Bez srdce

,,Proč je havran jako psací stůl?"

Milujete Alenku v říši divů?
Milujete ten bláznivý, dokonalý svět?

Příběh se odehrává ještě před tím, než se z Catherine stane Srdcová královna.
A proč se tomu tak stalo.

Cath netoužila stát se královnou.
Chtěla být úspěšnou pekařkou a cukrářkou.
Otevřít si podnik se svojí služebnou a přítelkyni Mary Ann.

Markýza - matka Catherine má jiné plány a to, aby se nebohá Cath provdala za Srdcového krále.
Jenže na ples, na kterém chce král požádat Cath o ruku, se objeví nový dvorní šašek.

Okouzlující a záhadný Šprým.
A Cath to k němu táhne.

Nemáte tušení, jak jsem se u tohoto příběhu tetelila jak blázen. Miluji tento svět.
Šklíba, Kloboučník (když se objevil tak jsem pištěla radostí), romantická linka mezi Šprýmem a Cath, a i to jak se Catherine začala měnit.
Byla řízená životem své matky, že jí mi bylo kolikrát líto.
Měla svůj sen, o který se nechtěla jen tak vzdát.

Jak to ale dopadlo a proč..
A proč je havran jako psací stůl?

To se dozvíte pouze, když si to přečtěte.

Přiznám se, po nějaké době jsem brečela a dost.

Tak ale tohle byla síla!

(SPOILER) Tahle kniha mi zlomila srdce… a pak mi ukázala, jak přesně vzniká někdo, kdo už žádné nemá. Už od začátku byla mezi Catherine a Šprýmem neuvěřitelná chemie. Věřila jsem jim úplně všechno. Šprým je pro mě jedna z nejlepších postav celé knihy. Hodný, pozorný, skutečný gentleman. Milovala jsem jeho slova, jeho gesta, jeho lásku ke Catherine. Bavilo mě na něm úplně všechno. I jako šašek byl skvělý a jeho vystoupení mě fakt bavila. Jeho příběh byl perfektně vymyšlený úkol ukrást srdce královny, ale místo toho se do ní zamilovat už při prvním pohledu… to mě zasáhlo přímo do srdce. Catherine je postava se, kterou je nemožné nesoucítit. Nechtěla moc, netoužila po koruně ani po moci. Chtěla jen péct, otevřít si pekařství se svou nejlepší kamarádkou a žít obyčejný život po boku toho, koho milovala. Místo toho jí rodiče, společnost i osud vzali úplně všechno sen, lásku, budoucnost. A nakonec i její srdce. Jediné, co jí zbylo, byla bolest a pomsta. Mary Ann byla stejný zloduch jako její rodiče. Všichni jí brali život, který chtěla, a nutili ji žít ten „správný“. Klóbrc mě moc nebavil, přišel mi nudný a nerozuměla jsem mu. Občas mi děj přišel zdlouhavý, hlavně části kolem pekařství mě tolik nebavily, i když chápu, proč byly pro příběh důležité. Naopak mě hodně bavily pasáže se třemi sestrami a celý děj kolem nich. Poslední kapitoly jsem doslova hltala jak jsem nemohla jsem přestat číst. Král byl vyloženě blbeček. Vadil mi skoro celou knihu, ale ke konci to vlastně dokonale zapadlo. Stejně jako všechno ostatní. Ke konci začalo úplně všechno dávat smysl a přesně tak to mělo dopadnout. Havran naopak neměl tolik prostoru, ale jeho věrnost ke Šprýmovi byla silná. A ke konci… Catherine a Havran spolu byli neuvěřitelní. Mocní. Bezcitná Srdcová královna a její popravčí. Když si Catherine představím, jak sedí na trůnu a na rameni má havrana, mám husí kůži. Smrt Šprýma bolela nesmírně, ale vidět jak se Catherine mění na Srdcovou královnu bylo dokonalý. Moment, kdy Líza vrazila Cath do prsou dýku a vytrhla jí srdce, které bylo zlomené a zčernalé, byl tak smutný, ale zároveň to byl tak silný moment. I když je pravda, že za smrt Šprýma mohla samotná Catherine a moc dobře to věděla miluju, že kniha končí Petrovou smrtí a větou „Srazte mu hlavu.“ Catherine byla silná, autoritativní… skutečně bez srdce.

