Boje ve Východní Africe za světové války 1914-1918

Boje ve Východní Africe za světové války 1914-1918 https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208891/bmid_boje-ve-vychodni-africe-za-svetove--208891.jpg 4 5 2

Paul von Lettow-Vorbeck (1870-1964) byl zkušeným koloniálním válečníkem. Vojenskými historiky je považován za nějvětší postavu guerillové války. Po vypuknutí první světové války zde vedl zdlouhavou a úspěšnou partyzánskou válku proti Britům, Belgičanům a Portugalcům. Ačkoliv měl k dispozici jen málo německých vojáků a pouze několik tisíc domorodých askariů, vzdoroval přesile až do listopadu 1917, kdy byl konečně z německé kolonie vytlačen. Pokračoval však v boji v Mosambiku a v sevení Rhodesii. Vzdal se teprve po uzavření příměří v Evropě, v listopadu 1918. Jeho osobní líčení je objektivním a ojedinělým svědectvím o partyzánské válce na málo známém válčišti, kde Němci nebyli nikdy poraženi. Kniha je doplněna původními kresbami a fotografiemi.... celý text

Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: ekniha , Elka Press
Originální název:

Meine Erinnerungen aus Ostafrika , 1920


více info...

Přidat komentář

Igor1311
02.01.2021 4 z 5

Boje vo východní Africe nie sú len skvelým opisom bojov nemeckej armády a ich domorodých spojencov, ale taktiež je to veľmi pekný opis africkej divočiny. Generál Vorbeck podrobne opisuje vedenie partizánskeho boja, mentalitu svojich bojovníkov a najme domorodcov, ktorí boli podstatným elementom pri bojoch. Niet sa čomu čudovať, že bol označený ako najväčšia postava partizánskej vojny, pretože s malým oddielom, ktorý sa neustále zmenšoval dokázal viazať a porážať omnoho väčšie a lepšie zásobené nepriateľské uskupenia. Bola to doba, kedy sa ešte ctil rytiersky kódex a so zajatcami bolo slušne zaobchádzané, teda aspoň z väčšej časti. Text je obohatený o dobové kresby Askariov, o skutočné fotografie života v Afrike, bojov a vojakov.

braunerova
13.01.2019 4 z 5

Kniha se v originále jmenuje krásně poeticky "Moje vzpomínky na východní Afriku", je to ale neuvěřitelně podrobný deník o bojích v Tanzanii, Mosambiku a Rhodesii. Německá východní Afrika, obklíčená ze všech stran spojeneckými koloniemi a britským loďstvem, neměla nejmenší šanci na přežití. Přesto se díky geniálnímu plukovníkovi Vorbeckovi poslední jednotky vzdaly až 3 dny po ukončení války. 3000 Němců a 11 000 askariů na sebe časem vázalo až 300 000 Angličanů, Belgičanů, Indů, Jihoafričanů, Portugalců a domorodých vojáků. Ovšem pro čtenáře je tato guerillová válka stejnou pohromou jako pro Angličany - snad 1000x čtete strohou zprávu: na místě A rota B pod velením důstojníka C přepadla oddíl nepřátel a bylo zabito a zajato XY evropanů a barevných. Musím ocenit moc krásné kresby askariů a jejich manželek. Kupodivu množství vzpomínek věnuje plukovník zásobování a stravování armády:

"Angličtí Evropané, kteří toto místo chránili, si uvědomili, že jejich zásoby jsou ztraceny. Aby tomu přinejmenším zčásti zabránili, vrhli se na alkohol, který byl v táboře, a padli do našich rukou v dosti ovíněném stavu."