...a golpotoni táhnou
Jan Pelc
Nová sbírka povídek, tentokrát zasahující i do oblasti sci-fi. Golpotoni vznikli na přelomu druhého a třetího tisíciletí, kdy na příkaz Světové unie byli odchytávání jedinci, kteří trávili delší čas v podřadných restauracích – naši čtyři hrdinové byli odchyceni při veliké šťáře v restauraci Břežanka (oblíbená to pivnice spisovatelova), pak byli uspáni, do lebky vsunuta jim disketa a k jednoduché práci určeni ......... celý text
Přidat komentář
Jak mám rád Pelcovo A bude hůř, tak Golpotony zavrhuji se vším všudy. Opravdu hrozná hovadina. První povidka, která se jmenuje stejně jako kniha má docela vtipné momenty, ale skoro všudypřítomné nimrání se v popisech různých technických udělátek budoucnosti je zdlouhavé a nebavilo mě. Další povídky jsou už úplně o ničem. Žádný humor, žádná akce..nic. Opravdu velké zklamání.
Soubor povídek z nichž některé jsou lepší, některé míň.Golpotoni ušli, trochu mi to připomnělo knihu Zpěv drozda.Další příběhy skoro vždy s netušenými konci.Jako masožravý kůň, hořící děti atd. Někde bylo dost složité odhalit poselství příběhu.Zajímavý počin.
Za mně nemohu jinak než těžce odsoudit do propadliště. A bude hůř je čtivé, skvělé, milovala jsem ji. Cokoli jiného od tohoto autora je brak. Brak a anezlobte se ale zpiťarovy fantasmagorie.
Sbírka povídek A Golpotoni táhnou je svým absurdním způsobem geniální záležitost tohoto specifického autora, u jehož četby člověk občas neví, jestli se má smát, brečet, nebo co si tom jako myslet.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2007 |  ... a bude hůř |
| 2002 |  Šmírák |
| 2001 | Bez ohňů je underground |
| 1999 | ...a máš mě rád? |
| 2004 | Basket Flora |
Pelce lehce podezřívám z vyloupení vlastních tajných hříchů mládí; jakoby co do rozvernosti point, absurdity a námětů prostě zalovil ve studentském šuplíčku, tyto začistil rukou svou již vypsanou, s kmetovským odstupem přihodil něco člověčinky, kanálu i lechtiva, pár hospodsky zatuchlých nářků nad šlendriánem ruky trhu a na trhu tomtéž pak vše obratem i zpeněžil.
Proč ne; nijak ambiciózně pózující Golpotoni své místo znají, ústa v úsměv zvlní, jindy zvážní, občas překvapí a vůbec...za mě fajn tuzemská oddechovka. Takový guláš á la Foglar k ránu, po vydařeném tahu. Což MAŤA vtipně podtrhl albatrosácky zavánějícím „KOD“ lookem obálky; on v něm má asi Pelc vůbec slušné zastání, když mu těch cca 20 normostran netto epiky oilustroval a vyvázal do hardcoveru.
3 nenásilně svérázné ***
„Po ranní cigaretce přišel ten správný tlak ve střevech. Několikrát jsem si spokojeně prdnul a šel na záchod.“