Je jedna ráno a já jsem dočetla tento skvost.
Příběh mladé Catherine mi přirostl k srdci.A Šprým byl taky úžasný.A klóbrcovo kloboučnictví..nemám co dodat.
I když jsem tajně doufala,že zázrakem bude dobrý konec..tak ne.Přisahám,že jsem měla už jen kousek abych se rozplakala,protože Catherinina proměna,mě drtí..vždyť jen toužila po lásce.A pak..to skončilo.

Myslím,že název skvělé vystihuje knihu,protože Cathrine je v knize Bez srdce.

A jentak.Proč je havran hako psací stůl?

Knihu jsem četla dlouho a i když byla fajn, za mě svět Říše divů nabízel mnohem víc. Emocí, imaginace, prostředí. Momenty, které mě jako jediné skutečně bavily, byly převzaty z originálu a zbytek se kolem nich jen tak loudal. Nebylo to špatné, ale čekala jsem víc.

Tato kniha mne překvapivě bavila a byla jsem mile překvapena.
Bylo to čtivé a příjemné. Užila jsem si ji a mohu jen doporučit.

(SPOILER) TENHLE KOMENT JE JEDEN VELKÝ SPOILER SÁM O SOBĚ!!!
Jestli jsem někdy řekla, že "Příběh Levany" je nejlepší kniha co M.M. napsala, okamžitě na to zapomeňte!!
Tohle bylo MNOHEM božštější než Levana!!!!
A to bambilionkrát!


Nejsem si jistá jestli chci autorku obejmout za to že napsala takovou dokonalost, anebo zabít, protože mi zabila moji lásku!!!!!
Šprýme jak bez tebe budu žít!!
Jo, přiznávám. Byl to pro mě obrovský šok a bez breku se to neobešlo.

Cath byla fajn, celkem chápu její vášeň v pečení, ale jinak to nebyla nějaká legendární postava.
(Šprým forever!!)

Alenku v říši divů (nebo za zrcadlem, fakt nevím :) jsem možná kdysi dávno četla (anebo taky ne :) a absolutně nic si z toho nepamatuju, a tak jsem si říkala jestli to vůbec pochopím. Bylo to úplně v pohodě, ale spíš to asi bylo tím že to byla jenom minulost Srdcové královny.
Nějak jsem po celou doby čtení čekala na to, kdy se to konečně zvrtne a pokazí a kdy se Cath stane Královnou.
Bylo to drastické, ale žiju :D

No, nějak na ukončení, moc vám děkuji že jste vytrpěli můj výlev pocitů :D

Pokud váháte nad četbou téhle knihy, okamžitě váhat přestaňte.
Fakt to stojí za to. Emocionálně velmi náročné, ale já vám věřím!

P.S. Omlouvám se za nejspíš hodně velké množství vykřičníků, ale pokud jste tuhle knihu četli, myslím že to chápete.

Pusinka pro vaas!
(prý to potřebuje ještě o vykřičník navíc :D

(SPOILER) Na příběh Srdcové královny jsem se nesmírně těšila a nakonec mě nezklamal. Už od začátku mě do sebe vtáhnul, Cath jsem si oblíbila a těšila se na to, jak její a Šprýmův příběh skončí. Ačkoli nejsem úplný znalec světa Alenky v Říši divů, užila jsem si všechno ve stejné míře, jako bych byla zarytý fanoušek. Přála jsem si, aby nikdy nebyl konec, ale ten přišel a bohužel nebyl úplně šťastný. Nevím, proč jsem čekala, že dostanu happyend, když je Srdcová královna zlá, ale tak nějak jsem v něj doufala. I přesto musím knihu jen doporučit, už jen díky jejímu dokonalému prostředí a atmosféře. Rozhodně nelituju přečtení.

(SPOILER) Knížka byla hezká, i když začátek mě moc nebavil. Pak mě ale příběh vtáhl a tetelila jsem se štěstím z Cath a Šprimaře. Konec mě úplně dostal – žádný happyend, i když jsem v něj celou dobu doufala. Postupně mi příběh lámal srdce. Očekávala jsem romantiku, ale dostala jsem něco temnějšího. Moc se mi líbilo, jak autorka zapracovala motivy z Alenky v říši divů. Připomínalo mi to příběh zlé sestry z Alenky v říši divů předcházející události před originálním příběhem.

