Antiturista
Are Kalvø
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431136/bmid_antiturista-wAK-431136.jpg
3
118
40
Are Kalvo vyrastal na idylickom západnom pobreží Nórska, no nikdy nezahorel láskou k prírode. Presťahoval sa do mesta a už sa za vidiekom neobzrel. Nikdy mu to nespôsobovalo problémy – až doteraz. Pred pár rokmi mu príroda ukradla prvých kamarátov. Blízki ľudia, s ktorými kedysi vymetal krčmy, zrazu chodili na túry, fotili si bežkárske stopy a s vážnym výrazom vyhlasovali, že iba v lone prírody si uvedomujú, akí sú maličkí. Jedného dňa si Kalvo všimol, že medzi priateľmi na sociálnych sieťach nemá jediného človeka, ktorý by sa neodfotil v horách. Prvýkrát od povinných školských výletov sa teda vydal na túru – pešiu i na bežkách –, aby našiel stratených kamarátov a prišiel veci na koreň. Čo robia po večeroch? O čom sa rozprávajú? A kto by sa dobrovoľne vybral dovolenkovať na miesto zvané Komárovo? Antiturista je vtipná a trochu nahnevaná kniha o špeciálnom vzťahu Nórov k prírode.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Hyttebok, fra, helvete , 2018
více info...
Přidat komentář
Navzdory některým komentářům za sebe musím knížku hodnotit pozitivně. Musím však uznat, že měla mé sympatie od začátku vzhledem k mé lásce ke všemu norskému. Popisovaná místa jsem většinou sama navštívila a možná proto mi kniha "sedla". Zasmála jsem se a doporučím ji dál. :)
Na knize se mi nejvíce líbil obsáhly úvod, ve kterém autor vtipně glosuje současný boom outdoorových aktivit. Poté je kniha vyprávěním o horských dobrodružství, jež jsou proložena úvahami a celkově působí jakoby vám někdo vyprávěl dojmy ze své dovolené na horách. Místy je to vtipné, jindy zase máte chuť přeskočit o stránku dále. Bohužel některá místa knihy jsou poněkud nadbytečná a jen uměle natahují marginální příhody. Není to kniha, kterou si přečtete znovu.
Po dlhej dobe ma môj rokmi vytrénovaný knižný inštinkt zradil. Podľa anotácii to vyzeralo na skvelú knihu, to by však musela mať o dve tretiny menej. A úplne najlepšie si viem túto tému predstaviť ako longread článok. Je až neuveriteľné, ako môže byť 320-stranová kniha zhrnutá do štvorminútového hudobného videa - trailerom k tejto knihe by mohla byť pieseň „V lese“ od Jána Pokorného alias Pokáča. Mimochodom, pieseň vznikla skôr ako kniha. Suma sumárum, práve som Vám ušetril 10 hodín čítania, ktorý môžete stráviť zmysluplnejšie. Napríklad pobytom v prírode.
Are Kalvo je stand-up komik, čo je počas celého čítania cítiť, no v knižnej forme to jednoducho nebolo ono. Dokonca by som povedal, že miestami to bolo až iritujúce. Som si istý, že ako stand-up vystúpenie s pauzami na správnych miestach, s využitím mimiky a gestikulácie a najmä so spätnou väzbou od divákov, by to fungovalo omnoho lepšie. Zdá sa mi tiež, akoby istá časť humoru bola stratená v preklade. Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale keď hneď tretia veta na prvej strane je preložená tak, že nedáva žiadny zmysel, asi to nebude najlepšia vizitka pre vydavateľa (čítal som SK vydanie). No knihu zráža najmä jej rozsah a neustále sa opakujúce vtipy na tú istú tému. Čítanie sa mi strašne vlieklo, bolo to ako počítať do sto štýlom 1 Mississippi, 2 Mississippi, 3 Mississippi...
Aby som nebol len negatívny, niektoré prirovnania a postrehy autora sú naozaj vtipné a ironické. No vzhľadom na rozsah knihy je tam toho ako šafranu. Neverím napríklad, že existuje človek, ktorý by si povedal, že idem si tú knihu prečítať ešte raz. Jednou z najťažších vecí pre mňa je zbaviť sa nejakej knihy zo svojej osobnej knižnice. Takže tou najhoršou vizitkou pre knihu je, ak ju bez akýchkoľvek výčitiek svedomia po prečítaní dokážem posunúť ďalej. To je žiaľ aj tento prípad.
4/10
Při čtení téhle knihy jsem měla dost smíšené pocity. Chvílemi to bylo docela zábavné a čtivé, pak zase strašně protivné a nudné.
Po první kapitole jsem měla chuť knihu odložit a zakřičet "tak jdi radši do kavárny, vole". Naštěstí to v dalších kapitolách bylo lepší. Vtípky na adresu zapálených turistů, fotek na Instagramu a outdoorového vybavení plus informace o systému norských chat a klubu turistů byly zajímavé i vtipné.
