Alchymista
Paulo Coelho
Vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou – jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato – přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2005 , ArgoOriginální název:
O Alquimista , 1988
více info...
Přidat komentář
Pro mě osobně něco jako motivační kniha podložená příběhem pastýře a jeho putování, tak trošku pohádková. Připomíná mi to Malého prince, jen v modernějším podání.
Nádherná kniha, která i přes odlišnou kulturu toho v sobě hodně skrývá pro každého čtenáře. Vlastně je plná zjevných přímo napsaných i skrytých mouder, které bychom si měli pro lepší život opakovat častěji. Jsem si tudíž jistá, že se ke knize někdy zas ráda vrátím!
Nějak šlo mimo mě. Až pohádkový příběh plný mouder a velkých úvah, ale vlastně o ničem? Spíš taková motivační kniha
Většina knihy je velmi hezká a zajímavá. Ve většině knihy je hodně popisů a zamyšlení. Oproti tomu konec je jak z rychlíku. Jakoby to chtěl autor, co nejrychleji ukončit.
Přečteno za dva dny, ale žádné nadšení se nedostavilo.
Autor se nám dle mého snažil za každou cenu předat nějaká "moudra", ale na mě to tedy opravdu nefungovalo. A ten konec..
Asi jsem čekala více. A nebo naopak méně..
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla k povinné maturitní četbě. Přiznám se, že normálně bych po tomhle vůbec nesáhla, protože to ani zdaleka není to, co ráda čtu a celkově mi moc nesedí čtení zaměřené na filosofování, ale tahle kniha se mi četla lehce. Bavil mě příběh, dokonce se mi líbila i 'moudra' autora, která podle mě naprosto seděla k trošku snílkovskému hlavnímu hrdinovi, který mi byl sympatický a jeho názory protkané občas s trošku naivní důvěřivostí, se mi líbily. V knize je spousta pravd, jako třeba to, že se nemá důvěřovat cizím lidem, s čímž jsem se zrovna nedávno setkala u bankomatu, kdy mi nějaký pán sdělil, kolik si vybral- a nebyla to malá částka. Jednoduše řečeno je v knize spousta věcí, které se dějí i normálně a podle mě kniha stojí za přečtení.
Nudná pseudofilosofie, banální, zdlouhavá a bizarní moudra. K samotnému autorovi chovám těžký odpor
„Doporučuji vám, přečíst si Alchymistu až budete potřebovat nějakou životní naději. “
Moudra Alchymisty a celé knihy se můžou zdát přihlouplá, celý příběh může vypadat příliš jednoduše, ale myslím si, že je potřeba trochu se nad něj povznést, všímat si symbolů (;)) a ta moudra procítit.
Kniha byla pro mne velkým zklamáním. Sice se četla rychle, a bylo tam málo ,,nudných,, míst, ale mě to prostě nebavilo, postavy mě tam přišli strašně nesympatické a otravné, hlavně hlavní postava Santiago. Knihu jsem dočetl jen proto, že jí mám vybranou k maturitě, teď už budu jen doufat, že mi tam nepadne.
Podle většiny je tato kniha Paulovo nejlepší, ta, co ho proslavila. Za mě osobně má spoustu lepších knih. Ano, v Alchymistovi je hodně pravdy, ale příběh ne až tak zajímavý.
Pro někoho Alchymista může být velký kýč a klišé. Na druhou stranu si myslím, že se někdy v těch největších klišé skrývá nejvíce pravdy. Styl vyprávění je pohádkový a velmi pochopitelný. Knihu můžu jen doporučit:)
Málokdy knihu nedočtu, ale tohle prostě nešlo. Autor neustále na čtenáře hází různá svoje moudra, rádoby životní pravdy, které působily tak naivně a přihlouple, že jsem se musela chvílemi i smát. Podle mě docela snůška nesmyslů.
Překrásný příběh, který člověka v mnohých momentech vede k zamyšlení. Příběh, který dokazuje, že vše v lidském životě má smysl. Příběh, jenž mi svou hloubkou a životní filosofií připomíná Exupéryho Malého prince. Knihu jsem tentokrát nečetla, ale poslechla si, jak ji čte někdo jiný. Muž s velmi příjemným hlasem. Ani nevím, kdy naposledy jsem dokázala několik hodin v kuse udržet pozornost na jeden hlas, jeden příběh, jeden život... mnohokrát jsem v očích cítila slzy a možná i proto toužím z celého srdce mít knihu v ruce a ty řádky, které jsem slyšela přečtené, přečíst si sama.
Skvělá kniha, která má potenciál člověku změnit život. Svými myšlenkami, citáty a samotným příběhem donutí čtenáře přemýšlet nad svým životem a nad tím, da žije tak jak on sám chce.
Knihu jsem poslouchal v audio verzi, protože upřímně si myslím, že bych tento tip knihy jako klasickou četbu asi nedal či by mě to spíše tolik nebavilo a já bych si z ní tolik neodnesl. Nejlepší za mě ten mindblow konec, ač jsem nějaký očekával, tak v tomhle smyslu opravdu ne.
8,5/10
Podle mě je Alchymista taková ta “zásadní” kniha. Tolik myšlenek, co si z ní člověk odnese... Jsou v ní také velmi krásné a známé citáty, jako např.: “Člověk miluje proto, že miluje. Není k tomu žádný důvod.”, “Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami.”, “Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys toho dosáhl.” a další... Pokud někdo váhá, zda číst nebo nečíst, za mě tahle kniha určitě stojí za to. Nemusí sednout každému, ale je v ní určité poselství. Může pomoci vhodnému čtenáři v pochopení a zamýšlení se nad životem.
Kniha, která vhodnému čtenáři ve správný čas může pomoci k důvěře v proces života, naslouchání vnitřnímu hlasu, zvýšení citlivosti vůči příležitostem, posílení důvěry ve schopnost měnit svůj život a v neposlední řadě k přesvědčení, že vše se děje tak, jak se dít má.
Na knize mi vadí její celkový ezo, chcete-li - new age, nádech: "...celý vesmír se spojí..." Nabyl jsem víceméně stejných přesvědčení, ač z pohledu existencialismu, ale ta ezo pachuť... té se mi nedaří zbavit.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Při čtení zdejších komentářů mám takový pocit, že tu spoustu lidí knihu vůbec nepochopilo :) Nejvíce mě fascinují komentáře, kterým se tak moc nelíbí myšlenka, že člověk může svůj život ovlivnit svými myšlenkami. Nechci se zde nikoho dotknout, ale mám za to, že tohle může napsat pouze někdo, kdo ve svém životě zrovna moc spokojený není, nebo kdo se pro úspěch musel opravdu tvrdě nadřít a závidí všem, kdo nemusel. V knize ale není psáno, že Vesmír nám to přání splní zdarma. Vždyť ten kluk tam taky makal, prodával, vymýšlel prodejní strategie, zlepšováky a ušel půl světa, aby nakonec chudák zjistil, že to jeho štěstí mu leželo doma pod nohama. Ono je jen potřeba občas umět číst i mezi řádky. Nečíst knihu slovo od slova, ale představit si ten příběh v hlavě a zamyslet se, co tím autor chtěl říct. Třeba že se všichni za něčím honíme, místo abychom ocenili to, co už máme? Že chceme stále víc a víc? Třeba, že se nám někdy taky makat nechce a čekáme, že nám štěstí spadne samo do klína? Nebo že si svůj život opravdu tvoříme jen my sami a nemůžeme házet vinu na nikoho jiného? Že ty, podle některých zde trapné, metafory, mají opravdu hluboká poselství...