Vzdělanost národa

R.E.M.16.02.2017 v 15:03

Vzdělanost národa - opravdu široké téma. Tak začnu u školního vzdělávání a vložím názor, který jsem si vytvořila svým pozorováním, ale kterým byl také ovlivněn názory a postřehy učitelů (od základní po vysoké školy). Asi je výhodou, že mezi svými blízkými a známými mám spoustu učitelů.

Když vezmu nějaký průměr, tak se zdá, že děti ze škol jsou dnes mnohem horší v gramatice (i moje bývalá češtinářka konstatovala, že je nemožné dnes známkovat tak, jak známkovala nás, že tehdejší trojkaři by měli dnes krásnou jedničku). I učitelé matematiky tvrdí, že studentům střední školy chybí znalost učiva základní školy a oni pak první půlrok doučují učivo základní školy, aby vůbec mohli v matematice dál pokračovat a navazovat na nezbytné znalosti. Samostatnou kapitolou a ne zrovna optimistickou je stále se zhoršující chování dětí, dokonce i na prvním stupni.

I všeobecné - základní školní znalosti (od zeměpisu, dějepisu přes literaturu k fyzice) jsou na horší úrovni u mladší ročníků. To jsem mohla opakovaně pozorovat na stmelovacích firemních blbostech, jejichž součástí byly testy a znalostní kvízy, kdy o dvacet, třicet let starší zaměstnanci měli (v průměru) mnohem lepší bodové skóre tzn. znalosti. Podobné to bylo s logickými úlohami. Ten rozdíl byl skutečně markantní.

Tím (v příspěvku nutným) zestručněním a shrnutím vůbec nepopírám, že na druhé straně existují vzdělaní a šikovní studenti - mladí, kteří úspěšně studují na dvou vysokých školách, plynule mluví cizími jazyky (mimochodem, výuka cizích jazyků, přestože stále není ideální, je dnes mnohem lepší než byla třeba před 20 lety). Znám mladé, co sledují vzdělávací dokumenty, jsou aktivní. Ale nemyslím si, že jde o větší procento než třeba ve skupině 40, 50. Co kvituji s uznáním, je v současné době snaha naučit děti se prezentovat, mluvit před větší skupinou lidí. Výborné jsou k tomu tématické hodiny, kdy studenti zpracují informace, doplní obrázky a pak svoji práci prezentují ve třídě.

Velmi často učitelé mluví o znuděnosti, nezájmu o učení u dnešních žáků. Téměř všichni umí bezpracně najít informace na internetu, ale těch, kteří porozumí trochu složitějšímu textu nebo výkladu je méně. Žáci si sice najdou neznámý pojem, ale pokud je tento pojem vysvětlen dalšími neznámými slovy, stejně neporozumí pojmu. Internet všechno nezachrání, že. :) Je jistější mít informace přímo v mozku. Pokud nejsou znalosti, chybí i pochopení souvislostí. Ale v každém případě pro získávání znalostí je nutný zájem.

Text příspěvku byl upraven 16.02.2017 v 15:08

tester17.02.2017 v 07:58

.....umí bezpracně najít informace na internetu, ale těch, kteří porozumí trochu složitějšímu textu nebo výkladu je méně. Žáci si sice najdou neznámý pojem, ale pokud je tento pojem vysvětlen dalšími neznámými slovy, stejně neporozumí pojmu....a to je právě ONO. Nemají v trvalé paměti uložené někdy ani základní pojmy a pravidla a jsou vyřízení. Nezvládli dobře tolik odsuzované biflofání.

tester17.02.2017 v 12:55

Nebudou vzdělanci, klekne lavinovitě ekonomika a bude po nás. Naříkání patří k životu, nevidím na tom nic špatného. Je to běh dějin. Spíš to vidím jako volání tonoucího o pomoc. To je lidsky přijatelné.

Lector17.02.2017 v 14:57

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

tester18.02.2017 v 03:04

....je třeba to zkoumat. Ano, je nutné se zamýšlet nad podobu školství, které vypadá....dále je potřeba počkat a nedělat ukvapené závěry. A chystat novou školskou reformu. Vlakové průzkumy jsou dobré, záleží na délce projeté trati, času stráveném jízdou, druhu vlaku, druhu cestujících atp. Na 30 km trati toho moc vidět není. Také záleží na lokalizaci a velikosti knihoven, divadel atp. Třeba v universitních knihovnách se to mladými jen hemží a v těch menších se to hemží seniory. Ano, velký vliv na hodnocení situace je svět, přesněji lokalita ve které žijeme, jaký máme akční rádius v němž se pohybujeme. Senior ze vsi to vidí jinak než Pražák. To jsou ty oblíbené společenské bubliny. Pohled seniora na věc je často zkreslený v neprospěch mladých, protože nemá možnost se s nimi stýkat.

