Babička
Irena Obermannová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472356/bmid_babicka-RcU-472356.jpg
4
97
35
Knížka o stárnutí, mládnutí a sexu. Nová Irenina kniha je jejím návratem k „původní Obermannové“, autorce bestseleru Deník šílené manželky, který byl také zfilmován. Ve svém novém románu se tak navrací k tomu, v čem je nejsilnější – ke sdílení silných ženských emocí, tabuizované pocity nevyjímaje a hlásí se i k odkazu Boženy Němcové, jak dává tušit už sám název. Xénie se stala babičkou. S tímto novým stavem se vypořádává po svém. Podobně jako se vztahem ke své vitální matce, aniž by si uvědomovala, že i energická maminka jednou umře. Stane se a Xénie má hluboký žal. Jako by toho nebylo málo, kdosi jí ukradne urnu s matčiným popelem. Při svém pátrání po urně se Xénie postupně dozvídá o své matce stále překvapivější věci. A také o sobě. Narazí na rodinné tajemství, o kterém neměla ani ponětí a když se má rozjet do světa, aby našla své předky, vypukne celosvětová pandemie. Xénie se místo do ciziny přesune na venkov do polorozbořeného domu, pěstuje byliny, zpívá a navzdory karanténě poznává muže, který jí je tak blízký, že nedodržují dvoumetrové rozestupy. A Xénie zhulena diviznou se nepřestává divit, když probudí své skutečné já. Nakonec i tu urnu najde, i když úplně jinde, než by ji kdy napadlo.... celý text
Přidat komentář
Pěkně se to četlo a ta historie maminky Aňuty byla skvělá (až do smrti). Ještě jsem si úplně nezvykla na covid období v knížkách, jak v tom žijeme, tak mě to ještě unavuje a nebaví. Ale jinak dobrá knížka, zvedla mi náladu.
Čtení pro stárnoucí ženy. Ale docela dobré čtení. Vyrovnávání se se smrtí matky a hlavně její jaksi dodatečné poznávání a pak vlastní život skoro šedesátileté Xenie, která je alter egem autorky, v období, kdy se jí zrovna moc nedaří a je v čase korony uklizená na chalupě na venkově. Její vztahy zejména s dcerami a vnoučaty, taky s mrtvou maminkou a taky tak trochu s jedním chlapem, názory, úvahy, činy..... Za mě částečné souznění, k zamyšlení a i inspirace.
ÚŽASNÁ KNIHA :-)
Pro mě opravdu skvost.
Příběh o životě a smrti, napsaný lidsky, upřímně a čtivě.
Novodobá Babička je opravdu jedinečná.
Xénie se věkem blíží k šedesátce a hodně už toho prožila. Vypráví o práci, lásce, o dětech, vnoučatech a především o zesnulé mamince z jejíhož deníku se dozvídá plno překvapivých a nečekaných informací.
Ve vzpomínkách na maminku jsem se viděla a to mě úplně dojímalo.
Několikrát jsem si při čtení říkala: " Přesně, to sedí."
MOC DOPORUČUJI !!!
SMYSLEM ŽIVOTA JE ŽÍT!
MĚJ SLUNCE V DUŠI,
JARO V TĚLE
A VŠECHNY TRABLE POŠLI DO PRDELE :-)
Úžasné, ani nevím jak, ale najednou jsem byla na konci. Pozdě peru prádlo, pozdě vařím oběd. A co má bejt, jako. :)))) Díky, užila jsem si to.
Nečetla jsem předem ani anotaci, ani recenze. Vůbec jsem tedy nevěděla, kam mě autorka ve svém vyprávění zavede. Mé tušení, že bude opět velmi osobní, se potvrdilo. A žasla jsem, jak mi najednou byla tato kontroverzní spisovatelka blízká.
