Xenofobie a předsudky

Valyk03.07.2014 v 07:32

Řečeno už bylo asi vše, ale přesto se ještě krátce vyjádřím k tomu odporu vůči německé literatuře, který má být dle venezie důsledkem 2. světové války, a kvůli kterému tahle debata vlastně vznikla. Ano, tohle je pro mě ze všech příkladů uvedených venezií jediný reálně představitelný důvod, pro který někdo něco nečte. A podle mého takový přístup není ani předsudkem, ani xenofobií. Pokud někdo nemá (apriori) rád německou literaturu, protože si ji spojuje s válkou, jde z mého pohledu o zcela legitimní antipatii a zejména jeho osobní záležitost. Přece jen, Německo je nám poněkud bližší, než problémy Číny nebo Japonska.

Richie103.07.2014 v 09:31

V této souvislosti je zajímavé zjištění, že např. kniha Mein Kampf má řadu hodnocení stupně Odpad od uživatelů, kteří tu knihu vůbec nečetli. Tito uživatelé tedy očividně nehodnotí knihu, ale autora (zřejmě za to, co představoval či dělal). Podobných příkladů by se našlo jistě více.

Adria Orici03.07.2014 v 10:04

Zajímavé téma, zajímavé příspěvky. Kdybych byl xenofobní, nemohl bych mít domov na druhé polokouli.

Viki903.07.2014 v 10:29

... a co celou tuto debatu otočit naruby (a tím i původní záměr vlákna) a začít sem psát doporučení na německou literaturu (u té jste se tu shodli, že vůči ní panuje nejvíce předsudků) která rozhodně stojí za přečtení? ...
... doporučil bych třeba knihu My zázračné děti http://www.databazeknih.cz/knihy/my-zazracne-deti-122100 ... i když je v ní milostný život hlavního hrdiny popsán nudně a sterilně starosvětsky (trochu jak z filmu pro pamětníky), tak ale popis událostí, které později měnily tvář nejen Evropy, je v ní vylíčen očima prostého občana, který jako mnozí věřil, že se to jen přežene, aniž se jich to nějak dotkne ... navíc na osudu jeho spolužáka je vidět, že každá doba má své bezpáteřné chameleóny budující karieru pod jakoukoliv vlajkou a ve jménu čehokoliv (některé paralely se současností jsou až děsivé)
... a jinak každému, kdo trochu rád poesii doporučuji německé básníky ... vedle velkého Goetha je v Čechách trochu ve stínu Friedrich Schiller a ještě více pak můj oblíbenec Heinrich Heine ... u toho bych doporučoval začít

Adria Orici03.07.2014 v 16:58

Nejspíš jsem mimo mísu, a co Homofobie? Týká se to mé maličkosti, tak jsem zvědav na Vaše názory.

Adria Orici03.07.2014 v 19:20

Díky, dobře popsané jak to cítíte. Lidé většinou odsuzují, bojí se, myslí si že je to nenormální. Toho co neznají, nerozumí, jsou ovlivnění prostředím a názory druhých a společnosti. To platí myslím i na Xenofobii. Upřimně když vidím, Prague Pride. Nedivím se těm kteří s námi nepřišli do styku. Zvlášť starší si musí myslet že nejsme normální..... .

Text příspěvku byl upraven 03.07.2014 v 19:29


reader.00703.07.2014 v 19:29

Já myslím že antipatie nezpůsobuje ani tak homosexualita jako taková, jako spíš tendence takové odchylky vnucovat jako normální, v pořádku nebo dokonce chválihodné a pomilováníhodné. Mně je například fuk jestli tam nebo onde ředitel homosexuál, ale jestliže se na základě vlastní pravomoce začne obklopovat lidmi stejného ražení, zavání jeho konání diskriminací heterosexuálů. Třeba hysterie okolo "netolerantního" Ruska mi přijde opravdu směšná. Kdyby se člověk opřel jen o sdělovací prostředky, skoro by si mohl myslet že tam homosexuály veřejně lynčují a oni jen zatím nedovolují jejich exhibicionismus. To má být třeba špatně? Jinak souhlasím s binýskem: u svých dětí bych neměla radost protože by jejich život prostě byl komplikovanější...

Richie103.07.2014 v 22:30

S nikým vysloveně homofobním jsem se myslím nesetkal. Mně samotnému homosexuálové nevadí, posuzuji lidi spíše podle charakteru a povahy než podle orientace, vyznání, národnosti či barvy pleti. Je fakt, že jsem měl kdysi nepříjemný zážitek, kdy mě jeden homosexuál zkoušel v sauně "balit", ale na druhou stranu jsem nedávno na jednom webu poznal partu homosexuálů, kteří byli velmi fajn a byla s nimi ohromná legrace.
No, a svým dětem také nepřeji zbytečné komplikace - pevně věřím, že jejich orientace je většinová. :-)

reader.00703.07.2014 v 23:57

Apropó, když je řeč primárně o xenofobii, nedá mi to abych se nepodělila o jeden čerstvý zážitek z nemocnice: Po 2 dnech pobytu přibyl do postýlky vedle mé dcerky malý vietnamský chlapeček. Odhadem byl stejně starý, pod okem modrý monokl, jméno vietnamské a rodiče ho navštěvovali na chvilku, každý zvlášť a jen když spal. Prostě se na něj chvilku zálibně dívali a zas zmizeli jako pára nad hrncem. Sestřičky z toho byly zmatené, nevěděli jestli jim mrňous rozumí, jak mu mají říkat, rodiče jim i doktorům navíc dávali najevo že vlastně vůbec nerozumí česky ani anglicky, takže komunikace nic moc. Abych to nezdržovala: jakmile se jeho maminka ocitla v pokoji kde kromě jejího spícího synka, mojí hrající si dcerky a mne nebyl nikdo z personálu, tak se komunikace rozjela (nikoliv z mého popudu) tempem nevídaným a dozvěděla jsem úplně všechno od jména, přesného věku až po původ modřiny na oku. Musím říct že jsem byla docela překvapená. Měla jsem dojem že taktika "nic nerozumím" už ve vietnamské komunitě vymizela ale evidentně je jejich nedůvěra k jakýmkoliv českým autoritám stále hojně živená...

GrasselováL04.01.2016 v 15:20

Určitě to zde již bylo řečeno, Vadí mi nenávist ke všemu německému a ruskému. (co se týče jak literatury, tak v osobním životě). To, že bylo od těchto zemí napácháno dost zla, to nepopírám. Každopádně nemůžeme lidi odsuzovat jako celek. Bylo by možná na místě připomenout hrůzy, které jsem páchaly my po válce na Němcích. (viz. Habermannův mlýn). Všechny země mají na rukou krev. Kdo chce soudit, musí začít první u sebe ;)

MarekG17.01.2016 v 19:23

Této problematiky jsem si také všiml.Komentáře u dětských knih vydávaných za minulého režimu se xenofobií jenom hemží. Tento režim jsem osobně nezažil, a tak to nemůžu posoudit, ale myslím si že některé názory jsou přehnaná. Honzíkova cesta, podle někoho příklad komunistické idei, mi nijak zvlášť hrozná nepřipadá.Honzíkova cesta je pouze jedna z mnoha knih, u kterých mi připadají komentáře neadekvátní.



Vložit příspěvek
2