Smrtící šepot

13.03.2022

Tohle je zase jeden z těch kouzelných devadesátkových překladů, díky kterým příběh místy nedává vůbec žádný smysl, ale člověk je vlastně rád aspoň za něco. Gibson by mohl vyprávět, že... Nicméně on ten příběh vlastně není nijak zvlášť složitý, jak už to u nemytologických epizod X-Files bývá, takže prokousat se tím dá a zkušený čtenář si sám ledacos domyslí, ehm. Nedá vůbec moc práce představit si Smrtící šepot na televizní obrazovce, je to prostě naprostý standard. Škoda, že u nás těchhle paperbacků tehdy nevyšlo víc, než jen těch několik.

09.02.2022

„Fotografiím scházel
už jen pach,
i když nedalo
moc velkou práci
si ho představit“.

Někde tam venku na ně čekají Akta X.

Další malá knížečka v sérii Akta X nás zavede do Nového Mexika. Kousek od Roswellu se odehrává drama několika lidí, kteří na první pohled spolu nemají nic společného. Všichni umřou podivnou smrtí, zbavení kůže. Mám rád příběhy, ve kterých figurují indiáni. Slibuje to totiž magické obřady plné přírodních jevů a mysteriozních postav. Ani v tomto případě tomu není jinak.

Malá ochutnávka:
Hromádky kostí se bouře dotkla jenom svým okrajem a umyla je, až se blýskaly.
Vodu vysály listy, kořeny a porézní povrch pouště – nikde nezůstaly žádné louže, vzduch se ani nezachvěl.
I přesto se písek pohnul.

Agenti Mulder a Scullyová se dostávají do víru (a to doslova) událostí vzniklé v indiánské rezervaci. A i když by si čtenář mohl myslet, že od počátku ví, o co jde, nakonec ho překvapí konec samotný. Brutální vraždy, indiánský rituál, Scullyové pochybování a Mulderova „moudrost“ to vše najdete v tomto příběhu z roku 1995. Smrtící šepot asi nepobere pár skeptiků, ale my, co věříme, že tam venku je někde pravda, budem neskonale spokojeni.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Citát: Jsem přece indián. Nejsem žádný divoch.

01.01.2021

První moje přečtená kniha v r. 2021 a zrovna takový dost průměr.
Zápletka sama o sobě docela zajímavá, napětí z tajemna jsem tu cítila a většina knihy mi přišla obsahově vlastně docela fajn. Bohužel si však nejsem jistá, jestli jsem správně pobrala ten konec.
Dojem mi také kazila řada dost zbytečných překlepů a hlavně místy dost kostrbatý překlad. Některé větné konstrukty byly z hlediska češtiny poněkud nepřirozené a některé zase nedávaly příliš smysl a já si musela domýšlet, jak to asi bylo míněno v originále. Což asi není to, co při čtení příběhu tohoto typu čekáte a oceníte.
Knihy vzniklé na motivy seriálů je asi vždy potřeba brát s rezervou a nečekat od toho mnoho, ale je smůla, když vám nadějně vypadající příběh zkazí vágní překlad do mateřštiny.