Pandemie
A.G. Riddle
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386071/bmid_pandemic-ggx-386071.jpg
4
111
36
Archiv vymírání série
1. díl
Loď pobřežní stráže Spojených států objeví na dně Severního ledového oceánu vrak ponorky, která nenese jakékoli výsostné znaky a neodpovídá žádnému oficiálně registrovanému plavidlu. V jejím nitru jsou následně nalezeny důkazy vědeckého pokusu, který od základů změní naše chápání lidstva. Doktorka Peyton Shawová, epidemioložka amerického ministerstva zdravotnictví, patří mezi špičkové odborníky zasahující proti novým nemocem po celém světě. Jde o samotářskou a nebezpečnou práci, v níž je jen otázkou času, kdy narazíte na protivníka, který bude nad vaše síly. Obávaná chvíle možná nastala ve chvíli, kdy Peyton v odlehlé keňské vesnici dochází při hledání původu nového smrtícího onemocnění k závěru, že jde pouze o předehru ke spiknutí s dalekosáhlými následky. Desmond Hughes procitne v berlínském hotelovém pokoji, aniž by tušil, jak se do něho dostal. Na podlaze nalezne mrtvého zaměstnance bezpečnostního oddělení nadnárodní farmaceutické korporace. Na útěku před policií se ke své hrůze dozvídá, že má nejspíš na svědomí právě probíhající pandemii – a je také asi jediným žijícím člověkem, který ji dokáže zastavit. Zatímco se patogen šíří světem, Peyton se s Desmondovou pomocí zoufale snaží odhalit temná tajemství, která si jistí lidé chtějí za každou cenu nechat pro sebe.... celý text
Přidat komentář
Jo, tohle byla kniha podle mého gusta. Trochu jsem se bála toho počtu stran a přiznávám, že kdyby se pár stránek vyškrtalo, asi by to úplně neuškodilo, ale nevadilo mi to. Ba naopak i přes svou tloušťku mě kniha stále udržovala v napětí.
Zkraje je možná trochu složitější se zorientovat vzhledem k počtu postav, občas dost odborným popisům a odbočkám, které nejsou pro samotný příběh zas až tak důležité, ale když se po nějaké době dostanete do souvislostí, už to šlape jak hodinky.
Nejvíc mě na tom bavila ta reálnost. Sám autor v úvodu zmiňuje, že spousta věcí je založena na reálných poznatcích, což je mi vždy sympatické.
Kamenem úrazu je ale ta fantasmagorie, kterou autor předvedl ke konci. Nebýt jí, možná bych uvažovala i o pěti hvězdách.
Na knihu jsem si dělala zálusk už od doby vydání, bohužel dostala jsem se k ní až nyní, ale musím říct, že to čekání za to stálo. Někdy mě mrzí nepěkné komentáře k tvorbě autora. Hold toto čtení není pro všechny :oD.
My kdo jsme četli vše co A.G.RIDDLE napsal víme, že jsou v knize použité věci, které si musel skutečně nastudovat a to není lehké zvlášť, když jeho tvorba je dějově velmi obsáhlá. Skutečně klobouk dolů.
----------------SPOILER---------------
Čemu se musím, ale smát a neberu to jako nic špatného. Mám pocit, že trochu (hodně) vykrádá sám sebe. Pandemie se v mnoha ohledech podobá trilogii "Atlantský gen". A kdo je zvyklí na to, že mrtví lidé v jeho příbězích ožívají a nejsou tak mrtví jak se zdá, ty nic nepřekvapí.
Už aby tu bylo pokračování. :oD
Knížku přinesl domů z knihovny manžel a velmi si ji pochvaloval. Tak jsem po ní také sáhla a byla jsem příjemně překvapená. Ačkoliv podobná témata nevyhledávám, příběh se četl dobře a ani mi nepřišlo, že je knížka opravdu objemná.