Jakmile se ale autor opět pustil do filozofování, ať už na téma budoucnosti nebo přírodní Stasi, bylo to hrozné kňú. Holt nejsme s autorem na stejné vlně, asi bychom si spolu nerozuměli. Já radši Ziburu :) Chápu, že Kalvøho stěžování zřejmě měla být nadsázka a vtip, ale nerozesmálo mě to. Prostě ne. To už byly veselejší fórky z terénu, stokrát omílané téma Velikonoc snů a dobrého obutí. To je totiž alfa a omega, že!
Hvězdu navíc dávám autorovi za důkladnou rešerši. Celkově kniha neurazila, nenadchla.
Are nedokáže pochopit, co všichni mají na tom “vyjít si na túru do hor”. Nějakou dobu nad tím přemýšlí, až se jednoho dne rozhodne takovou túru podniknout. Pořídí si super vybavení a spolu s dokumentaristkou vyráží. První velká cesta ho nepřesvědčí a tak podniká další. S humorem popisuje svoje cesty, dost často sděluje svoje myšlenky a zamýšlí se nad výlety do přírody, nad lidmi apod., na mě někdy až moc rozsáhle. Není to špatné, ale na druhou stranu ani ne úchvatné.
Vtipnější než jste očekávali a doufali!
Ještě zábavnější než Stoletý stařík!!
Smála jsem se opakovaně a nahlas.
Nevím, zda se po přečtení knihy do Norska vypravím, když to letos nevyšlo ... :-) ale asi ano. Do Osla!
Dle očekávání - oddechová četba, docela vtipné (ale někdy je humor na můj vkus až trochu kontraproduktivně vyšponovaný, nahlas jsem se zasmála jen párkrát), opakující se myšlenky a vtipy, ale ve výsledku milá knížka. Přidanou hodnotou pro mě bylo, že některá místa jsem sama navštívila, tak jsem lépe chápala, na co autor naráží. Krásná obálka a kvalitní překlad.
Kniha se mi moc líbila. Je až děsivé jak autor vylíčil skutečnost. Pojal to komicky a také různě analyzoval různé poznatky a data. Doporučuji na oddych a pro ty, co mají rádi severský humor. Ani mi nevadilo, že se autor sem tam opakoval. Psal prostě tak jak to cítil. Text byl doplněn o fotografie, což je velké pozitivum, text totiž pěkně odsýpal.
Not great not terrible. Asi takto by som túto knihu zhodnotila.
Nevadí mi opakovanie sa autora ako to tu všetci spomínajú, príde mi, že to napísal za jeden večer,teda že nahádzal všetky svoje myšlienky na papier a nič neupravoval - to mi príde celkom zaujímavé.
Píše to komik, ale to neznamená, že čtenáře míní rozesmívat prvoplánově v každé druhé větě. Spousta vtipných postřehů je totiž podložena nebo doplněna i o přesná fakta, statistiky a analýzy, nad kterými nezbývá, než se zamýšlet (byť je to z principu hooodně norské). Dlouhý teoretický úvod o "návratu k přírodě" (přesněji do hor) následuje několik empirických výprav a jejich analýza. Je to trošku dlouhé, ale málokdy nudné.
Některé věci mne dostaly, jako "nejlepší výhled je z hotelu Oslo Plaza" nebo že "Dánové jsou opakovaně vyhlašováni za nejšťastnější lidi světa, ale s horami to nemůže souviset - země jako placka, takže nejvýše průměrný Dán vyleze na barovou stoličku"...
Není to humoristická kniha, ani cestopis, přesto si obého čtenář užije až až.
Kniha byla zajímavá, ale mohla by se scucnout tak na 1/2. Hodně se vše opakuje. Jinak mi to, ale přišlo zajímavé. Bylo to zase něco jiného, než běžně čtu a možná by mi nevadilo nejaky čas žít v Norsku :)
Na jednu stranu obdivuji autorovu rešeršní činnost, informace jsou po faktické stránce velmi důkladně zpracovány, na stranu druhou (jako mnozí jiní) podotýkám, že se pořád dokola opakuje totéž... Ale pokud nic jiného, tak jsem dostala neskutečnou chuť vyrazit do Norska.
Autor bohužel opakuje pár svých myšlenek a vtípků stále dokola, po desáté už to vážně prudí. Chyběl mi nějaký závěr, zhodnocení, přijde mi to useknuté. Třeba jenom komentář k tomu když už si nakoupil to nejdražší vybavení na letní i zimní turistiku, jestli to ještě někdy hodlá využít. Mám ráda otázky zodpovězené. Ale alespoň mě to o trochu víc nalákalo navštívit Norsko.
