...a naposled konvalinky
Jarmila Pospíšilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424950/bmid_a-naposled-konvalinky-Fnz-424950.jpg
4
141
58
Hrdinkami románu jsou dvě ženy, dvaadevadesátiletá Magda a její mladší příbuzná – praneteř Eva. Magda je vážně nemocná a rozhodne se dobrovolně odejít ze světa. Právě Evě odkáže vybavení svého domu, své osobní věci a nějaké peníze. Napíše jí velmi dlouhý dopis a ozřejmí jí některé události, které výrazně poznamenaly vztahy v rodině. Eva tak postupně proniká do tajemného a dramatického příběhu ženy, která navzdory těžké době, v níž žila, dokázala prožít bohatý a smysluplný život.... celý text
Přidat komentář
Dojemně napsaný příběh Evy, které se hroutí vztah s otcem jejího dítěte. Ona v sobě najde dostatek sil se s situací vypořádat a ještě se postarat o umírající pratetu.
Není důležité, zda obálka napoví obsah knihy nebo je super-čtenáři odhadnut, ale co v nás příběh probudí a hlavně zanechá.
Rozhovor generací ve společnosti i v našich rodinách nejen zásadně chybí, ale bohužel to lidé – do chvíle, kdy to většinou už nejde změnit – ani nepostrádají. Nezajímá je minulost rodičů, natož prarodičů, často se prý jen omezí na výtky, jak se měli hůře a poučování, aby se další generace měla lépe. Jenže to není úplně pravda a pokud ano, pak do takových momentů dospěje každý. Je však otázka, zda se ve stáří bude zajímat někdo o nás, dá nám čas, zda neskončíme sami mezi cizími v cizím prostředí, jež nás bude o to více děsit.
Uspořádání rodiny generačně je smysluplné. To chápou Španělé, Italové a jiné národy, kde si vzájemně předávají zkušenosti, nadšení i uvážlivost, respekt i odvahu. Stejně tak v práci má velký smysl mít generace a podporovat je navzájem, každá je přínosem svým způsobem. Hodinový strojek orloje má hodně hodně velikostí koleček, jinak by do sebe těžko zapadla a fungovala tak skvěle….
Příběh Magdy a její praneteře se neděje v neznámé smyšlené době ani zemi. Je nám blízký víc než tušíme. Je citlivý, emotivní, hluboký, dostane se pod kůži, je v něm plno míst k zamyšlení. Možná ani tolik nad hrdinkami jako spíše nad námi samotnými. Jaký život žijeme? Jaké mám hodnoty? Máme spolehlivé blízké nebo přátele? Jakými lidmi jsme my pro ně?
Život se může zvrtnout, ve chvilce a nemusí někdo nést odpovědnost – nemoc (před i po CV19), nehoda, ztráta práce, blízkých, atd. – a budeme stát před zásadním rozhodnutím jak přežít, resp. jak žít dál. Možná právě tento příběh předkládá možnost, dává příležitost se pozastavit v klidu a bez tlaku situace se zamyslet co je a co není důležité, co lze a co nemá smysl měnit. Teď mám čas!
Další knihy autorky mám vyhlédnuté. I kdyby nebyly tak skvělé jako tato, má paní Pospíšilová čestné místo v mé knihovně a ve čtenářském srdci, za což děkuji.
Krásně napsaný příběh, vzpomínky pratety Magdy, která vypráví neteři Evě o osudu jejich rodiny, jejích členů a předává jí životní moudrost a nadhled. Kniha se četla velmi dobře.
smutné a přesto krásné, útlá kniha ale obsahuje mnohé.... doporučuji jednoznačně k přečtení.
Jako ze života je generační příběh, který může prožít každý z nás. Mládí a stáří k sobě najdou cestu, pomáhají si a i když je ve své podstatě příběh smutný, určitě stojí za přečtení.
Byl by to oddechový příběh, kdyby nebyl o odcházení. Eva své pratetě umožnila dožít konec svého života smysluplně a ta jí za to předala své životní poselství. Na konci knihy jsem si i pobrečela, přestože byl předem jasný. Líbilo se mi to.