Téma záměrně vyvolané pandemie, která má sloužit k nátlaku na vlády zemí, je dost děsivé už proto, že je celkem reálné. Hlavní postavy jsou uvěřitelné, zápletka přitažlivá. Doporučuji.
Nápad dobrý. Začíná také dobře. Bohužel zápletky jsou překombinované, rozuzlení mnohdy nepravděpodobná a použití cimrmanovských modelů ...nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn... jsem se srdečně smál. Veselost mi kalil jen fakt, že jsem si knihu koupil. Půjčit si ji, odložil bych ji daleko dříve.
Je to již druhé a pro mě poslední zklamání od tohoto autora...
Začalo se to rozjíždět celkem slušně, ale v průběhu se bohužel ukázalo, že hlavní zápletka je značně překombinovaná. Korunu tomu nasadil závěr, kde se vyrojilo spoustu od začátku "mrtvých" postav, které byly do všeho zapletené dávno předtím než se odehrává první půlka knihy.
Závěr by se dal shrnout do obligátní věty: Luku, jsem tvůj mrtvý otec, tohle je tvoje dávno mrtvá matka a tohle tvoje dvě zesnulé sestry, navíc jsme všichni zednáři a máme plán o kterém neví ani tvá opravdu mrtvá knihovnice :D ....
A navíc o epidemii - pandemii vlastně vůbec nejde!
Podobně jako u ostatních - za začátků dobré, pak špatné až vyloženě blbé. Sice se to tváří jako seriozní příběh o pandemii, ale je to jen velká koule volovin propojená konspirací tajemného starobylého řádu, plochých postav a klišé. Po 200 stráckách už jsem přeskakoval různé "flashbacky" a zbytečné rozhovory s kategorie "doják, musíme zachránit svět". Po třech stovkách knihu odkládám a už si na ni asi nikdy nevzpomenu. Jak už zmínili jiní, připomíná Dana Browna, ale je to samé klišé, dopředu víte co se stane, kdo je kdo, co kdo řekne a epidemie je jen špatně nakreslená perníková chaloupka na divadelním představení základní školy. Pokud chcete jen zabít čas a nehledáte originalitu, tak to ujde. Pokud chcete něco víc s epidemii, doporučuji Svědectví od Kinga
Tahle kniha mne zpočátku velmi nadchla. Je napínavá, čtivá (až na některé popisné pasáže) a stránky rychle ubývaly, ač je to docela bichle. Jenže... čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc mi to připomínalo knihy Dana Browna. Nic proti němu, vrátil mi zpátky čtenářský zápal, ale po pár jeho knihách jsem ho prokoukla, v půlce knihy věděla jak to dopadne, a přestalo mne to bavit. U téhle to bylo stejné. Většina knih má slabší rozjezd a pak mne mrzí, když jsem na konci, u téhle to bylo přesně naopak. Na další díly se nechystám, přesto si myslím, že to není špatná kniha. Jen teda... ti přeživší nemocní se z toho dostali nějak moc rychle. Vždyť i jen "obyčejná" chřipka člověka skolí nejméně na dva týdny. ;-)
Téma pandemie je pro mě velmi zajímavé, jelikož poslední dobou vyhledávám jen knihy se sci-fi tématikou. Ačkoliv se kniha docela táhne, protože se autor stále vrací do daleké minulosti a vše se snaží rozebírat dopodrobna, stejně jsem se k ní vracela každý den, abych zjistila co bude dál. Na jednu stranu bych tak uvítala více akce, některé pasáže mě celkem nudily, ale zároveň jsem se chvílemi cítila, jako bych tam byla s Peyton a Desmondem taky. Později jsem však už pochopila, proč nás autor zasypával tolika informacemi. Snad jen pasáže s Elliotem mi připadají nadbytečné. Suma sumárum hodnotím pozitivně a oceňuju autorovu píli kterou na napsání knihy musel vynaložit.