Hun18.02.2017 v 13:05

Doba zrychlila. Je mnohem více možností než dřív, život je hektičtější. Logicky proto mladá generace potřebuje přijímat informace rychle a zhuštěně. Proto tady na DK mladí čtenáři a čtenářky často kritizují knižní klasiky, že jsou upovídané, je v nich moc popisů atd. Ale divte se, když si místo dopisů píšou přes SnapChat, a to ještě pomocí slovních zkratek a smajlíků. Nevyčítal bych jim to.


bubka18.02.2017 v 13:08

podle mne, pokud nemají žáci štěstí na učitele staromilce, jsou vedeni k mlácení prázdné slámy, k sebevědomí bez základu a k asertivní diskuzi o tom, o čem nemají ani páru. Nedá se svítit, bez naučených skutečností, dat a jiných faktů, je diskuze jen mlácením prázdné slámy, nakonec, stačí si pustit TV.

bubka18.02.2017 v 13:58

hun - já nevím, kde se bere ten blud o mnohem více přijímaných informacích, o hektičtějším životě, o větší zaneprázdněnosti nás ve srovnání s předchozími.

Oni byli na důkladných a pravdivých informacích o svém okolí životně závislí, my si necháme vesele věšet bulíky na nos a ještě poděkujeme - nejde totiž o život. oni pracovali od vidím do nevidím, zejména ženy zcela bez volného času - my dumáme, čím ten volný čas máme naplnit, jedině že snad se ta rychlost projeví v tom, že my bezdůvodně jezdíme rychlými vozy sem a tam, vozíme naše okurky do Itálie a italské k nám, děláme zcela bezúčelné věci tak v tom je to zrychlení? oni když nesklidili, než začalo pršet, měli velikou šanci, že staří a děti pomřou v zimě hlady... takže o rychlosti věděli jistě své.

Jako staří tvrdí, že dnešní mladí jsou k ničemu, jako mladí tvrdí, že staří jsou k ničemu a jako my tvrdíme, že žijeme složitěji než ti před námi, jsou to jen nesmysly, které opakuje každá generace, jak jde jedna za druhou a bude opakovat do skonání.

Souhlasím pouze s tím, že my nejsme s to řádně vnímat, ani okolí, a ani literaturu, rádi přijdeme k hotovému a nezajímá nás cesta, ale výsledek. Tím hůře pro nás.

Hun18.02.2017 v 14:08

Bubka: Nesrovnávám s 19. stoletím, ale třeba se 70. a 80. lety. Tehdy o přežití ani rychlou sklizeň nešlo. A od svých rodičů a dalších lidí , kteří tehdy pracovali a vychovávali děti, vím, že byla doba prostší, bez tolika rozptylujících vlivů, možností atd. Ne že se lidé flákali, to vůbec! Ale nemuseli po práci vybírat dodavatele plynu, elektřiny, vybírat mobilní tarify, neplánovali, zda vyrazí na Riviéru, nebo na Kanáry, nelákal je internet a 30 TV kanálů... Sednout si na tři hodiny ke knize bylo v takovém prostředí snazší.

bubka18.02.2017 v 22:32

Hun - když si to po sobě přečtěte, sám musíte uznat že 30 kanálů a výběr dodavatele plynu nepředstavuje život složitější, ale naopak.

Že býval svět bezpečnější je snad pravda, protože lidé přežívali i bez odrazek, cyklopřileb, chráničů kolen a podobných, ale o mnoho to nebylo.

Trvám na tom, že dnes máme podstatně více volného času než měli oni tehdy a máme ho méně, než ho budou mít naše děti, otázkou je, jak s ním naložíme - rozdíl mezi výběrem dovolené na Kanárech nebo na Riviéře mi přijde celkem dost podobný tomu, zda jet do Bulharska nebo do Jugošky....podle mne volným časem bezcílně mrháme (samozřejmě ne všichni)

Eldar80 - zajímalo by vás, co vy mi můžete?