(SPOILER) Líbilo se mi na Evě, že i přes své soukromé trable poskytla tetě Magdě takovou upřímnou a laskavou péči. To se v dnešní době vidí u mladých bohužel zřídka. Když uvidím konvalinky, myslím, že si na knížku vždy vzpomenu. Evě bych přála, aby jim to s Viktorem klaplo :-) :-) :-)
Možný spoiler!
Poslední dobou jsem si tento typ příběhů oblíbila, rodinná tajemství, odhalování minulosti, vztahy mezi lidmi. Ovšem tady to byl krok vedle.. Na málo stránkách nahuštěn děj, plno útržkovitých informací, které by si zasloužily rozvést. Žádnou z postav jsem si neoblíbila, připado mi to "spíchnuté horkou jehlou". Navíc styl vyjadřování 92-leté stařenky byl podivný, nezdá se mi, že tito lidé používají slova jako jasně, ukecat, v p.deli apod. A navíc jsem docela koukala, když Eva sdělovala do telefonu Daliborovi, že teta zemřela, na jeho reakci: Tak to je pecka. Nevím, kdo z nás by reagoval podobně, kdyby se dozvěděl o úmrtí v rodině. No, 2 hvězdy.
Moje druhá kniha od autorky,,a opět se mě líbila,,,kniha ze života,o odcházení,pomoci,,vztahy,,,pěkně se četla,,,a určitě si přečtu i další knihy autorky,,,,a moc pěkná obalka....
A já to musím napsat....
Ta anotace tady je trošku mimo, ne až tolik, ale ten kdo ji psal na zadní stranu obálky knihy, buď se něčím sjížděl nebo knihu vůbec nečetl :-). Tam by se snad v každé větě dalo něco zpochybnit. No nic, přečtěte si a udělejte obrázek sami, příběh je to pěkný.
Moc pěkně napsaná knížka, o životě a ze života. Také o odcházení, které k němu patří....
Eva a Magda, dvě hrdinky tohoto příběhu, praneteř a prateta, jedna téměř na začátku své životní cesty, druhá na jejím konci.
Dojemné, laskavé, křehké.
,,Ze všeho nejdůležitější je láska. K životu, k lidem, ke světu, přírodě, k blízkému člověku i k sobě samotné. Láska má mnoho podob a je základem, z něhož vyrůstá vše dobré. Pamatuj si - když je láska, je všechno."
Tak toto bylo velmi krátké, ale zato něžné, láskyplné, silné a dojemné čtení ! Dokonale jsem se vcítila do Eviny duše, vždyť něco podobného prožívá každý z nás. Tolik tomu rozumím, tolik mě příběh potěšil i utěšil. Odcházení není nikdy lehké, vždy to hodně bolí...
S radostí si přečtu i další knížku od této autorky. Těším se na ni !
Miluji mezigenerační příběhy, které odhalují tajemství rodinných událostí...
...a naposled konvalinky jsou jedním z nich. Vyprávění pratety Magdy bylo úchvatné a velmi dojemné, Evě jsem velmi přála, že se nakonec dozvěděla vše, po čem toužila.
Knihy paní Pospíšilové jsou pro mě velmi sugestivní a vždy mě vtáhnou do děje tak, že vše prožívám zároveň s hlavními hrdiny.
Tento konkrétní příběh ve mně vyvolal vzpomínky na moji "vyvdanou" babičku Evu, na jejíž část životního příběhu jsem narazila až po její smrti. Z její korespondence jsem se dozvěděla o tom, jak prožila mládí v průběhu druhé světové války a jaké úzké spojení měla na skupinu ostravských Skautů, kteří pomáhali odboji, ale na samý závěr války byli bohužel odhaleni a popraveni. Dodnes mě velmi mrzí, že jsem její osud neslyšela přímo z jejího vyprávění.
Vřele doporučuji!
Je to nadherny pribeh. Jeho konec je sice predem zrejmy, ale i presto je strhujici. Je plny lasky a citu.
Štítky knihy
pro ženy psychologické romány ze života rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2020 |  ...a naposled konvalinky |
| 2014 |  Kočka na plotě |
| 2013 | Vražda v lázních Skalka |
| 2012 | Boty do nebe |
| 2012 | Šaty z duhy |
Rychle přečtena oddechovka, která vůbec neurazila.