Skvěle vystavěný příběh, vzrůstající napětí, do poslední chvíle člověk neví, jak to skončí a hlavně pěkně otevřená vrátka na další díl. Těch skoro 700 stran přečteno během chviličky.
Na knihu jsem narazila docela náhodou a jsem moc ráda, že jsem si jí koupila. Příběh mě úplně pohltil a já se nemohla odtrhnout. Tahala jsem jí všude s sebou :) Bylo to parádní čtení a já už se nemůžu dočkat dalšího dílu!
Tak nejprve se musím pochlubit tím, že když jsem si tuto knihu půjčila v knihovně, tak mi paní knihovnice řekla, že jsem první čtenář, který si ji tam půjčil, že ji vystavila teprve před 15 minutami:-) A druhá pěkná věc je, že jsem první, která sem k této knize napíše komentář.....kniha mě opravdu chytla, příběh je napínavý, prolíná se minulost s přítomností, je fakt skvělá. Doporučuji ji přečíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Atlantský gen |
| 2016 | Let 305 |
| 2018 | Pandemie |
| 2015 | Atlantský mor |
| 2015 | Atlantský svět |
Hned zpočátku by se mělo říct, že kniha asi není úplně pro každého a nejspíš to ve svém komentáři ještě zopakuji. Kniha je nesmírně složitá, v čem? To vysvětím kníže.
Někdo má rád od-dechovky nebo 200, 300 stránkové knížky co přejede za jeden dva dny a ani u toho nemusí moc přemýšlet. Tahle kniha k nim určitě nepatří. Se svými 700mi stranami se může pyšnit označením: Mohutná, a proto je škoda, že je v paperbacku. Nicméně už samo 700 stran naznačuje, že nepůjde o nějakou jedno večerní záležitost a já se trochu bál, že mi to zabere pár týdnů(nejsem tak rychlý nebo zarytý čtenář), ale díky mé nespavosti a příběhu jsem ji přečetl asi za 6 dní.
Kniha je složitá tím, že má opravdu mnoho postav co hrají v příběhu určitou roli a člověk by si měl pamatovat jejich jména, konkrétně já jich po přečtení knihy napočítal 15. V knize, ač velmi silné se pořád něco děje, pořád jsem čekal kdy bude nějaké slepé místo, ale autorovi se nesmírně dobře dařilo měnit dějové či postavové linky tak dobře, že ono hluché místo pro mě nepřišlo.
Stejně jako další knížka od autora Let 305, se rozjíždí docela pomalu, ovšem i v rozjezdu se něco děje. Hned v úvodu jsme vrženi do nemocnice kde se jeden z našich hlavních hrdinů probudí a vedle sebe nalezne mrtvolu, už tato scéna mě dokonale vtáhla do děje. Hlavní postavy Desmond a Payton jsou velice zajímavé a já se s nimi za oněch 700 stran tak sžil, že po přečtení jsem byl trochu naštvaný, že druhý díl ještě nevyšel, protože chci vědět jak jejich osudy budou pokračovat.
Jedinou "kaňkou na kráse této knihy byl podle mě fakt, že v průběhu knihy a zvláště na jejím konci byl děj hodně překombinovaný a bylo chvílemi opravdu složité se v něm vyznat. Nicméně i konec se mi velmi líbil a hodil se do konceptu celé knihy.
Na závěr bych chtěl říct, že i pro svoji složitost má kniha nejspíš takové hodnocení jaké má(v době psaní 74%), naprosto chápu, že takový děj a styl psaní není pro každého a že někomu může přijít děj dlouhý a táhlý(hold každý máme své preference).
A.G.Riddle mi jako autor neskutečně sedl, stejně tak jako Pandemie sama o sobě a nemůžu se už dočkat, až vyjde další díl s názvem Genom. Nezbývá nic jiného, než knížku ohodnotit a já ji hodnotím 9,5/10.