knihy Stalker plný rôznych filozofických myšlienok a hustej atmosféry.
Neodporúčam čitateľom s chronickou depresiou, alebo s inými psychickými problémami...
Nacházím se v životním období, kdy upřednostňuji krátkou a údernou zprávu, příběh či myšlenku. Tří hodinové filmy nebo 600 stránkové knihy si dávám pouze v případě, kdy společnost garantuje kvalitu. U Budoucnosti jsem však poprvé v životě dal na obálku, ze které dýchá hustá atmosféra, základní synopsi o nesmrtelnosti a v neposlední řadě na zvučné jméno autora. Nedal jsem tedy na Vás čtenáře a ignoroval průměrné hodnocení. A udělal jsem chybu. Musel jsem se nutit do čtení, protože vedle zajímavé myšlenky se jednalo o nastavovanou kaši, která byla nejen zbytečná, ale i neskutečně nudná. Jan se na základě okolností nechá vláčet po Evropě a hledá smysl života, své kořeny a odpověď na otázku zda je nesmrtelnost fakt tak super. Celé to téma by mělo větší koule, kdyby to Dmitri naňahňal na 300 stran. Věřím, že pak by se to na databaziknih.cz dostalo do "červených" čísel.
"Konec světa byl odvolaný ... zůstaneme na této planetě navždy ... odteď až na věky věků ..."
Zní vám to optimisticky? Nenechte se mýlit, Glukhovský vytvořil předobraz možného světa budoucnosti, který se vám líbit nebude.
Svou vizi, která se snaží zodpovědět otázku: kam směřuje lidský druh?, postavil na několika premisách, které čím dál rychleji roztáčejí pomyslnou spirálu "možností":
... jsme totiž posedlí posouváním limitů našich zásahů do lidské reprodukce, neschopní stanovit si hranice pro naše "hry" s lidským genomem,
... troufale se pouštíme ve stále větším měřítku do genetických modifikací rostlin a živočichů, pošetile se přitom domnívajíc, že jsme tak nalezli řešení, jak nasytit naši pomalu přeplněnou planetu,
... jsme zlenivělí, díky technologiím, kterými jsme se obklopili, a tak daleko méně ostražití a daleko víc ovlivnitelní ve své touze po trvalém blahobytu a štěstí, které si zabezpečujeme mj. čím dál větší spotřebou antidepresiv či jiných pilulek pochybného štěstí a blaženosti,
... a jsme neschopní ve své deklarované rovnosti a pseudohumanitě - nekonečné možnosti všem - přiznat si pravdu, že stále platí, že není jedno, kde jste se narodili a jaké karty vám životní loterie vložila do rukou.
Možný závěr?
Troufale se díváme do budoucnosti, šťastní z možností zbavit se svých neduhů, tragicky romantičtí ve svých představách o radostné budoucnosti, urputně se držíc iracionální víry v naši téměř všemocnost "z nebe jsme sesadili Boha, protože i nebe potřebujeme pro ten bilion lidí, kteří obývají tuto planetu" ... a přitom si nevidíme ani na špičku nosu ...
... stejně, jako obytné věže vypínající se vysoko do nebe, vypíná se i naše lidské sebevědomí, a přitom nejsme vůbec připraveni, že může znenadání a bez varování přijít zemětřesení nepředvídatelných rozměrů, které výdobytky našeho "intelektu" může poslat zpět k zemi, jako domečky z karet, a spolu s nimi i naše sebevědomí dotýkající se nebes, těsně před tím, než mu někdo, či něco, přeťalo spojení se zemí, aby se bez přirozené opory, rozsypalo na milion kousíčků, z kterých poslepovat něco, jako zdravý přístup k životu, zvládne ve zhýčkané a kolektivně oblbované Evropě budoucnosti, jen málokdo ...
Glukhovského sci-fi thriller je tak daleko víc spíš dost sžíravou a poměrně přesnou kritikou našich lidských bolístek a neduhů ... nejen budoucnosti ...
Takže, až budete číst, nezapomínejte, že stále platí, že ... "konečnost lidské existence - představuje podmínku existence".
PS: ... a pak je tu ještě "věčnost" ... to je ovšem jiný level ... jenom někdy a jenom někdo dokáže jednat s vědomím věčnosti ... "nesmrtelným se totiž člověk stává svými skutky" ... takže, nezapomínejte na to, že nesmrtelný není člověk, ale mohou se stát ... jeho skutky :-).
Štítky knihy
budoucnost nesmrtelnost přelidnění sci-fi ruské romány
Kniha Budúcnosť je v
| Právě čtených | 59x |
| Přečtených | 1 048x |
| Čtenářské výzvě | 215x |
| Doporučených | 79x |
| Knihotéce | 512x |
| Chystám se číst | 706x |
| Chci si koupit | 204x |
| dalších seznamech | 17x |