tester19.02.2017 v 00:58

Osobně mám zatím přes zimu volného času dost, ale čtení je pro mne namáhavá činnost. Než jsem poctivě přečetl Věčně zpívají lesy, bylo málem po mně. Ale vydržel jsem až do konce. Teď relaxuji a koukám v TV na Růžovou zahradu, na videa atp. Beru to jako pohádky. Snad se ze zimní letargie proberu. Ono prožívat četbou rozmanité příběhy a používat představivost dá opravdu zabrat. A když si něco představit nedovedu tak mně to hrabe v paměťových buňkách a jejich obsah ve smyčce a upadám do kómatu. Na TV mám všechno bez námahy předžvýkané. Možná že k vůli namáhavosti čtení někteří lidé méně nebo vůbec nečtou. Čtení mně připadá jako zastaralý způsob předávání informací. Když potřebuji někam jet, musím si vyrobit napřed vůz. Proč nesednout přímo do auta? Čtení a film je jako manuální a strojová výroba.

Text příspěvku byl upraven 19.02.2017 v 00:59

R.E.M.19.02.2017 v 09:50

Lector: O tom Německu jsem četla. Chtěla jsem si projít informace i z německých webů, ale, ke škodě, nevládnu němčinou. Dělal se podobný průzkum i v ČR/SR?

Vím jen, že co se týká matematiky,
tak žáci dopadají ve srovnávacích testech hůř. Sice statistiky jsou souborem nepřesných čísel :-), ale v tomto případě lidé z praxe tento vývoj potvrzují (tedy alespoň ti v mém informačním okolí).

Myslím, že co se týká cizojazyčné četby, vedou mladší ročníky (i když v mém nejbližším okolí je to naopak). ;-)

Čas na čtení, tam záleží na tolika okolnostech od počtu minut/hodin strávených cestou do a z práce, na způsobu dopravy (řidičům se blbě čte při jízdě), na počtu odpracovaných hodin (navíc), na počtu a věku dětí, velikosti domácnosti, zahrady, objemu dalších mimozaměstnaneckých povinností. To ovlivňovalo volný čas dříve a ovlivňuje i dnes. Rozdíl je v nových technologiích a pomocnících, kteří na jednu stranu šetří čas, na druhou jsou žroutem času a peněz.
Ale zpět ke čtení, pokud čtenář preferuje čtení před TV, je úplně jedno, jest-li má 2 nebo 25 programů. To samé platí ve vztahu kniha vs. internet.
A dovolená? Plánování dovolené (pokud na ní člověk má) je radost, ne povinnost snad. Starostí bývá, jak zaopatřit děti během prázdnin, stresem to, jest-li šéf nezruší zaměstnanci původně dohodnutou dovolenou.

Nevýhodou příspěvků je, že pisatel z témat a svého názoru může v krátkém textu zachytit jen zlomek...

Text příspěvku byl upraven 19.02.2017 v 09:58

Lector19.02.2017 v 10:31

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

tester19.02.2017 v 12:14

Nejjednodušší je vlastní průzkum ve vlastím okolí. Celostátně to jistě neplatí.