Příběh srdcové královny z Alenky v říši divů toho měl hodně co nabídnout a to, jak se toho autorka zhostila se mi velmi líbilo.
Děj nebyl nijak závislý na Alence, ale zároveň to nadpřirozeno, prostředí, zvyky a tradice byly za mě vystiženy naprosto perfektně.
Kniha se krásně četla a byla poutavá, nemohla jsem se od ní odtrhnout a to mám na knihách ráda.
Originalita postav jako byl Šprým, nápad s pořádáním čajových dýchánků - naprosto úžasné!
Příběh byl tak dojemný a tak hrozně krásný. Když postavy trpí, trpíte taky. Když se radují, radujete se s nimi.

Opravdu, jsem ohromena. Jak by řekl kloboučník - Klobouk dolů.

Bez srdce je fantasy kniha, která nás vtáhne do říše divů s netradičním pohledem na osud Srdcové královny. Tentokrát však není jen nelítostnou vládkyní, ale především dívkou s krásným snem – Catherine, dcerou markýze, která touží stát se pekařkou, vlastnit svou pekárnu a mít srdce naplněné láskou.

Jenže osud má jiný plán. Zamilovaný král chce Catherine požádat o ruku, ale zrovna v ten moment vstoupí do jejího života nový dvorní šašek. S pomocí kocoura Šklíby Catherine uteče z králova dosahu a začíná se tajně scházet s tímto charismatickým šaškem, zatímco král ji nadále zahrnuje přízní.

A jak to dopadne? Někdy může člověk přijít o srdce tím, že ztratí někoho koho hluboce miluje a ztráta milované osoby bolí nejvíce. Ač rodiče dosáhnou svého a z Catherine se stane královna, její srdce zůstane zlomené. Tak začíná příběh její proměny v nelítostnou vládkyni říše divů.

Zajímavý podivný příběh zrovna takový jako Alenka v říši za zrcadlem.

(SPOILER) Tuto knihu mi doporučila starší sestra, a protože máme podobný styl na knihy tak jsem se rozhodla že si ji přečtu. Já prostě tuhle knihu nedokážu popsat. Chytla mě už na začátku a nepustila mě ani na okamžik. A pro příště Marisso, nedávejte tam ty popisy těch cukrovinek!!! Já to prostě nedávala jak se mi sbíhaly sliny!!!
Alenku v říši divů jsem měla vždycky ráda a musím říct že tohle bylo ještě lepší než Alenka!!!!
A že zabili Šprýma...
JAK JSTE TO MOHLI UDĚLAT!!!???
Probrečela jsem celou tuhle dobu co jsem dočetla knihu a začal psát komentář, což se rovná tak pět minut. A při psaní komentáře pořád brečím...
Jo a Cara.17 přesně moje slova...
Cath rozhodně není jediná bez srdce...
Já bez srdce budu určitě několik týdnů (ne nedělám si srandu) a na tuhle knížku budu hodně dlouho vzpomínat...
V dobrém i špatném smyslu.
KDO JEŠTĚ NEČETL, MUSÍ TO NAPRAVIT!!!
A na konec si připravte kapesníčky.
Mám v plánu si přečíst i měsíční kroniky a renegáty takže se určitě mám na co těšit. Tisíckrát, ne MILIONKRÁT doporučuji.

(SPOILER) Než jsem začala číst, říkala jsem si - chm, to bude reteling na Sněhurku. No, ne :o) Tak jo, Alenka v Říši divů a Za zrcadlem - ty nepatří k mým oblíbeným. Ale hned mě to vtáhlo do děje a musím říct, že to byly úplné cukrářské orgie :o) :o) :o) To bylo týrání čtenářů :o) Ovšem, tak nějak se tam propletlo vícero pohádek - retelingů na pohádek, které byly v poslední cca dekádě zfilmovány. Nejprve jsem si říkala, že to bude časově spadat po Alence a ... zase ne. Dobrá, zorientovala jsem se až na konci :o) Jak jsem tak četla, hlavně první půlku až dvě třetiny, tak jsem si říkala - sakra, tam se ale vůbec, VŮBEC NIC neděje !!! Dočetla jsem ze setrvačnosti a taky jsem chtěla vědět, kdy to bude jakože bez toho srdce. No, dočkala jsem se. Pěkně jsem se zamyslela v celém tom kontextu příběhu o Alence. Jak vám jednou někdo vyrve srdce, nejde vrátit. Nebo jo? ...