Krásná kniha od ještě krásnější babičky. A ještě jedna * navíc za Valašské Meziříčí. Jen by mě zajímalo, v které krásné vile na Fügnerce Aňuta žila. Jsou tam dvě jak od architekta. V jedné žije již stařičká paní bývalá učitelka z hlucháku. Zvláštní podobnost, ale s příběhem nemá nic společného.
Trochu ukňouraná zpověď na téma, jak nikdo nechce ženy nad padesát, které se ovšem nedají a ještě světu ukáží zač je toho loket. Trochu pátrání po ztracené urně s popelem a díky tomu odhalené tajemství rodu. Zbytek je vlastně covid deník. Jako oddechovka na dovolenou docela dobré.
Prvních pár stránek jsem přečetla váhavě...a pak jsem najednou byla u konce knihy. Tak mě zaujala. Hezky napsaný příběh dvou žen, matky a dcery, kdy dcera se po smrti matky dozvídá mnohé nejen o ní, ale i (možná zejména) o sobě. Kdyby nic jiného, tak vás tahle knížka přiměje uvědomit si, jak je život křehký a jak rychle utíká, co všechno vlastně o svých nejbližších (potažmo o sobě samých) nevíme a přesto je leckdy soudíme a jak moc nás jejich ztráta zasáhne. Važme si svých rodičů, protože - jak říkával můj táta - odejde-li táta, odejde chleba, odejde-li máma, odejde všechno...
Musím říct, že mne IO příjemně překvapila. Po přečtení některých mladických úletů, po nechutně rozmáznutém románku (všichni víte s kým) a podivném dopisování si s Kafkou, jsem se zařekla, že knihu téhle „sepisovatelky“ si už nikdy nekoupím. Ale ta obálka se mi tolik líbila. Tak jsem jí dala fakt poslední šanci. A jsem moc ráda. S chutí jsem si přečetla knihu konečně dospělé ženské a vyzrálé spisovatelky, která stále hledá sama sebe, bilancuje, má odvahu podívat se do minulosti, vypořádat se s profesní krizí i nelehkou koronavirovou dobou a začínat znovu a úplně jinak. (Tu diviznu musím vyzkoušet). Téma „-sátiletých“ žen – už dávno zralých matek a čerstvých babiček, ale stále ještě dcer, svazovaných láskou a povinností k rodině a zároveň stále toužících po lásce a plnění si vlastních snů - je teď být módní (a je to dobře). Tohle je jedna z nejlepších knih, s tématikou ženského stárnutí,, kterou jsem zatím četla – nenutí se do humoru a „diblíkovství“ za každou cenu, je velmi upřímná a otevřená, křehká i silná. Kapitoly o mamince mne velmi dojímaly.
Knížka přečtená za jeden den, líbila se mi a krásně jsem u ní relaxovala po náročnějším závěru pracovního týdne. Je to knížka pro ženy po padesátce, je současná, česká a čtivá. Často jsem s autorkou souzněla. Za mnohé zajímavé myšlenky (ať už autorčiny nebo citované), za témata, která nebývají zrovna častá v románech pro ženy a za převažující optimistický tón celé knihy, dávám nakonec plné hodnocení.
Ta kniha mi mluvila z duše. Líbila se mi. Četla jsem i jiné knihy od autorky, ale tahle se mi fakt líbila.
Na novou knížku své oblíbené spisovatelky jsem se moc těšila a jsem nadšená, knížka mě naprosto dostala. Tématy, která také řeším, vypořádanými způsobem, jenž mně dodal obrovský optimismus. Děkuji, paní Obermannová!
Štítky knihy
ženy matky a dcery stárnutí rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2011 |  Tajná kniha |
| 2004 | Deník šílené manželky |
| 2021 |  Babička |
| 2004 | Matky to chtěj taky |
| 2017 | Dobré duše |
krásný vztah k matce prochází celou knížkou. ale moc me to nebavilo, úplně jsem autorce příběh a její prožívání této životní etapy neuvěřila