U řeky Piedra jsem usedla a plakala
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423/bmid_u-reky-piedra-jsem-usedla-a-plakala-hYU-423.jpg
4
1143
123
A dne sedmého... série
1. díl >
Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
Na Margem do Rio Piedra Eu Sentei e Chorei , 1994
více info...
Přidat komentář
Jsem knihou naprosto uchvácena a předpokládám, že se k ni zase brzy vrátím. A už se na to moc těším. Již dlouho mě takhle něco neoslovilo.
Hezký příběh. Asi jsem od knihy ale očekávala více. Od Coelha je to už má pátá kniha. Nejvíce se mi líbila kniha Záhir, možná proto, že to bylo moje první setkání s tímto autorem. Alchymista byl parádní, Rukopis nalezený v Akkonu mě velmi oslovil. Co už se mi ale líbilo méně, resp. asi jsem od toho očekávála mnohem více, byla kniha Poutník.
Kniha, která pro mne nemá velké poselství. Chápu, že se zde mluví o odevzdání se Matce, o tom, že vše je tak, jak má být, že když si člověk něco vroucně přeje, Vesmír mu to dá, o bezmezné lásce, jež s sebou nese rizika, ale také štěstí, o reformě církve, o navrácení se k Bohu a podstatě ženství. Nicméně tak, jak to bylo napsáno, je to pro ateisty, či lidi, kteří nemají jasno v tom, jak pojmenovat to, v co věří, trošku nestravitelné. I tak jsem ráda, že jsem knihu přečetla, protože mne přesvědčila o tom, že ve své cestě za osobním rozvojem, kterou jsem se vydala a po které občas letím jako pták a jindy klopýtám jako mezek, neodbočím na cestu tohoto autora. Jelikož je to již druhá kniha, kterou jsem přečetla a zjišťuji, že pomníky, ke kterým bych touto cestou došla, by pro mne byly příliš nečitelné. Nevadí, ta cesta má mnoho odboček a zákoutí a kouzlo návratu.
Do knihy jsem se začetla velmi rychle, ale moje nadšení i zvědavost postupně opadaly. S hlavní hrdinkou jsem se nedokázala zžít a některé její reakce a myšlenky mi byly neskutečně protivné. Zhruba v polovině příběhu však byly pasáže, které mě opravdu nadchly, bohužel už poněkolikáté dočtené knížce od tohoto autora bojuji s dojmem, že neumí psát dobré konce a závěry.
V knížce jsou hezké myšlenky a moudra. Od autora se mi líbila knížka "Veronika se rozhodla zemřít", četla jsem i "Alchymistu", tato knížka je od autora třetí, no - kromě některých myšlenek a hru na toho druhého se mi zase až tak nějak moc nelíbila.
Pro mě velice silný příběh. Četla jsem tuto knihu už podruhé. A dala mi zase něco jiného. Je to takový příběh o lásce a o jejím znovuobjevením.
3* za myšlenky a hezký jazyk. Ale s provedením, s náboženskou rovinou a s některými odbočkami jsme si nerozuměli. Pilar mi nebyla moc sympatická. Občas hodně těžké. Ale se sérií "A dne sedmého" nekončím. Zajímá mě další dílo autora. Každopádně Alchymista mě zaujal daleko více.
Ačkoliv mám Coelha ráda, tak tuhle knížku jsem vzala do ruky už několikrát a ani jednou se mi ji nepodařilo přečíst.
Strašně nudnej začátek, přes kterej se prostě nepřekoušu..
Podle mě trochu ezoteriky, trochu psychologie, trochu psychiatrie, něco vymývání mozku, dogmatismus, zbytečná slova . . . . .těším se na autorův životopis:))
První kniha, která se mi od Coelha četla špatně. Bohužel mě nenadchla a nedala mi nic, jako ty předešlé...
Spousta zbytečných slov, dogmatismus... tohle mi není blízké a chvílemi jsem přímo skřípala zubama. Bylo toho prostě moc a motiv chování hlavní hrdinky v různých situacích mi často unikal. Kniha v podstatě končí tam, kde začala. Takže..... jak to vlastně skončilo? Tím, že dočetl ten příběh...? ........ A?
Zvláštní knížka, se zvláštním příběhem, na který jsem vůbec nebyla připravená. Nemůžu ale říct, že by se mi nelíbila, protože i přes náboženské téma, které mi téměř nic neříká, mi kniha něco dala.
Od Coelha jsem zatím četla 5 knih včetně této, která byla nejhorší. Příběh byl na mě příliš duchovní a především jsem vůbec nepochopila poselství knihy. Děj byl pro mě nezajímavý a nudný. Na druhou stranu se i objevily hezké části a myšlenky, ale takových částí bylo příliš málo. Za to dávám 2 hvězdičky.
"Čekání bolí. Zapomínání bolí. Ale neschopnost rozhodnout se je bolestí ze všech největší."
Štítky knihy
brazilská literatura feminismus náboženský fanatismus utrpení mystika
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Nádherná knížka na zamyšlení o lásce a víře trochu z jiného pohledu