Bolavý, ale Nádherný příběh o Srdcové královně z říši divů.
Co se stalo ještě před Alenkou? Proč je Královna Catherine tak, krutá a Bez srdce?
- Protože, ho někomu už dala, ale dobrovolně!
A za jakou cenu? Co vše obětovala, Co vše ztratila?
Rodina si pro ni přála jen to nejlepší a přesto to nebylo to co by Cath chtěla,
- Vezmeš si Krále a Staneš se Královnou a budeš mít všeho dostatek, budeš slavná a budeš vládnout, to tě učiní šťastnou. My jsme tví rodiče my víme co je pro tebe nejlepší. -
Ale Cath má své plány, svou budoucnost. Nebo to jsou jen nesplnitelné sny?
Jaký je její OSUD? Může ho změnit?
A to se dozvíte jen tehdy až si knihu o lady Catherine Pinkertonové a jejím Osudu. Osudu? Nebo rozhodnutí, které učinila?
.
Za co to obětovala?
Jeden takový potrhík ze Šachova by se našel. A ta naděje a láska je nemožně možná!
.
"Nejlehčí způsob, jak něco ukrást, je přesvědčit danou osobu, aby se toho vzdala dobrovolně."
.
8/10
Ze začátku trochu "nuda" protože se snažíte do příběhu dostat, chápat ho. Ale teď to zpětně miluju. Ten zmatek který dává smysl. To propojení s Alenkou!!
Zajímavé postavy a jejich jména. Všechno žije a má svůj úděl. Klobouky,

Catherine je nadšená cukrářka a jejím snem je založit si vlastní pekařství. V kuchyni tráví spoustu času a její výrobky jsou vychvalované. Bohužel je dcerou aristokrata, a očekává se od ní, že se dobře provdá a bude se účastnit nudných večírků a intrikářských her. Její koníček je tolerován jen proto, že její dorty si oblíbil sám Král.
Král si ale oblíbil i Cath samotnou, a hodlá si ji vzít, což se Cath ani trochu nezamlouvá. Obzvlášť, když potká okouzlujícího Šprýma, Kloboučníka a Březňáka... a začnou se dít věci.

Marissa Meyer vystavěla Lewisův svět Říše divů téměř dokonale a zasadila do něj prequel k Alence. Celou knihu se hrdinka vyvíjí, a z naivní pekařky se stává zahořklou Srdcovou královnou. Vývoj postav byl neskutečně propracovaný, a postavy samy mě také uchvátily. Svět je postavený jako skutečný, Říše divů má své prazvláštní logické pochody.
Bez srdce je čtivá, okouzlující kniha plná emocí a podivných situací, která vás chytne a nepustí.
Doporučuji všemi deseti, obzvlášť fanouškům Marissy Meyer.

Na Marissu Meyer jsem od čtenářů slyšela a četla spoustu chvály. Pro tuto knihu jsem se však rozhodla i z důvodu, že mám Alenku v říši divů ráda a tudíž jsem si tento retelling nemohla nechat ujít.
Nicméně po dočtení... zaprvé, ano, chvála na autorku rozhodně byla na místě a zadruhé už chápu, proč mi jedna kamarádka říkala, že tahle kniha byla skvělá, ale doma ve své vlastní sbírce ji nechce.
Já ji taky rozhodně nechci!

Příběh o zrodu Srdcové královny je strašný, šílený, smutný, nervy drásající a srdce lámající.

Je zvláštní a jistým způsobem alarmující, že o zlých lidech (nebo postavách) častokrát smýšlíme tak, že jsou zkrátka zlí - dáme jim takovýto štempl a víc je neřešíme. Jen málokdo uvažuje nad tím, proč tomu tak je. Marissa Meyerová se nad tím však pozastavila a bravurně ukázala příčiny proměny milé a laskavé dívky v tak obávanou osobnost, jakou je v Říši divů Srdcová královna.
Chápu, že ne všem čtenářům Říše divů vyhovovala a nad chováním určitých hrdinů (ať už se to týkalo Krále či rodičů Catherine) zůstával rozum stát, nicméně autorčina práce s psychologií a vývojem postav v tak potrhlém světě si určitě zaslouží potlesk.
Mimo to se jí povedlo zdařile ukázat, že pokud necháte o sobě a svém životě rozhodovat druhé, nakonec skončíte tam, kde se vám to vůbec líbit nebude.