Jsem strašně ráda, že horskou turistiku na vlastní kůži za mě vyzkoušel autor. Už vím, že tohle opravdu nemám zkoušet mít ráda, jen proto, že to dělají všichni. Kniha je brána jako humorná..no myslím, že několik desítek hipsterů v Praze a v Brně se u toho pobaví.Například poslední část výstupu Besseggen a představa vlastního pohřbu mě bavila hodně. "Are rád překvapoval. A nejvíce nás překvapil tím, že uklouzl na horském hřebeni 1600 m.n.m. a zahučel do horského jezera, kde ho záchranáři nikdy nenašli, protože na sobě měl stejně zelenou bundu"..v Ostravě, která je blízko Beskyd to už tak funny nebude, protože tady to frčí. Několikrát týdně pokořit Lysou nebo se rovnou vydat na Lysa24h. A pokud nevyjde počasí, o víkendu se tito nadšenci objeví v místním obchodním centru, jasně, že celí v outdooru, aby mohli šlápnout do pohorek a zdolat několik kilometrů obchodů.
Krásná obálka, hodně informací o norské přírodě a turismu, vydatná rešerše autora o historii atd, super fotky a vtipy na outdoorové nadšence ..teda jen pokud jste v druhém táboře, a váš jediný výlet do hor je proto, že tam otevřeli novou kavárnu s výběrovou kávou. A volné víkendy trávíte v prázdném městě u brunche a projíždíte všechny instastrories s rukama nataženýma k obloze na vrcholcích místních hor. Já k téhle skupině patřím a knihu jsem si užila, a užijí si ji i ostatní, po tom co jim o víkendu kamarádi prchnou do hor.
Souhlasím s tím, že mnohé pasáže a myšlenky se v knize opakovaly, ale tak to asi v tomto žánru bývá. Bavila mě už samotná obálka knihy, líbily se mi fotky a u mnohých pasáží jsem se smála i nahlas. Přestože patřím k milovníkům přírody a turistiky, mnohé postřehy a názory vyloženě sedly a užila jsem si pohled na téma z druhé strany.
Škandinávsky humor je špecifický. Pochopil som to, keď som po dvoch hodinách sledovania filmu, v ktorom sa nebolo na čom zasmiať zistil, že som videl komédiu od jedného zo známych severských režisérov. Naproti tomu si trebárs celkom užívam videá od Kollektivet.
Napriek tomu som dal knihe šancu. Už len preto, že ma zaujala názvom slovenského prekladu (Antiturista), hory som mal na skok od domu a občasné túry do hôr mám rád.
V prvom rade nesúhlasím s anotáciou na zadnej strane knihy. Kniha jednoznačne nebola "k popukání" (možno to bude tým, že nie som Nór). Aj tak ma ale zaujal autorov suchý sarkastický štýl písania. Nechytal som sa za brucho od smiechu, no viackrát som sa schuti uchechtol alebo mal na tvári spokojný úsmev.. Druhá časť knihy mi ale prišla o dosť slabšia než prvá.
Napriek všetkému mám chuť sa po prečítaní knihy zbaliť a vyraziť do hôr. Bez vzpínania rúk k nebu, premúdrelých rečí a heštegov.
Lehká humorně laděná četba, obsahuje i fotografie. Byla jsem ráda, když jsem ji konečně dočetla. Žádný zázrak, znovu si ji už nepřečtu.
Ak by ste čakali humorne ladené oprskávanie priateľov, známych, či rodiny, ktorí, z autorovi nepochopiteľných dôvodov, chytajú bielu stopu a tackajú sa od jednej turistickej značky k druhej, tak pozor, táto kniha je pravý opak. Trošku nudný a slabší zážitkový cestopis z nórskych turistických chodníkov od jednej horskej chaty k druhej. Vhodné, ako ľahké autobusové čítanie, kde si nemusíte dej, ani postavy urputne držať v hlave.
Tohle měla být spíše povídka, glosa, článek než celá kniha. Pohled na masovou turistiku je vtipný, ale tento vtip se opakuje stále dokola a dokola... Jako ano, všichni ti instaturisti (sedneme do auta, vyběhneme na kopec, vyfotíme se na pozadí hor a dáme to na profil) mi přijdou také směšní, ale chodit se dá mnoha způsoby a znám lidi (pravda, nemnoho), kteří hory prožívají a žijí jinak, bez bezduchých hesel a výkřiků na socsítích ###jajsemnavrcholuajsemstastnyakrasny###. To se autor zaměřil na špatný druh.
S autorovou osobností jsem se minula, s jeho humorem i popisy cest povětšinou také, a protože je to moje chyba - vše naznačuje, že kniha je o tom, o čem opravdu je - tak nechávám bez hodnocení.
Kniha ma nejako moc nechytila. Autor je najskôr nešťastný z toho že veľa jeho priateľov už s nim nechodieva do spoločnosti - na drink, len tak posedieť si na káve. Zistil že je to preto, lebo sú v horách, na turistike.
A tak sa vyberá do prírody aj on aby to preveril aké to je, o tom je celá kniha - kde opisuje ako sa na túry pripravoval, opisoval jednotlivé miesta ktoré navštívil. Snažil sa to podať vtipne - mne to prišlo ironické.
Pre mňa to bolo len nejaké rozprávanie od človeka, ktorý nemá žiadny hlbší vzťah k prírode ale musí v nej byť.
Keby som bol niekedy v Nórsku, určite by som chcel navštíviť spomínané turistické miesta...