tatjana173720.02.2017 v 13:17

Určitě si zadělávám na problémy v podobě nějakého toho slovního ataku, ale i já se připojím do diskuse. Sice se už nějakou dobu nepočítám za úplnou mladici, ale trendu , že televizní soutěže v drtivé většině vyhrávají (ale taky se jich účastní) lidé spíše 50+ jsem si všimla taky. A pokud porovnám třeba sebe se svou maminkou, úroveň znalostí je někde úplně jinde. Jistě svoji roli hraje životní zkušenost - zatímco já se učila o gotice z knih, máma v té době jezdila s tátou po dovolených a nejrůznější kláštery navštěvovala osobně, a osobní prožitek se vždy v paměti ukotví víc než když si o něčem jen čtu, nemám možnost si to osahat, navštívit dané místo či tam něco zažít, čímž se mi to zafixuje do paměti mnohem víc. I kdyby jen tím, že si budu pamatovat, že v tom a tom klášteře měli ošklivé záchody, už si to navždy asociací spojím, že to byl klášter gotický, toho a toho řádu apod.
Dalším faktorem pak jistě je i četba - zatímco já čtu hlavně "oddechovky", máma čte životopisy, historické romány, literaturu faktu apod. A na rozdíl ode mě čte každý den noviny :-) (což může mít minimálně to působení, že jí hlava pořád pracuje, obohacuje se novými podněty, které zpracovává, třídí apod.).
Kdybych šla do vědomostní soutěže já nebo ona, je jasné, že já bych vypadla už u rozstřelu. A přitom bych neřekla, že jsem úplně hloupá. Jen jsem dobrá třeba v nějaké své oblasti, ale chybí mi už všeobecný přehled. Nejvíc znalostí jsem paradoxně měla, když jsem vylezla z gymplu, ale jak jsem se začala profesně specializovat, šlo to všechno někam hodně hluboko do paměti a obávám se, že ta začala záhy skartovat...
Nicméně když teď odbočím, několik mých VŠ vyučujících si ztěžovalo, jak se snižuje laťka na školách a je na ně vyvíjen tlak, aby udělili zápočet i tam, kde není z čeho brát. (tlak je daný způsobem financování škol, které mají peníze za studenty a absolventy, bez ohledu na kvalitu) Možná to může opravdu souviset s tím, že dnes se pracuje z informacemi jinak. Svého času jsem musela chodit do knihovny, kde měli jediný výtisk doporučené literatury, přepisovala jsem si ji ručně, protože digitální foťák byl luxus a na kinofilm by se mi to nevyplatilo, xerox byl drahý a knihu by mi ven nepůjčili. Co jsem si neopsala v knihovně, to jsem na netu nenašla, protože v té době frčela věta "Tento článek je pahýl." Dnes už student ovšem nemusí vůbec vstát od stolu, otevře wiki nebo google a kupu informací tam najde. Bohužel často bez uvedení zdroje či autora, který je třeba zastáncem nějakého myšlenkového směru, který informace interpretuje jinak než autor jiný. Jenže to už student nezjistí. Zatímco kdyby se hrabal v knihách, kdy jedna ukazuje na druhou, porovnával je apod., práce s daty by byla úplně jiná a stejně tak by asi byla i jiná myšlenková stopa, kterou by taková činnost v něm zanechala.
Rozhodně nechci kritizovat mladé, že jsou líní či nevzdělaní. Jen jinak pracují s daty, někdy třeba povrchně a bez kritiky. Ale rozhodně bych netvrdila, že jsou hloupí - ta široká škála možností a informací jim zas nabízí kupu jiných příležitostí než studium dvou knih trvající čtyři dny. Ono se časem ukáže, v čem jsou dnešní mladí dobří, pouze my máme tu laťku někde jinde a tak nám přijde, že se to třeba zhoršuje :-).

bubka20.02.2017 v 17:00

Jestli ono to nebylo tím, že ti lidé si vybrali pobytový zájezd u moře, kdyby toužili poznávat památky, mohli si vybrat zájezd poznávací. Já jezdím hlavně na ně, a na noční prohlídku Verony i s balkonem, nezapomenu-.

Nemyslím, že by byli lidé dnes hloupější, ale docela určitě nejsou dostatečně zásobeni takovými informacemi, kde by se dozvěděli o příčinách a následcích , testy prostě k podobné výuce nesměřují.

Taky se zastávám paměťového naučení základních informací, dnes pohrdlivě označeného za biflování, neboť diskuze znalost fakt nenahradí, a když se nenaučím, kdo byli Ruchovci, tak to prostě nevím. Když mne nenaučili, že Babička je povídka a proč je to povídka, pak tam marně hledám vývoj postav......

Souhlasím s osmělováním dětí referáty a to jak jejich psaním, tak i skutečným přednesem.

Text příspěvku byl upraven 20.02.2017 v 17:01

Marthas20.02.2017 v 17:11

A teď cupujte. Přestože jsem ve škole patřila k těm, co měli spíše lepší známky 1,2 nebo 3 a akorát plavala v matematice.
Střední školu jsem kvůli zdravotním problémům nedodělala, a bylo mi to opravdu líto, protože zatímco já se biflovala čili učila, většina ostatních chodila do hospod a nepsali si ani zápisky při hodinách. Sehnat proto tedy učivo, když byl člověk nemocný nebo nemohl dorazit, byla věc stěží realizovatelná. Zatímco tedy i ti největší flákači nakonec odmaturovali, skončila jsem já doma jako ID. A co mé znalosti, bohužel musím říci, že vše nabiflované bylo rázem zapomenuto a já patřím na DK mezi nejvysmívanější uživatele ne kvůli matamatice ale pravopisu, který mne vždy zdobil.
K čemu je tedy vaše biflování, když se za pár let vypaří, k ničemu.