Jediné, co mě trochu zklamalo, byly rozvleklé a méně záživné pasáže. Sice i tyto části přispěly k vytvoření uceleného obrazu Catherinina příběhu, ale kdyby byly o kapičku kratší a třeba i jinak napsané, nezlobila bych se.

A ten konec? Jeden z NEJBOLESTNĚJŠÍCH, jaký kdy byl napsán! A pokud si myslíte, že si z vás dělám šprýmy jako Šprým, řeknu to takhle: Možná jste na četbu natěšení a spěcháte do svého čtecího křesla stejnou rychlostí jakou chvátal Bílý Králík, avšak až se uvelebíte, pustíte se do knihy a při tom budete spokojeně pokuřovat jako Houseňák, uvolněnost bude rázem tatam.
Nejednou budete lomit rukama nad Catherininým chováním, které bylo stejně nesmyslné jako chování ptáka Blbouna, nejednou budete mít chuť Krále vyhostit na Petrovo pole a nechat ho tam místo kralování pěstovat dýně a nejednou si budete přát mít tak rychlé nohy jako Zajíc Březňák, abyste unikli blížícímu se krutému konci. Leč marně. Závěr příběhu vás snadno dožene. Bude na vás cenit zuby v širokém úsměvu kočky Šklíby a potom vás schlamstne jako Tlachapoud své oběti. Sežvýká vás, vycucá a vyplivne. A vy se i přesto, že vám po dočtení poslední strany nezbyde než před autorčiným umem smeknout Klóbrcovým kloboukem, budete dalších několik dní cítit jako Catherine - bez srdce.

Od spisovatelky už jsem četla jednu sérii Renegati a líbila se mi tak jsem sáhla po téhle(ne jenom kvůli autorce ale už jsem ji měla vyhlidnutou dyl). Knížka byla dobrá četla se skoro sama nebyla sice moc akční kromě konce ale ani mi to nevadilo. Z konce se budu ještě dlouho zapamatovavat protože au

(SPOILER) Mayerovou jsem si docela rychle oblíbila a po přečtení Měsíčních kronik se stala jednou z mých oblíbených autorek.
Jelikož mám ráda Alenku v říši divů, tak jsem si tuhle knížku musela přečíst. Příběh byl opět velmi čtivě napsaný a rychle mi ubíhal.

Máme tu hlavní postavu Catherine, která je dcerou markýze, miluje pečení a chtěla by si se svou služkou pořídit pekařství. Bohužel je ale ze strany rodičů nucena do svatby s králem, který je btw o 15 let starší než ona a pořádný hlupák. (17/32)
Jednoho dne je Catherine pozvaná na ples, kde ji chce král požádat o ruku. Než k tomu ale dojde, Catherine uteče do zahrady, kde potká dvorního šaška Šprýma.

Catherine byla jako postava ok, ale skoro celou knihu jsem měla chuť s ní zaklepat a natlouct ji do hlavy trochu toho vzdoru. Měla spoustu šancí se svým rodičům vzepřít a říct ne! Stejně tak měla spoustu příležitostí odmítnou krále nebo mu dát aspoň najevo, že o něj nemá zájem.

Král sám o sobě byl taky perlička, veselý, uhihňaný, upocený a naprosto lhostejný k věcem kolem něj. Choval se jako malé dítě a místo aby řešil závažné věci (např Tlachapouda - halóo), pořádal večírky a předstíral, že se nic neděje.

Šprým byl spolu s Klóbrcem hrozně fajn postava. Postupně se dozvíte, že měl Šprým v Srdcově určitou misi (která jen tak mimochodem nedávala smysl... ) a snažil se, aby se Catherine za krále neprovdala, protože se do ní sám zamiloval. To byla jediná část, která mě trochu nudila, protože se dost opakovala. Pokaždé, když chtěl král Catherine požádat o ruku ji šprým zachránil a svatbu oddálil.

Konec je nám asi všem jasný, ale i tak jsem víc než Catherine litovala Klóbrce.