M.

bubka20.02.2017 v 20:12

no mně se tedy rozhodně nevypařilo, aspoň ne všechno...
Dřěvo sě listem odievá,
slavíček v keřku spievá.
Máji, žaluji tobě
a mécě srdce ve mdlobě.
Zvolil sem sobě milú, .ta dře mé srdce pilú...-

výsledek biflování, : Filipika proti misomusům, Jan Blahoslav, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské -Komenský , těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou....Gallia est omnis divisa in partes tres. Oleum et operam perdidí.... to jen tak namátkou, co ještě stále mohu zapomínat, kdybych se to nenaučila - co bych zapomínala?

tester21.02.2017 v 16:06

To bubka...... No to je nádhera !!!!! Z čeho to je?

bubka21.02.2017 v 20:02

to je všehochuť, okamžitý nápad.

R.E.M.22.02.2017 v 12:46

Marthas: Fakt je, že člověk si všechno, co se (na)učil/ nabifloval, nepamatuje, ale pořád ještě zbývá nezanedbatelné množství informací, které zůstanou. Každému také zůstanou v dostupné paměti jiné informace, jiné množství,navíc nerovnoměrně z různých předmětů. A další data nám zůstanou hluboko zakutaná, schovaná v mozku. :-)
Podle mě to "biflování" má určitý smysl. Samozřejmě v případě, že student ví, o co jde.

A co se týká učení básniček zpaměti, umět jich 50 není až tak důležité, ale související trénování paměti má určitě smysl.

Text příspěvku byl upraven 22.02.2017 v 12:48

tatjana173724.02.2017 v 11:15

Já taky souhlasím s učením a ukládáním informací do paměti, vidím to třeba u dějepisu, který jsem studovala. Zprvu se žák učí v podstatě jen fakta a data, ale čím hlouběji do historie proniká, tím spíše je pak začne propojovat a nacházet souvislosti. A to samé lze asi vztáhnout i na jiná odvětví vědění,,,

Samozřejmě ale i já sama mám v hlavě nadosmrti vložené informace z nejrůznějších předmětů, které mi asi nikdy k ničemu nebudou, ale uvízly tam, protože je to mě hustili horem dolem :-).

Marthas: Sama se snažím nesoudit lidi dle dosaženého vzdělání nebo podle toho, jestli dělají hrubky, samozřejmě si toho všimnu, ale už jsem se mnohokrát přesvědčila, že o hodnotě člověka to nevypovídá a vysmívat se někomu, protože jsem v něčem "lepší" je nadutost. On zas je určitě lepší v něčem jiném a ideálně pro život praktičtějším ;-).

tester01.03.2017 v 06:32

Neschopnost studentů zvládat matematiku je klíčová záležitost pro ekonomiku. http://1url.cz/0taia ....A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se dnes opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se zhroutí ekonomika....Studenti jsou s plynoucím časem nevzdělávatelnější. Jakmile dojde na práci s abstraktími pojmy jsou na lopatkách. ....ve Fyzice I. a II. mohli dovolit derivovat, integrovat, dělat parciální derivace a všechno ti kluci brali, kdežto dnes, když si to troufnu, studenti vytřeští oči a odejdou z posluchárny... derivace, integrály atp. zvládalo VŠECH mých 27 spolužákůi když jsem končil průmku. ....A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se dnes opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se ZHROUTÍ ekonomika !!!!!! ....... Humanitární a podobné ukecané obory nás nezachrání.

bubka01.03.2017 v 08:03

Ano matematik je rozhodně důležitá, záleží ale na míře, dožila jsem se pohnutého věku i bez parciální derivace a myslím, že to už bez ní nějak doklepu.

Matematika je důležitá proto, že učí abstrakci a je potřebná i v běžném životě, třeba pro kontrolu ceny nákupu, snad ještě důležitější je fyzika a hodně také chemie, bez nich bychom neuvařili,

Nicméně v pytli bychom byli i bez humanitních oborů jako jsou dějiny všeho, jakákoliv filologie, filosofie a dalších. Samozřejmě mnohé z těchto oborů jsou stejně abstraktní jako ta nejvyšší matematika a proto se spolu mohou jen doplňovat.

tester01.03.2017 v 12:27

Dějiny? A na co? Nedovedeme se z nich poučit. Dřívější zkušenosti, poznatky atd. na dnešní dobu aplikovat většinou nejdou. Filosofové, filologové atp. také nové technické věci nevymyslí. Tržní hospodářství potřebuje nové výrobky, stroje, technologie a tam ztroskotáme přes všechny startupy atp. TRAGÉDIE je, že předměty nebude mít KDO učit !!!

Text příspěvku byl upraven 02.03.2017 v 04:06



Vložit příspěvek
2